7. ledna uplynulo 181 let od doby, kdy Louis-Jacques-Mandé Daguerre vynalezl společně s Josephem Nicéphorem Niépcem daguerrotypii. Jedná se o fotografický proces, jehož základem byla vysoce vyleštěná kovová deska, tenká vrstva stříbra na měděném podkladě. Její jedinečnost byla v tom, že byla vytvořena přímou expozicí ve fotografickém přístroji. Pracovali na tomto vynálezu dlouhých 23 let a poprvé jej představil na setkání Académii des sciences roku 1839 v Paříži.

Za nejstarší dochovaný snímek u nás je považována Pošta v Litomyšli z roku 1840 od českého autora. Tři unikátní daguerrotypie z poloviny 19. století vystavovali v průběhu ledna také v ústeckém muzeu. 

Daguerrotypie se používala přibližně 15 let a existuje ve třech provedeních. Evropská se zavěšovala na zeď, angloamerická se nosila v podobě medailonku a stereoskopická, kdy dva různé snímky vyvolávaly optický dojem prostoru.

Na zámku ve Velkém Březně u Ústí nad Labem lze příležitostně vidět rodinu hraběte Karla Chotka vyobrazenou na fotografii zhotovenou právě daguerrotypií. Podle deníku hraběte byla zhotovena 4.11.1839, což bylo několik měsíců od doby, kdy Francouzská akademie věd tento patent darovala (19.8.1839 ) celému světu, bez nároku na odměnu. Brzy se rozšířila po celém světě, i když byla drahá, náročná a i velmi nepohodlná pro zobrazující se osoby, které musely dlouhou dobu sedět bez hnutí. Každý snímek byl originál a hledaly se cesty, jak tento způsob fotografování stále vylepšovat.

Ústecké muzeum postupně prezentovalo nedávno nalezené unikátní daguerrotypie ze své sbírky z poloviny 19. století jako exponát měsíce. A jsou to snímky velmi záhadné, protože se neví, jak se do muzea vůbec dostaly, odkud pochází, ani kdo je na nich vyobrazen, či kdo to byl. Ví se jen, že nepochází z Ústí, jsou angloamerického typu a vznikly někdy kolem roku 1845. Jsou tak vzácné, že si nikdo netroufne je rozložit a hledat eventuálního zhotovitele. I když snímky ocení hlavně milovníci fotografické historie, přece jen stálo za to je vidět, a zamyslet se nad záhadou, kdo na snímku je a jak se mohly do muzea dostat. Rozhodně to nebyli žádní chudáci. 

Možná pro někoho budou vodítkem údaje, které muzeum z nálezů vytěžilo
1. Dvojportrét muže a ženy, šestinová deska 7,2x8,1 cm, datace 1845-1850, angloamerický typ.
2.Portrét muže text Johan Krezinger Grossvete der Frau Maria Niederdöfer geb(orene)Schlegel.Dauerotypiert von A.Francke Schwednitz, osminová deska 5,4,x8,1 cm, datace 1847-1855, evropský typ.
3. Portrét muže, šestinová deska 7,2x8,1 cm, datace 1845-1850, angloamerický typ.

Ústecké muzeum se těší i na výsledky vašeho bádání.

Foto: ústecké muzeum a autorka
www.muzeumusti.cz