Z původní osady, která existovala již před rokem 993 a jejímž úkolem bylo vybírat clo za dovážené zboží po řece Labi, se později stává nejmenší královské město. To bylo v dobách, když se stává významnou křižovatkou obchodních cest a vyrůstá zde tržiště, pro vybírání poplatků od kupců. Za dováženou sůl se platí naturáliemi, kůží, voskem, medem. Velikost cla se rozdělovalo na domácí a cizí kupce, kteří platili více. S rozvojem zemědělství a řemesel se sortiment „platidel“ rozrůstá o slad, chmel, víno i vzácné kovy. A také i otroky.

 

 

S příchodem křesťanství vzniká v 11. století první ústecký kostel v místech dnešního barokního kostela svatého Vojtěcha. Již v roce 1186 zde český kníže Břetislav provdává svou dceru za syna míšenského markraběte Oty. Což znamená, že zde muselo být i vhodné prostředí pro tak důležitou svatbu, tedy i hrad, což zatím není archeologicky doloženo. Není známé ani přesné datum vzniku města, ale už v roce 1249 se uvádí jako město královské. Již v dochované listině Přemysla Otakara II z roku 1276 je povolení vybudovat hradby později. Ani v tomto případě nebyli archeologové úspěšní, zbytky hradeb zatím nebyly nalezeny.

V duchu těchto nejstarších dějin je v ústeckém muzeu koncipován i začátek výstavy o Středověkém Ústí v dobách vrcholného středověku, tedy od 11. do 15. století. Nedochované městské vstupní brány jsou alespoň symbolicky nahrazeny látkovým vstupem. Prostor místnosti je koncipován jako tržiště s ukázkami soli a kožešinových platidel. Nechybí červená keramika, pečetidla, ani ukázka dobového oděvu měšťana. Protože hygiena v té době přála i potkanům, také jednoho uvidíte. Po hrnčířských dílničkách, které se táhly až k Mariánské skále, už zůstalo jen pojmenování ulice. Další místnost ukazuje, co by si archeologové přáli - aby jim nálezy vyskakovaly ze země. Na černém podkladě vystupuje kostel svatého Materny se špitálem a hřbitovem ze 13. století. Původně byl za hradbami města (dnes Lidické náměstí) a sloužil až do roku 1856. Zachovalo se z něho jen několik artefaktů (zvon, Ježíš na kříži).  Hřbitov fungoval do roku 1872, pak na jeho místě byl zřízen park. Ostatky mrtvých tam byly ponechány, jen kostra ženy se zajímavou výbavou, včetně zlatého dukátu je na výstavě vystavena.

 

Další prostory jsou věnovány rytířům a jejich hradům. Ne všechny se mohou pyšnit svým přežitím jako hrad Střekov. 

Některé už jen připomínají svou historii, jiné nadšenci opravují jako hrad Blansko a u  zbytku hradu Varta se nemohou archeologové shodnout, proč byl postaven v „dolíku“.Je to možná i tím, že doposud nebyla možnost ho důkladně prozkoumat, protože se tam usídlil vzácný druh netopýrů. Rytíře připomínají krásně zdobené kuše, obouručný těžký meč, který sloužil při turnajích a další zajímavosti z té doby.

 

Na výstavě je také vyobrazeno ležení husitského tábora, zapůjčeného z táborského muzea a s ním připomenuta i bitva Na Běhání z roku 1426. Tehdy husité obléhali město, ale když zvědové přinesli zprávu o blížící se pomoci městu, obsadili svým vojskem nedalekou vyvýšeninu mezi vesnicemi Předlice a Hrbovice. Byla to velmi krátká, ale krvavá bitva, která skončila vítězstvím husitů a měla pro město nedozírné následky. Celé město bylo vypáleno a život se tam zastavil na několik let. Na památku jejich vítězství se v muzeu dochovalo několik návrhů pomníků, které nikdy však nebyly realizovány. Dnes byste to místo marně hledali, už dávno muselo ustoupit důlní činnosti.

Muzeum také nezapomíná na děti. Právě hlavně pro ně je určena možnost postavení nového dřevěného středověkého města či si vyzkoušet oblečení, které se tehdy nosilo. Jak je ústeckým zvykem, nabízí zajímavosti i přilehlá chodba. Je na ni i mučící kláda, protože město mělo i soudní právo. I když šatlava musela ustoupit nové bytové výstavbě v padesátých letech a kata si vypůjčovali, práce s oběšením měl dost. Dodnes, nedaleko Větruše, se nachází již upravený Soudní vrch se šibenicí. Na chodbě toho uvidíte ale víc, staré lékařské knihy z muzejní knihovny, či živé pijavice, které se k léčení používaly. Naproti je staletá lípa a o historiích hradů se dozvíte více na poutačích umístěných také na chodbě.

Přestože z doby středověku se v muzeu mnoho toho nezachovalo, díky kolegům z jiných organizací a hlavně nápaditosti pracovníků muzea se podařilo představit ústecké veřejnosti jejich město tak, jak ho doposud neznají. A za to jim patří dík, který můžete i vy vyjádřit svou návštěvou v muzeu.  Nakonec není to jediná výstava právě v muzeu probíhající, tak si každý vybere.

 

Foto z výstavy: autorka
www.muzeumusti.cz

< Předchozí		Další >