Reklama
Banner
Banner

Van Gogh na venkově aneb Jakub Špaňhel ve Valašském Meziříčí

Email Tisk

spanhel 200Co pojí Jakuba Špaňhela s autorem slavných Slunečnic? A co má společného venkov s více jak dvacetitisícovým městem s vlastní památkovou zónou? Paralela v názvu čistě náhodná? Ne tak úplně. O jedné věci ale není pochyb: valmezská galerie Kaple uvádí novou tematickou výstavu Jakuba Špaňhela, nazvanou Van Gogh na venkově.

 

Výstava pod kurátorským vedením PaedDr. Leszka Wojaczka slibuje novou sérii obrazů, jejichž inspirací byla autorovi vlastní, znovuobjevená zkušenost s životem na venkově. Jakub Špaňhel, v jehož předešlé tvorbě nalezneme řadu námětů vzešlých z prostoru stiženého urbanismem, protentokrát vstřebával vjemy z prostředí rurálního. Opět po svém, a snad i proto podle oficiálního vyjádření galerie: „fascinován zvířecím rodem maluje domácí zvěř svérázným způsobem.“ Výstava zahrnuje také portréty slavných osobností, zejména malířů, včetně třímetrové „titulního tváře“ Vincenta van Gogha.

Nakolik je Jakub Špaňhel srovnatelný se svým nizozemským kolegou prověří až čas. Ale Valašské Meziříčí je rozhodně jedním z nejpůvabnějších moravských měst. Včetně venkova, jenž ho obklopuje. Máte-li možnost, přijďte na vernisáž, která se koná ve čtvrtek 18. dubna 2013 od 18 hodin. Výstava potrvá až do 13. června.

spanhel 2

Jakub Špaňhel (převzato z TZ k výstavě)

Jakub Špaňhel (1976) pochází z Karviné, vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě a Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jiřího Davida a Milana Knížáka. Byl členem skupiny Luxsus (1995 - 1998), měl společný ateliér s Jiřím Georgem Dokoupilem, od něhož se naučil, jak se to tvoří ve velkém stylu. Autor se účastnil většiny významných přehlídek malby, je zastoupen v mnoha sbírkách a má za sebou celou řadu samostatných výstav. Je jedním z mála českých malířů uznávaných na světové scéně, jenž se tímto povoláním dokáže velmi dobře uživit.

Jakub Špaňhel podle fotografických předloh zaznamenává jako svůj deník otisky reality originálním způsobem. Ve všech dílech vystupuje skutečnost, i když v abstrahujícím podání. Sám říká: „Vždycky jsem maloval věci, které existují. Já si hrozně nerad něco vymýšlím, protože mi připadají reálné věci a normální život zajímavý a tak neskutečný, že mi to stačí.“

Jeho projev je gestický, převládá monochromní paleta okořeněná barevnými nádechy. Vyznačuje se nezaměnitelnou expresivní zkratkou, pohrává si s náhodou a bezprostředně přenáší předlohu i nemalířskými předměty na plátno. Disponuje virtuózním talentem, jenž mu umožňuje na zdánlivě banálních tématech stavět. Takto dramaticky předefinované všední náměty vyznívají velmi emotivně, dekadentně a melancholicky, přesto z nich vyčteme i nadsázku. Sám svou malbu, která vzniká při vývojovém procesu, nazývá „expresivním impresionismem“.

Místo: Galerie Kaple, Valašské Meziříčí
Datum: 19.4. - 13.6. 2013
Otevřeno: út-pá: 9 - 17h, so-ne : 13-17 h
Více informací: http://galerie.kzvalmez.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Výstava Terra Viridis - Ondřej Prosický, Petr Bambousek

terra 200 BambousekVýstavu více než padesáti velkoformátových fotografií Ondřeje Prosického a Petra Bambouska s názvem Terra Viridis budou moci návštěvníci shlédnout ve Slovenském národném múzeu v Bratislavě od 4. září do 3...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Josef Jonáš, Jiří Kuchař: Zdraví v ohrožení

200litAutoři zvolili odvážné téma! Kniha s podtitulem Hořká pravda o sladkém cukru už dnes nikoho nepřekvapí. Ještě před několika lety by to byl žvást s nálepkou „konspirační teorie“, dnes se již nad škodlivostí bílého cukru zamýšlí kdekdo. A bohužel to jsou m...

Divadlo

Špagety a pizza na sto způsobů

improshow 200V rámci italského dne na festivalu Culturea se představila Improshow z Brna se svou osobitou dávkou vtipu a improvizace.

...

Film

Saulův syn navrací noční můru minulosti

sauluv syn paraSaulův syn je maďarské drama, které nám jako svůj debutní film přináší režisér a scénárista László Nemes. V českých kinech ho můžeme vidět od 18. 2. 2016. Snímek nově ohodnocený soškou Oscara za neanglicky m...