Baltasar Kormákur zavítá v květnu do Prahy uvést svůj film Hluboko, výjimečný příběh o vůli a síle přežít
Reklama
Banner

Baltasar Kormákur zavítá v květnu do Prahy uvést svůj film Hluboko, výjimečný příběh o vůli a síle přežít

Email Tisk

Hluboko plakat 200Mezinárodně vyhledávaný režisér, scenárista a příležitostný herec Baltasar Kormákur je v českém prostředí patrně nejvíce známý díky krimi snímku Severní blata (2006), který na karlovarském festivalu získal Křišťálový glóbus. Za námět jednoho ze svých nejnovějších filmů, který je nyní uváděn do kin pod názvem Hluboko, si vybral legendární příběh muže, o kterém téměř ze dne na den mluvil celý Island. Snímek dosud získal řadu poct doma i v zahraničí, mezi nimi také jedenáct cen Edda, udílených Islandskou filmovou a televizní akademií. V pražském kině Aero bude 6. května tento snímek uveden za mimořádné přítomnosti režiséra, v rámci programu Islandského pondělí s Baltasarem Kormákurem.

Předlohou snímku je nešťastná událost v životě lodníka Guðlaugura Friðþórssona, ke které došlo v zimě roku 1984. Po ztroskotání rybářské lodi dokázal tento tehdy dvaadvacetiletý člověk nemožné. Přežil. Vydržel hodiny v ledové vodě, kde si podle vědeckých předpokladů zachová vědomí sotvakdo déle než 30 minut, a našel sílu plavat kilometry zpátky až k pobřeží. Vyčerpaný trosečník se stal rychle předmětem zájmu vědců a médií. Nabytá popularita mu však byla spíš na obtíž. Není velkým tajemstvím, že ani z nové vlny zájmu, kterou s sebou přinesl právě Kormákurův film, dvakrát nejásal.

Baltasar Kormákur si přesto usmyslil, že vzdá tomuto muži hold: „V dávných dobách žili v mé zemi hrdinové a básníci – hrdinové konali hrdinské skutky a básníci o nich psali básně. A skutky hrdinů žijí v jejich básních dál. I tento příběh má svého hrdinu a já jsem básník, to je můj úkol. A ve smyslu této tradice jsem vytvořil báseň o hrdinovi.“ Poetika filmu je zvláštní, téměř surová. A čiší z ní autentický chlad. Přibližuje naturel lidí, žijících v nehostinných oblastech metaforizované země ohně a ledu, kteří v sobě nosí obdivuhodnou harmonii pokory a síly. Kormákur zpracoval tento emotivní příběh s nervy drásající realističností, pro niž neváhal dovést své spolupracovníky, a zejména představitele hlavní úlohy (Óláfur Darri Ólafsson), k nadlidským výkonům.

hluboko1

Příběh však zůstává v rovině lidskosti a neusiluje o další, exaltovanou dramatizaci. Není jí třeba. A s tím se v současné kinematografii člověk nesetkává často. Bohužel.

Sám režisér, který do Prahy zavítá 6. května, aby osobně uvedl projekci v kině Aero, zmiňuje v rozhovoru pro distribuční společnost Aerofilms kontext vzniku: „Šlo mi o pravdivé vykreslení událostí. Ten film je o identitě nás ostrovanů. Je o našich kořenech, o tom, co znamená pocházet ze země, která neskýtá moc vhodných podmínek pro život, ale lidé tam přesto žijí. Člověk se diví, proč se neodstěhují třeba do New Yorku, ale to prostě nejde. Vaše rodiště se stane vaší součástí, nemůžete ho jen tak opustit. V roce 2008 zasáhla Island ekonomická krize a můj film je vlastně zároveň metaforou této události. Měl jsem pocit, že lidé začali v krizi trochu ztrácet nervy. Ale nešlo přece o život, byla to jen ekonomická krize. Naše země už zažila horší katastrofy – sopečné erupce a podobné události, kdy se lidé museli na rok vystěhovat z domu a když se vrátili, museli si dům vyhrabat z popela, ale jelo se dál. O tom všem ten film je. V tom je ten příběh tak důležitý, vypráví o houževnatosti, o neústupnosti. O tom, co se v nás skrývá, když dojde na lámání chleba.“

hloboko2

Oficiální text distributora:

V březnu roku 1984 otřásla Islandem šokující událost. Po nečekané prudké bouři se několik kilometrů od pobřeží potopila rybářská loď i s celou posádkou. Jeden člen posádky však popřel veškeré fyzikální zákony a přežil šest hodin v Severním ledovém oceánu. Gulli sám bez pomoci doplaval až ke břehu islandského ostrova a překonal i strastiplnou cestu přes pusté lávové pole. Ačkoliv lékaři podrobili Gulliho řadě testů, zůstává dodnes záhadou, jak podobný nápor mohl vydržet. Silný a tajemný lidský příběh, který se na Islandu stal legendou, inspiroval slavného islandského režiséra, scenáristu a herce Baltasara Kormákura k natočení filmu Hluboko. Snímek vypráví jak celou nešťastnou událost, tak následující mediální smršť, kterou příběh zázračně zachráněného trosečníka vyvolal. Na pozadí celého dobrodružného příběhu se vine téma lidské vůle a osamění přeživšího. Kormákurův film již k dnešnímu dni získal mnoho mezinárodních nominací a dostal se do oscarového shortlistu za nejlepší zahraniční film.

Hluboko plakat
Hluboko (Djúpið, The Deep)
drama, Island/Norsko 2012, 95 min
v českých kinech od 25. dubna 2012
režie: Baltasar Kormákur
scénář: Baltasar Kormákur, Jón Atli Jónasson
hudba: Ben Frost, Daníel Bjarnason
kamera: Bergsteinn Björgúlfsson
střih: Sverrir Kristjánsson, Elísabet Ronaldsdóttir
hrají: Óláfur Darri Ólafsson, Jóhann G. Jóhannsson, Þorbjőrg Helga Þorgilsdóttir, Theodór Júliusson, María Sigurðardóttir, Björn Thors a další
Hodnocení: 95 %

hluboko

Zdroj foto: Aerofilms


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 30

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Zásnuby nejsou červená knihovna

ZASNUBY 200Zásnuby bývají úžasným romantickým zážitkem. Člověk by tentýž romantický zážitek čekal i u románu Zásnuby od J. Courtney Sullivanové. Ale chyba lávky. Tento mnohovrstevný román v sobě skrývá totiž mnohem mnohem víc než jen červenou knihovnu.

...

Divadlo

Pejsek a kočička rozdávají ve zlínském divadle opět radost

200dZlínské Městské divadlo si dětské diváky předchází jak může, rozhodně je nebere jako doplněk k divákům dospělým. A tak první premiéra roku 2013 i první premiéra právě se rozbíhající sezóny 2013/2014 patřily právě dětem. Na jeviště zlínského divadla se po čase v...

Film

Vsetínský filmový maraton 2016: Čtvrtstoletí bosenské kinematografie


vfm200Bosenskou kinematografii bude mapovat již 18. ročník festivalu Vsetínský filmový maraton. Přehlídka se uskuteční od 22. do 24. dubna ve vsetínském kině Vatra. Pořadatelem je Filmový klub ve Vsetíně za podpory Ministerstva kultury ČR, Zlínského kraje, ...