Petr Vyoral v Šalamounovi probudil duši

Petr Vyoral v Šalamounovi probudil duši

Tisk

altPetr Vyoral  je grafik na volné noze. Jeho řemeslo mu umožnilo vytříbit svou uměleckou ilustrační tvorbu do naprosté osobitosti.  Jeho bílá sova Šalamoun v knížce Sára: Kniha první, je něčím, co opravdu vystihuje fakt, že Šalamoun je nadpozemský. A jeho ilustrace, které v sobě snoubí prvky naprosté realističnosti a zároveň prostoru pro fantazii můžete vidět i v jiných knihách.

Je mi velkou ctí, že Petr Vyoral souhlasil s rozhovorem a já mu konečně můžu položit otázky, které se mi líhnou v hlavě od té doby, co jsem se zamilovala do Šalamouna a Sářiným dokonalých vlasů.

Dívala jsem se na originál Sáry: Knihy první… tam je klasická kresba.  Když Vás nakladatelství Synergie oslovilo poprvé s nabídkou ilustrovat Sáru a Vy jste viděl tento originál, bylo vám hned zřejmé, že to pojmete jinak – či spíše – vylétl na Vás v hlavě Šalamoun ve své nádherné podobě už v té první chvíli, v prvních okamžicíh – nebo to chvíli trvalo, než se nápad vylíhl?

Nakladatelství mě oslovilo se svou představou,poslali mi originál kresby a řekli, že by rádi barevné malby  podobné těm, jaké viděli na mém webu. Já jsem zkusil jednu malbu u jedné kapitoly, kde  byla Sára i Šalamoun a vyladili jsme chraktery . Pak jsem se pustil do ostatních a postupně je společně korigovali.

Byl tam někde zásadní rozpor, nebo jste se celkem příjemně shodovali?

„Zásadní rozpor nebyl, já nejsem v pozici, kdy bych nutil nějaký styl, barevnost… je to na představě nakladatele/autora, je dobré mít více stylů, technik. Osobně netoužím mít jeden vyhraněný poznatelný styl, ale hledat to pravé pro daný příběh...spíše řeším kompozici a emoci postav daného výjevu v ději.. (Otázkou je jestli já sám jsem schopen posoudit, jestli mám poznatelný styl, nějakou stylizaci, rukopis...to je na ostatních...)
Na základě ukázek mých nějakých předešlých maleb, které se nakladateli líbily, jsme se pokusili vybrat "to pravé" a snad se to podařilo.“

alt

Sáru jistě znáte jako své boty, ta knížka se naprosto vymyká, kde si její ilustrování stojí na žebříčku řekněme „hodnot“ ve vaší dosavadní tvorbě?

Už je to starší “věc”, každopádně když jsem ji měl poprvé v ruce, měl jsem z ní radost. Když ilustruju knihy, tak jsou to většinou obálky,ale když jde i o vnitřní ilustrace, mám z toho samozřejmě lepší pocit,že jsem tomu více přispěl a není to jen obal, který “prodává”.


Vzal jste si sám nějaké ponaučení z této knihy, zkoušel jste si Šalamounova slova v praxi, zlepšila i Vám tato duchovní knížka, leč pro děti,  nějakým způsobem život?


Nebudu tvrdit, že mi kniha změnila život, ale když jsem si ji pročítal, bral jsem ji jako knihu, kterou se snaží někdo -spíše dětem - vysvětlit formou příběhu, že každý má svůj život ve svých rukou, a i když je těžké podat dětem vysvětlení v otázce smrti, tak za každou tuhle snahu si zaslouží autoři pochvalu. Trochu mi to v tomto připomělo Malého prince.

alt

Budete ilustrovat i další díly Sáry, které se teprve chystají?

Ano, byl jsem osloven ohledně druhého dílu, otázkou bude, zda půjde o stejný rozsah ilustrací a jejich pojetí. To je na nakladateli, samozřejmě.

Cítím správně, že krása těch ilustrací pochází z větší části z počítačové animace? Praxe v 3D tvorbě je tady nepřehlédnutelná…

Krása...děkuji za pochvaly, ale moc si na chválu nepotrpím...oceněním je pro mě spíše odezva čtenářů, a té se mi snad poprvé u knihy dostalo. Důležité je, když ilustrace podpoří příběh, ten je ten hlavní, o ten jde v první řadě. Pokud jde o vliv...Možná nějaký vliv určitě na mé “2D malby” zkušenosti s 3D grafikou mají, ale stejně tak to může být i u dalších žánrů, kterým se občas věnuji. Krajinomalba, komiks.

Který z uměleckých stylů vám je nejblíže, co děláte nejraději, kreslíte, malujete nebo vytváříte 3D animaci.

Jedna věc je, čím se dá uživit a co mě baví. Klasickým případem je komiks - tím jsem posedlý už od útlého dětství, ale vím, že se tím nedá uživit, přesto mi některé příběhy nedají spát a já je musím dostat ze sebe ven. Stejně tak to mám s malbou. Maluju stále, protože malovat musím, ale že bych po vernisáži měl všechny obrazy prodány?...pokud se někomu obraz líbí, rád jej známým nebo přátelům daruji a mám z toho radost.

alt

Kromě toho, že malujete, kreslíte… tak také vyrábíte 3D a ten přehled 3D postaviček je úžasný, na těch se musí každý umělec vyžít. Promiňte mi mou absolutní neznalost, ale k čemu se tyto postavy používají? Mě napadají jen počítačové hry…

3D má mnoho oblastí, pracovně se věnuju spíše “mechanické-ilustrační animaci”, vizualizaci různých strojových zařízení, nebo demonstraci určitých jevů, mechanismů pro různé výukové prezentace. Tvorba 3D postaviček je spíše záliba, ale někdy je podkladem pro 2D malby. Jejich využití bývá různé, můžou to být postavičky her, nebo maskoti firem.

Tak já Vám na oplátku popřeji hodně úspěchů a hlavně šťastné tvoření při dalších “Sárách”… Děkuji za rozhovor.

Zdroj foto: Petr Vyoral, Synergie


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Občas to hraničí s akousi schizofréniou, říká o své práci operní pěvec Šimon Svitok

simon svitok perexBylo to začátkem loňského roku,  co barytonista Šimon Svitok, sólista a zároveň umělecký šéf Státní opery Banská Bystrica, oslavil dvacet let působení na divadelní scéně. Bylo to pěkné výročí a tak jsem tomu věnoval několik člán...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Jan Bočan aneb už bohužel není mezi námi, na vernisáži by to bylo příjemnější

bocan 200Pražská Galerie Jaroslava Fragnera & Člověk a prostor připravila pod záštitou Karla Schwarzenberga (1. místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR), České komory architektů, Václava Havlíčka /rektora ČVUT v Praze, Zdeňka Zavře...


Literatura

Šarlatové kimono a oceány lásku přenáší

Sarlatove kimono, perexNa romantické příběhy moc nejsem. Těch jsem se načetla v pubertě do sytosti a asi se jich přesladila. Šarlatové kimono mne ale zaujalo na první pohled. Červeně laděná obálka s rudovláskou v kimonu se povedla. A pak ten...

Divadlo

Halloweenská noc patřila ve Zlíně premiéře hry Kráska z Leenane

kraska200Městské divadlo Zlín se rozhodlo právě na Halloweenský večer, 31. října, uvést tragikomedii irského autora Martina McDonagha Kráska z Leenane. Jak se povedlo převést tuto trýznivou hru, nabitou referencemi na nelehký život v zapadlém Irsku, na zlín...

Film

Heidi, děvčátko z hor

heidi 200Asi nejslavnější švýcarský románek pro děti – a děvčátka zvláště - sepsala před bezmála půldruhým stoletím Johanna Spyriová. V české podobě jej známe díky převyprávění Bohumila Říhy jako Heidi, děvčátko z hor. Příběh líčí strastiplné osudy osiřelé dív...