Zlínské divadlo hostí výstavu Domov (bez) domova

Zlínské divadlo hostí výstavu Domov (bez) domova

Tisk

domov bez domova 200Městské divadlo Zlín hostí výstavu profesora Jindřicha Štreita s názvem Domov (bez) domova. Jde o výstavu o lidech bez domova, kde polovinu tvoří fotografie, které autor věnoval Charitě sv. Anežky české v Otrokovicích a druhou fotky vytvořené pro Armádu spásy. Tyto dvě organizace se spojily s divadlem a společně tak pořádají tuto výstavu, která má za sebou slavnostní vernisáž.

 

Slavnostní vernisáž se konala v sobotu 24. října 2015, před představením Úplné zatmění. O hudební vložku na úvod a závěr se postarala Vlasta Dvořáková a průvodcem byl Jiří Siostrzonek ze Slezské univerzity v Opavě. Ten na úvod vernisáže pozval k mikrofonu několik hostů v čele s primátorem města Zlína MUDr. Miroslavem Adámkem zaštiťujícím tuto výstavu, ředitelem divadla Petrem Michálkem nebo rektorem Slezské univerzity Pavlem Tulejem. Ten podotkl, že nepřišel zkontrolovat účast svých podřízených, ale podotkl, že rád dojel a ve fotografiích vidí v tom především optimismus.

domov bez domova 1

Celý projekt je realizován k příležitosti výročí dvaceti let fungování služby azylového domu Samaritán Otrokovice, tak u této příležitosti krátce promluvil také jeho ředitel Aleš Jaroš a ředitel Armády spásy David Jirsák. Všichni mluvili stručně a k věci a zdůraznili především důležitost pomáhání obecně. Když se profesor Štreit setká s těmito lidmi, první se ptá, v čem potřebují pomoct. Není to jen formální slovo, to je to nejdůležitější – setkání člověka s člověkem. To znamená elementární lidství a to umění je až někde na třetí koleji,“ uzavřel průvodní slova Jiří Siostrzonek.

Profesor Jindřich Štreit si vysloužil velký potlesk, poděkoval všem řečníkům a zdůraznil, že si nesmírně váží jak Charity, tak Armády spásy, protože to, co dělají pro naše spoluobčany je něco mimořádného. Závěrem pronesl: „Můžeme mluvit o tom, že je vrstva lidí, kteří hledají svobodu, hledají samostatnost, ale velká většina lidí bez domova jsou lidé, kteří si ne vždy dostali do své situace svým přičiněním a právě těmto lidem je potřeba pomoci a podat jim pomocnou ruku. Děkuji vám.“

domov bez domova 2

Fotografie na výstavě Domov (bez) domova jsou velkoformátové, většinou z tmavého prostředí a mají především velkou sílu. Přímo z nich čiší emoce a vyjadřují lidskou bytost úplně jinak, než jak jsme ji zvyklí vídat v různých časopisech. Lidé na fotografiích mají v očích vděčnost a celkově ve tváři vstřícnost a dobrotu. Pokud je na výjevech více lidí, nelze si nevšimnou, že se mají navzájem velmi rádi a záleží jim na sobě. To se v dnešní době v ulicích a domovech už téměř vytrácí, takže není na škodu si to připomenout a zamyslet se nad tím…

Výstava potrvá až do 15. listopadu, tak pokud máte do té doby v plánu nějaké představení v Městském divadle Zlín, vyčleňte si na ni chvíli času.

domov bez domova plakat

Název: Domov (bez) domova
Autor: Jindřich Štreit
Kdy: 24. října 2015 – 15. listopadu
Kde: Městské divadlo Zlín
Pořadatel: Charita sv. Anežky české v Otrokovicích, Armáda spásy, Městské divadlo Zlín
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Zdeněk Hanka vydal novou knihu Střípek malachitu Zdeněk Hanka vydal novou knihu Střípek malachitu

ZH200Zdeněk Hanka (*1956) je český spisovatel a lékař žijící od roku 1999 v Kanadě. Debutoval v roce 1989 sbírkou čtyř povídek z lékařského prostředí Lék pod kůží. Dále je autorem próz Kavárna, Platina,Partitura pro srdce, Hedvábný ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Žatecké muzeum zaplní obrazy Miroslava Gabriela

zatec 200Pracovníci Regionálního muzea v Žatci mají v těchto dnech plné ruce práce.  Připravují totiž výstavu obrazů Miroslava Gabriela. Člen ústeckého Krajského klubu výtvarníků, který by co nevidět oslavil dvaašedesáté narozeniny, se do povědomí veřejnosti d...


Literatura

V rouše beránčím aneb když se zlo dědí

v-rouse-berancim 200Vydavatelství Bookmedia se opět pustilo do beletrie a vydalo finskou detektivku V rouše beránčím od Simo Hiltunena.

 

...

Divadlo

„My pijeme rum!“

zavislosti navzdory200Závislost. Máte taky na něčem závislost? Možná nějakou, která není škodlivá pro vaše okolí – dezert po obědě? Ranní káva? Že nesmíte chybět na žádné premiéře filmu, divadelní hry…? A co ty horší formy závislosti, které už ovli...

Film

Antropologický výzkum v kuchyních starých mládenců

kitchen 200Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...