Literární soutěž „Erotické povídky aneb nahota s úsměvem“ pomalu vrcholí! Nyní je na řadě Cena čtenářů, kterou ovlivníte svým hlasováním právě Vy. Po dobu deseti dnů budeme publikovat povídky, které se dostaly do TOP 10 a jakmile budou všechny zveřejněny, započne hlasování. Devátá ...
Veronika Staňková: Poslední úsměv
Probudily mě kroky. Převalila jsem se na vyhřáté posteli a přejela dlaní po hebké peřině. Po chvíli mi došlo, že jsem v bytě svého nového přítele. Trošku se včerejší noc zvrtla, no. Vzpomínky mě začaly přivádět do varu, což jsem nechtěla. Zabalila jsem se do peřiny a šla směrem ke křeslu, kde byly mé věci. Rychle jsem se oblékla a můj plán zmizet co nejrychleji se zatím dařil úspěšně. Obula jsem si černé lodičky, podívala se do zrcadla, projela si rukou vlasy a…
„Kruci!“ řekla jsem tiše, když jsem spatřila krk plný modrých flíčků.
„ Ty už odcházíš?“ ozval se za mnou nádherný mužský hlas, který mnou projel jako elektrický proud. Nadechla jsem se a hlas v mé hlavě mi opakoval, abych zůstala klidná. Otočila jsem se s odpovědí, kterou jsem ani nedořekla. Stál přede mnou. Můj dech se zrychloval a já si podrobněji prohlížela jeho nádherně vypracované tělo. Usmíval se a jeho modré oči se na mě dívaly klidným pohledem.
„A… Ano, už musím. Promiň,“ popadla jsem kabelku a rychle udělala krok ke dveřím. Chytil mě za ruku a přitáhl si mě blíž. Cítila jsem jeho vůni a začala se mi podlamovat kolena. Políbil mě a já vnímala jen jeho teplé rty. Stěží jsem se odtrhla a při zavírání dveří viděla jeho neodolatelný úsměv. Hlasitě jsem si oddychla a vydala se na cestu do školy. Znám ho sotva týden a já už u něj strávím noc. Jak… Úžasné. To budou holky závidět, až jim o tom budu vyprávět.
Do hodiny jsem přišla až po zvonění. Vzala jsem do ruky mobil a napsala mamce krátkou zprávu, že oslava u kamarádky dopadla dobře a že jsem do dvou hodin doma. Opřela jsem si hlavu a promítala si mé a Lukášovo setkání. Spěchala jsem tehdy domů z knihovny. Měla jsem trošku skluz s učením, a tak jsem se stavila v kavárně pro Latté. Ale při zavírání dveří do mě vrazil Lukáš. Celé Latté bylo na mém tričku a já začala na celé kolo nadávat, protože jsem ještě nikdy nebyla víc spálená. Lukáš se mi omlouval a jako doktor zakročil pohotově. V kavárně sehnal led a na lavičce mi chladil břicho. Při téhle vzpomínce je pro mě těžké se neusmát. Pak mi půjčil tričko a odvezl mě domů. Od té doby jsme se vídali každý den. Každý den na mě dělal větší a větší dojem. A včera jsme byli na oslavě u kamarádky a já to trochu přehnala s pitím. Nabídl mi, abych u něj přespala, a než jsem odpověděla, už mě svlíkal. Moc si tu noc nepamatuju, ale musela to být jízda, když mám takové… Já zapomněla! Vytáhla jsem z kabelky modrý šátek a elegantně jsem si ho obvázala kolem krku. Najednou se ozval zvonek a než jsem se nadála, byly u mě mé nejlepší kamarádky.
„Tak co? Tak co? Kam jste včera tak brzy zmizeli?“ řekla Lucka a blýsklo jí v očích, jako by jí to bylo jasné. Vše jsem jim řekla a užívala jsem si jejich pozornost. Přímo má slova hltaly a když jsem skončila, zaplavily mě otázkami. Až mě jedna zarazila.
„ Teri, není to pro tebe hodně? Nemyslím to zle, ale tobě je sedmnáct a jemu…“
„28? No a co? Já si právě že myslím opak. Holky, je čas si najít pořádné muže, a ne taková děcka, jako máme ve třídě.“ Holky mi souhlasně přikyvovaly.
Před domem jsem uviděla mamku, jak okopává kvítka.
„Doma máš překvapení. Něco ti přišlo,“ řekla dříve, než pozdravila, a já přemýšlela, co jsem si objednávala z internetu. Vešla jsem do předsíně a letěla hned od pokojíčku.
„To není možné!“ řekla jsem po spatření nádherné kytice růží. Nikdy jsem nedostala od nikoho tolik růží. Musí jich být tak dvacet! Objala jsem kytici a čichala ke každé zvlášť. Až po chvilce jsem si všimla, že tam je vložený lísteček.
„Má Nejmilejší, prosím, zůstaň dnes u mě přes noc.“
Sletěla jsem dolů po schodech, otevřela dveře a křikla co nejhlasitěji:
„Mami, mami! Můžu dnes spát u kamarádky? Prosím,“ vykulila jsem oči jako štěně. Mamka se zasmála a řekla:
„Ale ovšemže. Já byla taky mladá. A pozdravuj toho svého přítele.“
„Děkuji!“ vykřikla jsem radostně a objala mamču. Takovou reakci jsem opravdu nečekala. Hodila jsem si do báglu pár věcí a dala se na cestu. Ještě že bydlí takový kousek. Zmáčkla jsem zvonek a čekala jsem. Klika cvakla a já vzápětí spatřila dokonalost. Proč mu to musí ve všem tak slušet?! Měl na sobě vytahané tričko a volné jeany. Hnědé vlasy měl v sexy rozcuchu a já hned poznala, že tohle dlouho nevydržím. Přistoupila jsem blíž a vášnivě ho políbila. Zavřel dveře a sevřel mě ve své náruči. Zajel mi rukama pod tričko a já se víc a víc oddávala jeho polibkům. Ach jo. A je to tu zase. Začala se mi podlamovat kolena. Ale Luky to ucítil, zvednul mě a odnesl na postel. Pomalu mi sjížděl rukou po celém těle, až se zastavil na konci šatů. Celé mi je svléknul a začal mě od nohou pusinkovat. Věnoval se snad každé části těla. Když se dostal k mým prsům, už jsem to nezvládala. Svlékla jsem mu tričko a kalhoty a chtěla jsem mu oplatit jeho něžnosti, ale… Pozdě.
Probudila jsem se kolem třetí hodiny. Hnusná noční můra. Naštěstí jsme zapomněli zhasnout lampičku. Navíc jsem ležela u nádherného svalnatého těla. Uvelebila jsem se a hladila ho rukou po bříšku.
„Děje se něco, Teri?“ řekl dost zmateným hlasem Lukáš.
„Ne ne, nic. Jen… Miluju tě“ vyšlo ze mě z nenadání.
„Já tebe víc,“ políbil mě a zhasnul lampičku. Teď už jsem mohla klidně spát.
Ráno mě probudila sladká vůně palačinek. Po snídani a nádherném milování jsem se vydala do školy. Ve škole jsem se na nic nesoustředila, protože jsem myslela jen a jen na něj. A to samé cestou domů. Dnes mají být rodiče u babičky, takže budu sama doma. Zasunula jsem klíč pomalu do zámku a najednou se za mnou ozvala rána. Srdce mi málem vyskočilo. Prudce jsem se otočila a přímo u mě stál Lukáš.
„To jsem se lekla! Luky, to mi už nedělej!“ rozdýchávala jsem leknutí a otočila se zpět k zámku. Ale počkat. Jak ví, kde bydlím? Otáčela jsem se zpět k němu, ale přiložil mi na nos a pusu kapesník. Začala jsem křičet a bránit se, ale bylo to k ničemu. Viděla jsem jen ty zlověstné modré oči…
Probudila jsem se a nic jsem neviděla. Neuvěřitelně mě bolela žebra a zápěstí s kotníky, které jsem měla natěsno něčím svázané. Po chvilce zaostřování jsem zjistila, že naproti mně seděly tři svázané dívky. Byly úplně nahé, klepaly se zimou a hlasitě plakaly. Jedna byla špinavá jakoby od bláta, druhá měla asi zlomený nos a třetí měla na prsou popáleniny jakoby od cigaret. Vypadaly jako po obrovské bouračce. Ještě hůř. Nechápala jsem, co se děje. Najednou mě popadla zimnice a já si všimla, že jsem taky nahá. Převalila jsem se do sedu a sotva se nadechla. Slzy mi začaly téct úplně samy. Pochopila jsem, že jsme asi někde ve sklepě. Někde vzadu za mnou se ozvala rána dveřmi. Dívky začaly ještě více plakat a sténat.
„Dobré ráno, zlatíčka,“ ozval se ďábelský hlas, ač mně tak dobře známý. Ano, byl to Lukáš. Nevěřila jsem vlastním očím. Chtěla jsem se ho zeptat, co se děje, ale raději jsem vyčkala. Přistoupil ke třem křičícím dívkám a sklonil se. Uchopil první blonďatou dívku za bradu a podíval se jí do očí.
„Prosím… Zabij nás…“ vzlykla poslední dívka. Lukáš se na ni obrátil a zasmál se.
„Taky že jo, puso “ řekl chraptivým hlasem a mně z něj přejel mráz po celém těle. Chytil dívku za pravé ňadro a vytáhl z kapsy rezavý skalpel. Přiložil jí ho ke kůži a začal tlačit. Dívka začala bolestivě křičet. Když oddělal ruku, všimla jsem si, že je celá od krve a na ňadru má vyryté L.
„Přestaň! Proč to děláš?!“ začala jsem křičet, ale jako bych tam vůbec nebyla.
„Prosím. Zabij mě,“ špitla dívka s vyrytým písmenem. Lukáš vzal její zápěstí a přejel přes něj. Dívka hlasitě vzlykla a svalila se na zem. Já jen začala víc a víc plakat a volat o pomoc. Lukáš to samé zopakoval u dalších dvou dívek a pak se otočil ke mně. V životě jsem se tak nebála.
„Terezko. Ty jsi má oblíbenkyně. Pro tebe mám něco extra…“ vrhnul se na mě a já spatřila jen ten odporný úsměv.
Zdroj foto: goowp.com
< Předchozí | Další > |
---|