Tichošlap nakračuje zlehka, ale stopy zanechává hluboké

Email Tisk

sylva lauerova tichoslapNový román Sylvy Lauerové dostal název Tichošlap. Kampak nás asi zavede spisovatelčina fantazie tentokrát? Inu, pojďme se ponořit do příběhu, zahaleného závojem zvláštní energie, která vyvěrá z vzácných zdrojů. Ze zdrojů, jimž hrozí zánik, nestane-li se nějaký zázrak…

 

Podzemí pražského metra je paralelním světem, kde jsou si lidé fyzicky velmi, velmi blízko, ale zároveň se snaží zachovat si co největší odstup. Uzamykají se do svých ulit, utahují kolem vláčných těl závity ze starostí, strachu, odporu, pohrdání či nenávisti, aby občas povystrčili tykadlo zvědavosti, zájmu, ohleduplnosti, soucítění a lásky. Zvápenatělé skořápky spolehlivě odrážejí nežádoucí kontakty. Může se stát, že časem zcela zfosilizují a už tam není ani měkké tělo, ani teplo, zůstane jen chladný kámen. A mezi nimi se pohybuje stvoření ošklivé, slizské, zapáchající, téměř neviditelné, tiché a neustále hledající cosi…muž bez minulosti, Tichošlap.

Postava Tichošlapa se však ukáže být spojnicí, protínající pět životních příběhů. Příběhů, jejichž hlavní hrdinové se potýkají se svými problémy. Trápí je nefunkční vztahy, nenaplněné mateřství, ztráty blízkých osob, pracovní záležitosti, neporozumění, neopětovaná láska či žárlivost. Myšlenky, které se jim honí hlavou, je provázejí na každém kroku a každého z nich, alespoň jednou, zavedou do podzemních prostor pražského metra. Tam, v pravou chvíli, zkříží svůj pohled s pohledem Tichošlapa. S pohledem, který jimi otřese, ale na který záhy, v každodenním shonu, zapomenou. Následující dny jim však přinesou překvapení v podobě dramatických změn. Jsou to změny k lepšímu, nebo k horšímu?

A jakou roli v tom hraje ten ubožák, který z milosti přežívá v přízemním kumbálu domu paní Boženy? Jen co se ráno rozbřeskne, vrací se do útrob metra a hledá potravu, které se mu však žalostně nedostává. Přes ponurá zákoutí a spletité chodby pronikáme nejen do tajů pražského podzemí, ale i do zákrut Tichošlapovy mysli, jeho osudu a poslání.

Nepochybujte, že pointa příběhu je opět překvapivá a pravděpodobně si některé pasáže, ne-li rovnou celou knihu, budete muset přečíst znovu. Projevuje se zde opět autorčina fascinace hlubinami lidské mysli a její empatický vhled do cítění druhých. Ačkoliv se příběh neodehrává v exotickém prostředí ostrovního ráje nebo amazonského pralesa, ani to v něm nesrší erotickým napětím, podnětů k přemýšlění a sebereflexi v něm naleznete víc, než dost. A rozhodně nechybí řádná dávka napětí.

sylva lauerova tichoslap

Díky tomu, že Lauerová vhodně přiřazuje výrazové prostředky a slovní projev jednotlivým postavám, může si je čtenář lépe představit a děj se tak stává reálnějším. Věk, sociální postavení, nálada…to vše zohledňuje popis i dialogy.

„No Boži, holka, řekni mně, ty snad blázníš!“… „Když já nevím, Drahu, ještě nevím“ odbyla ji Božena, „jen si to potřebuji trochu promyslet.“ Odvrátila se a šla postavit na kávu. Nechtěla, aby přítelkyně viděla její rozpačitý a ustaraný výraz. Kam ten chlap půjde? Tolik let už tady žije. Nikoho přece neruší – znělo jí v hlavě – je vlastně chudák.
(starší ženy, kamarádky Božena a Draha)

Sylva Lauerová nepodceňuje ani sílu obrazového sdělení, o čemž svědčí obálka knihy. Tvář a ruce vystupující z vyprahlé, popraskané země, jsou pokryty vrstvou olupující se hlíny nebo popela. Okoralá krusta kryje obličej s těžko definovatelným, rozhodně však ne prázdným výrazem, kterého se dotýkají dlouhé, štíhlé prsty. Přivřené oči, ústa pootevřená v posledním výdechu nebo právě se nadechující... Na temném pozadí se kupí mraky s příslibem bouře, hromů a blesků, životodárné vláhy, která masku smyje, nebo potopy, která všechno spláchne?
Vždyť možností je tak mnoho a „věci mohou být jinak, než se zdají.“

Tichošlap
Autor: Sylva Lauerová
Žánr: komorní thriller
Rok vydání: 2012
Počet stránek: 213
Vydavatel: van Aspen s.r.o.
Hodnocení: 95%

Zdroj foto: Oficiální web Sylva Lauerová



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

Věčný polštář z trávy Antonína Límana

vecny polstar z travy limanKdyby můj otec i matka
byli lučními kvítky,
mohli by se mnou sdílet
polštář z trávy,
až budu na cestách.
(Manjóšú 4325, XX)

 

 

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Dobrá krize vás nezbaví starostí

dobra krizePokud od této knihy čekáte, že vás NAVŽDY vyvede z životních krizí na výsluní plné bezstarostných událostí, tak se hluboce mýlíte. Autor tu sice opravdu velmi důrazně a pravdivě pojednává o principu krizových situací a jejich vlivu na lidsk...

Divadlo

Vánoce u Ivanovových aneb bezhlavé svátky naruby

vanoceV divadle Stará aréna uvádějí hru Vladislava Vveděnského Vánoce u Ivanovových čili Úplně předělaný snář. Jedná se o drama nebo komedii? Najdeme zde obojí. A jedno podtrhává druhé.  

...

Film

Generace Jihlava

Generace 200Dokumentů v kinech můžeme stále vidět mimořádné množství - a zájem publika o ně zdá se neslábne. Z jedenácti českých filmů, které byly v prvním čtvrtletí letošního roku nasazeny do kin, jsou tři dokumenty. Zastoupení se tak pohybuje mezi pětinou...