Reklama
Banner

Tichošlap nakračuje zlehka, ale stopy zanechává hluboké

Email Tisk

sylva lauerova tichoslapNový román Sylvy Lauerové dostal název Tichošlap. Kampak nás asi zavede spisovatelčina fantazie tentokrát? Inu, pojďme se ponořit do příběhu, zahaleného závojem zvláštní energie, která vyvěrá z vzácných zdrojů. Ze zdrojů, jimž hrozí zánik, nestane-li se nějaký zázrak…

 

Podzemí pražského metra je paralelním světem, kde jsou si lidé fyzicky velmi, velmi blízko, ale zároveň se snaží zachovat si co největší odstup. Uzamykají se do svých ulit, utahují kolem vláčných těl závity ze starostí, strachu, odporu, pohrdání či nenávisti, aby občas povystrčili tykadlo zvědavosti, zájmu, ohleduplnosti, soucítění a lásky. Zvápenatělé skořápky spolehlivě odrážejí nežádoucí kontakty. Může se stát, že časem zcela zfosilizují a už tam není ani měkké tělo, ani teplo, zůstane jen chladný kámen. A mezi nimi se pohybuje stvoření ošklivé, slizské, zapáchající, téměř neviditelné, tiché a neustále hledající cosi…muž bez minulosti, Tichošlap.

Postava Tichošlapa se však ukáže být spojnicí, protínající pět životních příběhů. Příběhů, jejichž hlavní hrdinové se potýkají se svými problémy. Trápí je nefunkční vztahy, nenaplněné mateřství, ztráty blízkých osob, pracovní záležitosti, neporozumění, neopětovaná láska či žárlivost. Myšlenky, které se jim honí hlavou, je provázejí na každém kroku a každého z nich, alespoň jednou, zavedou do podzemních prostor pražského metra. Tam, v pravou chvíli, zkříží svůj pohled s pohledem Tichošlapa. S pohledem, který jimi otřese, ale na který záhy, v každodenním shonu, zapomenou. Následující dny jim však přinesou překvapení v podobě dramatických změn. Jsou to změny k lepšímu, nebo k horšímu?

A jakou roli v tom hraje ten ubožák, který z milosti přežívá v přízemním kumbálu domu paní Boženy? Jen co se ráno rozbřeskne, vrací se do útrob metra a hledá potravu, které se mu však žalostně nedostává. Přes ponurá zákoutí a spletité chodby pronikáme nejen do tajů pražského podzemí, ale i do zákrut Tichošlapovy mysli, jeho osudu a poslání.

Nepochybujte, že pointa příběhu je opět překvapivá a pravděpodobně si některé pasáže, ne-li rovnou celou knihu, budete muset přečíst znovu. Projevuje se zde opět autorčina fascinace hlubinami lidské mysli a její empatický vhled do cítění druhých. Ačkoliv se příběh neodehrává v exotickém prostředí ostrovního ráje nebo amazonského pralesa, ani to v něm nesrší erotickým napětím, podnětů k přemýšlění a sebereflexi v něm naleznete víc, než dost. A rozhodně nechybí řádná dávka napětí.

sylva lauerova tichoslap

Díky tomu, že Lauerová vhodně přiřazuje výrazové prostředky a slovní projev jednotlivým postavám, může si je čtenář lépe představit a děj se tak stává reálnějším. Věk, sociální postavení, nálada…to vše zohledňuje popis i dialogy.

„No Boži, holka, řekni mně, ty snad blázníš!“… „Když já nevím, Drahu, ještě nevím“ odbyla ji Božena, „jen si to potřebuji trochu promyslet.“ Odvrátila se a šla postavit na kávu. Nechtěla, aby přítelkyně viděla její rozpačitý a ustaraný výraz. Kam ten chlap půjde? Tolik let už tady žije. Nikoho přece neruší – znělo jí v hlavě – je vlastně chudák.
(starší ženy, kamarádky Božena a Draha)

Sylva Lauerová nepodceňuje ani sílu obrazového sdělení, o čemž svědčí obálka knihy. Tvář a ruce vystupující z vyprahlé, popraskané země, jsou pokryty vrstvou olupující se hlíny nebo popela. Okoralá krusta kryje obličej s těžko definovatelným, rozhodně však ne prázdným výrazem, kterého se dotýkají dlouhé, štíhlé prsty. Přivřené oči, ústa pootevřená v posledním výdechu nebo právě se nadechující... Na temném pozadí se kupí mraky s příslibem bouře, hromů a blesků, životodárné vláhy, která masku smyje, nebo potopy, která všechno spláchne?
Vždyť možností je tak mnoho a „věci mohou být jinak, než se zdají.“

Tichošlap
Autor: Sylva Lauerová
Žánr: komorní thriller
Rok vydání: 2012
Počet stránek: 213
Vydavatel: van Aspen s.r.o.
Hodnocení: 95%

Zdroj foto: Oficiální web Sylva Lauerová



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

OTROCI SOUČASNOSTI - Kniha pro ty, kdo mají zájem na tomto světě něco změnit
ImageZa druhé světové války nacisté zotročili dvanáct milionů lidí, na vrcholu Stalinovy éry jich bylo v sovětských gulazích vězněno milonů pět. V současnosti žije na světě přes dvacet sedm milionů otroků, což...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Ladislav Frej si ke svému jubileu nadělil Vánoční detektivky
ImageLadislav Frej propůjčil svůj hlas Sherlocku Holmesovi, doktoru Watsonovi i páteru Brownovi na nové audioknize Vánoční detektivky, která vyšla u vydavatelství Popron Music...
Premiéra komedie Generálka s Jiřinou Bohdalovou se blíží!

Generalka 200Generálka, chytrý a vtipný příběh o jednom osudovém setkání, má premiéru 20. listopadu v Divadle Na JezerceJiřina Bohdalová si znovu zahraje titulní roli kurážné hospodyně. „Josefína je mo...

Děti moje – jednoduchost, která neupoutá!
ImageFilm oceněný Zlatým glóbem vstupuje 19. ledna do kin, ale nepřináší s sebou příliš zajímavou podívanou. Film je natočen podle románu Kaui Hart Hemmings a vypráví o muži, jehož žena umírá a on musí urovnat svůj vztah s dote...
Kanaďané Finger Eleven přinášejí pohodu s Five Crooked Lines

finger eleven 200Nepříliš známá kanadská alternativní kapela Finger Eleven se po pěti letech vrací s novým, v pořadí již sedmým, albem Five Crooked Lines. Jak dopadla a jak se u ní budete cítit, se dozvíte v následující recenzi.