Reklama

Vlídné Ovace nevlídnosti

Email Tisk

altNová kniha Sylvy Lauerové nese název Ovace nevlídnosti a obsahuje výběr poezie z let 2010-2012. Titul vás upoutá nejen svým paradoxním názvem, ale i graficky velmi zdařilou vazbou s netradičním průsvitným přebalem, který svým pergamenovým vzhledem evokuje pocit tajemna a neuchopitelnosti, něžné nevlídnosti. Autorkou grafických ilustrací, velmi přiléhavě a vkusně doplňujících text básní, je Monika Sedlářová.

 

 

O samotné básnířce a spisovatelce Sylvě Lauerové se v anotacích můžete dočíst zejména to, že je řazena mezi kontroverzní osobnosti české literární scény se sklonem k provokování a tvrdošíjnému zachovávání extrémní tvůrčí polarity… Zda ona sama se s touto charakteristikou ztotožňuje nevím, ale je možné, že její pohled na svět a události v něm je natolik reálný a přesný, že si s tím ti „takzvaně normální“ nevědí rady a uchylují se k podobným, extrémně laděným prohlášením. To však nic nemění na pozici Sylvy Lauerové mimo meze průměrnosti a obyčejnosti, neboť obsah veršů se dotýká i běžných témat s hlubokým vhledem do lidských duší v jejich rozervanosti, touze po lásce, dokonalosti a hledání smyslu žití.


Ačkoliv většina básní evokuje pocity deprese, bezradnosti a beznaděje, v mnohých lze nalézt i stopy humoru, sarkasmu a laskavosti. Některé glosují i společenské klima, aniž by však odradily čtenáře. Naopak – mohou jej nakopnout a inspirovat k dalšímu přemýšlení a sebereflexi, stejně jako verše o ztracených láskách, mládí, iluzích, ba i smrti. Protože i přes všechno to temnější ladění sbírky jím prosvítá naděje a víra – hlavně v sebe sama, v nekonečnost lásky a sílu přátelství.

Právě proto nesou niterná sdělení básnířky silný duchovní rozměr, se kterým nám předkládá laskavou nevlídnost. Nevlídnost, díky níž můžeme mnohem intenzivněji vnímat opačnou polaritu stavu naší mysli a emocí.

Na webových stránkách autorky ( www.sylvalauerova.cz ) naleznete nejen informace o ní samotné, ale i o jejím díle, akcích a projektech, do nichž vkládá svou energii. Z reakcí čtenářů zaujme výstižný obsahově-pocitový „výcuc“, který, podle mého názoru, velmi zdařile postihuje a shrnuje podstatu Ovací nevlídnosti: „... ve vlaku do Prahy mohla bych být označena zklamaným mimem toužícím po štěstí ve vlastním mozkem determinovaném světě nebo snad ještě lépe královnou bezradnosti, když  pořád čekám a ptám se  Kde je ten anděl ke mně milosrdný? Kde je ten, kdo křídlem mé pochybnosti smetá? Připadám si jak perpetuum mobile, pro které bolest je setrvalý stav. Už nechci víc tvé moře jedu…v naději vysypávám místo v srdci, kde po tobě zbyla stopa. V hlavě si promítám, jak jdu mezi stromy za tebou…opět domů… kde docela prostě-lidsky vytvoříš náladu vanilkovo-skořicově intimní, kde budeme vést naše pozdní monology a já v Tvé náruči a v touze znovu nacházím se i sebe a znovu se bojím, že zítra už nebude co říct.
Některé věci jsou tak prosté...
Tvé verše mám ráda, i Tebe!
(Jitka, 32)

A komu Sylva Lauerová knihu věnovala?...“ možná právě Vám ne“

alt

Ovace nevlídnosti
Autor: Sylva Lauerová
Ilustrace: Monika Sedlářová
Vydáno: 2012
Počet stran: 111
Nakladatelství: van Aspen, s.r.o.
Hodnocení: 97%

Zdroj foto: sylvalauerova.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 26

Z archivu...

Čtěte také...

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly

cestou do pekla chci potkat andela 200Do mého počítače se dostala e-kniha mladého spisovatele Davida Hájka určená „dospělým čtenářům, milujícím cizí neštěstí“ s názvem Cestou do pekla chci potkat anděla

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Miluj mě, nebo střelím!

milujmestrelim perexDita má Zdeňka. Šimon má Kateřinu. Oba páry středního věku se neznají a žijí si dlouholetá spokojená manželství. Dita je úspěšná spisovatelka, Šimon je vysokoškolský profesor. Stačí však jedno náhodné setkání a všechno je vzhůru...

Divadlo

LETNÍ SCÉNA NA STŘEŠE GALERIE HARFA UVEDE LETOS CELKEM 60 PŘEDSTAVENÍ

letni Galerie Harfa 200Po loňské úspěšné první divadelní sezóně Letní scény Galerie Harfa se mohou diváci těšit na ještě širší nabídku divadelních představení a to nejenom z repertoáru Divadla Artur. Hostovat zd...

Film

Bláznivá komedie aneb Což takhle dát si špenát

altKomedie Což takhle dát si špenát vznikla v roce 1977 a od té doby patří mezi nejlepší filmy, které se u nás vůbec kdy podařilo natočit. Velmi vhodně navržené hlavní postavy, které se dostávají vinou stroje na omlazování do rů...