Útěk z Berlína: smutné dobrodružství židovské dívky
Reklama
Banner

Útěk z Berlína: smutné dobrodružství židovské dívky

Email Tisk

Útěk z BerlínaNa podzim loňského roku se v Terezíně konala vzpomínková tryzna u příležitosti 70. výročí zahájení deportací českých a moravských Židů a současného vzniku terezínského ghetta. Akce se zúčastnila i dnes devadesátiletá Margot Friedlanderová, pamětnice tamějších událostí a současně autorka autobiografického románu Útěk z Berlína – S židovskou hvězdou v kapse, který byl nyní přeložen i do češtiny.

 

Nástup nacistů a jejich následná vláda nad Evropou poznamenala Německo i celý svět na dlouhou dobu. Diskriminující zákony a podivná pravidla, která Hitler ve společnosti postupně zavedl, přicházela nejprve nenápadně. Lidé, kterých se týkala především – Židé, považovali celou situaci nejdříve za zcela absurdní – v Německu vyrostli, považovali se za součást tehdejší společnosti, a proto nechápali, čím se odlišují: “Myslí tím doopravdy nás? To není možné, jsme přece Němci!”  Margot si tyto otázky dlouhou dobu nekladla. V době Hitlerova nástupu k moci byla ještě příliš malá a později byly její názory výrazně ovlivněny rodinou.  Margot tehdy žila, stejně jako většina tehdejší společnosti, v jakési ulitě a veškerá možná nebezpečí si i přes četná varování z okolí odmítala připustit. A tak stejně jako mnozí ostatní propásla i ona ten správný čas, kdy bylo ještě možné z Německa legálně odejít.

alt

Večer 20. ledna 1943 znamenal pro tehdy jednadvacetiletou Margot konec života, který do té doby znala. Tento den měla se svou rodinou, která v té době čítala už jen ji, její maminku a bratra, zrealizovat dlouho plánovaný útěk z Berlína.  Plán byl však na poslední chvíli prozrazen a jediná Margot, kterou nacisté ve společném bytě nezastihli, zůstala na svobodě. Matka jí stihla zanechat jen jediné poselství: “Pokus se přežít!”. Margot, která se náhle a zcela nečekaně ocitla úplně sama, musela doslova přes jedinou noc dospět. Přes známé se napojila na organizovanou síť, která pomáhala lidem, kteří se ocitli v ilegalitě, přežít. Avšak ne všichni, kteří své služby nabízeli, byli v této věci nezištní. Někteří očekávali i jisté protislužby, které však dívka plnit odmítala a musela tak rychle měnit bydliště… Ze strachu, že bude prozrazena, podstoupila Margot i radikální proměnu svého zevnějšku. Nechala si obarvit vlasy a dokonce i upravit svůj typicky židovský nos, který by lovce Židů, kterých bylo nyní na ulicích všude plno, na její původ ihned upozornil. Ani tato opatření ji však nezachránila a po patnácti měsících úspěšného skrývání byla nakonec zatčena a transportována do sběrného tábora v Terezíně.

alt

Zážitek z této doby Margot shrnuje takto: “Vše se točilo kolem jídla, spánku a práce, a přitom vše, co s tím souviselo, byl boj. V podstatě šlo jen o jedno: přežít další den.”  V souvislosti s tím se zamýšlí nad smutným osudem nemocných a starých lidí, kteří nemohli pracovat a nezbylo jim nic jiného, než chodit po ulicích a žebrat: “Byli to lidé narození v minulém století. Kdo z nich by si pomyslel, že budou ve stáří znevažováni, že o ně jejich děti nebudou pečovat, že se budou toulat cizími ulicemi a žebrat o chleba u cizích lidí (…).” Kromě jiného se pozastavuje i nad náhodami (nebo předem daným osudem?), které ji mnohokrát zachránily život. “Náhodou” objevená zručnost ve štípání slídy, pro nacisty tak cenná, “náhodná” setkání s lidmi, díky nimž šla cestou, kterou by se sama nevydala… Proč zrovna ona, Margot, nebyla ani v jednom transportu na Východ, do tábora, ze kterého se ještě nikdo nevrátil?

Na osvobození vzpomíná jako na hodně zvláštní dobu. Lidé byli již tak otupělí, že nedokázali projevovat jakékoli city, natož se radovat: “Moc dlouho jsme na ten okamžik čekali. Teď nastal, ale my jsme tomu nedokázali uvěřit.”  Z dřívějších lidí s rodinou a zázemím se stali lidé, kteří najednou nikam nepatřili a neměli ani kam a ke komu se vrátit. Mnoho z nich proto odjelo hledat nový život do Ameriky, ale pocit vykořeněnosti v nich zůstal: “ Hodně z nás v Německu vyrostlo, ale mohli jsme se po tom všem ještě cítit Němci? Jeli jsme do Ameriky, ale budou z nás někdy Američani? Nebyli jsme nikdo.”

alt

Do země velkých možností odjela i Margot, která ze své rodiny přežila jediná. Až po letech, kdy čas zahojil ty nejhorší rány, začala na popud přátel sepisovat své vzpomínky. Psala je v angličtině, neboť ačkoli němčina byla jejím rodným jazykem, k popisu hlubších prožitků ji již použít nedokázala. S konečnou podobou knihy, jejímž výsledkem je čtivý, místy až napínavý text, pomohla berlínská spisovatelka a scénáristka Malin Schwerdtfegerová, známá mimo jiné díky svému románu Café Saratoga.

Do Německa se paní Margot vrátila poprvé až v roce 2003, a to z důvodu natáčení dokumentu Don´t call it Heimweh, ke kterému ji přemluvil režisér Thomas Halaczinsky. A jak se na svou rodnou zemi dívá dnes? Vlastenectví k ní již necítí: “Nemám vlast jako ostatní lidé. Moje vlast je někde v minulosti. Je to země, která už neexistuje.”

Útěk z Berlína. S židovskou hvězdou v kapse.
Autor: Margot Friedlanderová, Malin Schwerdtfegerová
Žánr: biografie
Vydáno: 2011
Stran: 232
Vydalo nakladatelství: Ikar
Hodnocení: 70 %


 

Rozhovor

Jiří Zbořil: Pokud člověk může pomoci, pomáhat má!

Zboril 200Těší se na své vánoční pořady, věnuje se charitě, učí, připravuje pohybovou dílničku pro děti, chystá projekt s herci Evou Hruškovou a Janem Přeučilem, bude natáčet první díly nového televizního pořadu, podporuje aktivity cviči...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

František Kvíz: Houbařův sen

houbar200Je málo knih, které když si přečtete, dýchnou na vás stylem tak starobylým, že často budete vzpomínat na knihy svého dětství, nejlépe ty, které jste podědili po babičce. Možná je to tím, že František Kvíz zvolil téma magické a pohádkové – převyprávěn...


Literatura

Zábava nejen na prázdninové cesty

kouzelne cteni 200O edici Kouzelné čtení společnosti Albi jsme vás na Kultuře21.cz už informovali a nyní bychom vám rádi představili dvě knihy a hru, které zabaví vaše ratolesti nejen na cestách. Konkrétně se jedná o mluvící knihy Česká republika a Svět zvířat a interaktivní Hru ...

Divadlo

Irský rebel Martin McDonnagh

connemarska200Narodil se 26. 3. 1970 v Londýně irským rodičům. Na počátku devadesátých let se celá rodina stěhuje natrvalo do Irska, v té době píše McDonagh první literární pokusy. Zprvu se věnoval psaní povídek, divadelních a rozhlasových her. Mezi jeho...

Film

Vykutálená parta z Madagaskaru je zpět

altČtveřice zvířecích uprchlíků z newyorské ZOO se k nám vrací ve svém třetím dobrodružství. Tentokrát je osud zavede do kasina v Monte Carlu, stanou se součástí bankrotujícího cirkusu doufajíce, že s jeho pomocí se dostanou nazpět do své milované domoviny, broo...