Intentio operis, intentio auctoris a intentio lectoris – Radek Horáček sa vo svojej odbornej publikácii venuje fenoménu vnemu umeleckého diela, z ktorých si vyberá diela súčasných umelcov, ale vedie nás k nim, ako inak, po vyšliapaných historických chodníkoch. Pretože ako inak by sme sa mohli dopracovať k poznaniu sveta bez poznania histórie?
Jednoznačne veľmi dobrá odborná publikácia, ktorá sa snaží zmapovať modernu a postmodernu českej umeleckej scény, históriu galerijných priestorov a premeny publika v priebehu desaťročí. Horáček ponúka spojenie pohľadu diváka, či nezaujatého pozorovateľa, umeleckého diela, ktoré zasahuje do verejného priestoru, ale i umelca a jeho súčasného postavenia. Svojou širokou optikou mapuje a porovnáva nielen s českou umeleckou tvorbou minulých desaťročí, ale za dôležité a kontrastné považuje porovnanie so svetovými umelcami.
V niektorých momentoch cítiť násilné porovnania a vyzdvihovanie českej scény na celosvetovú úroveň, čo je badať v prípade kapitoly Divák jako spolutvůrce 2. Celkovo však predstavuje veľmi komplexný úvod do základných českých umeleckých skupín (Rafani, Osma, Tvrdohlaví a mnoho iných), ktorých najzásadnejšie umelecké výkony rozoberá v súvislosti s ich kontaktom s verejným priestorom a divákom.
Upriamuje sa i na extrémistické prípady, kedy umenie zasahovalo až do trestného činu a kladie si otázky, či je možné rozlíšiť umenia a zločin, alebo či treba ponechať toto monochromatické videnie zločinu ako komplexného pomenovania i pre jednanie s umeleckým zámerom.
Autor z pohľadu dlhoročného riaditeľa jednej z vedúcich umeleckých inštitúcií mesta Brna, vyberá množstvo zásadných výstav práve z Domu umění města Brna a nenecháva ich tak zapadnúť medzi bežné umelecké prejavy postmoderny. Práve tým, že tieto prejavy konfrontuje so svojimi pozorovaniami a v kooperácii s reakciami verejnosti, môžeme na jednotlivých príkladoch vidieť, aké rôzne sú intencie autora, ako vyznieva samotné dielo a čo má k tomuto procesu povedať druhá strana dialógu – divák. Alebo divák nie je dôležitou časťou umeleckého procesu?
Radek Horáček (1959) je profesorom na Katedre výtvarného umenia Pedagogickej fakulty Masarykovej univerzity. V rokoch 2002-2006 bol riaditeľom Domu umění v Brně. Je aktívnym recenzantom a glosátorom.
Umění bez revolucí? (Proměny soudobého výtvarného umění)
Autor: Radek Horáček
Nakladatelství: Barrister & Principal a Masarykova univerzita
Odpovědná redaktorka: Tereza Čechová
Místo a rok vydání: Brno, 2015
První vydání
ISBN 978-80-7485-066-0
Hodnocení: 85%
http://barrister.cz/produkt/umeni-bez-revoluci
| < Předchozí | Další > |
|---|
Aneta Langerová je v pilných přípravách na turné k novému albu „Jsem", které se stalo v den jeho křestu zlatým. Turné začíná na koncertě v brněnském Semilassu 16. 2. 2010. Na koncertech zazní jak nové skladby, tak i oblíbené kusy z alb předchozích. ...
Sophie Hannah oživila ve svých románech slavného detektiva Hercula Poirota. Tuto postavu vymyslela Agatha Christie, slavná autorka detektivních románů, přesně před sto lety, v roce 1916. Mám její příběhy moc ráda a nevím, jestli by o...
Letos je tomu právě čtvrt století, kdy byla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera zrušena obávaná represivní složka komunistického režimu – Státní bezpečnost (StB). Přestože od jejího zrušení uplynula...
Co byste dělali, kdybyste cestou domů v metru vyměnili náhodou svůj kufřík plný úředních dokumentů za jiný, ve kterém by byly téměř dva milióny liber? Přesně to se v komedii Raye Cooneyho přihodí Henrymu Perkinsovi, usedlému úředníčkovi z londýnského...
Mexickému režisérovi Alfonsu Cuarónovi (Harry Potter a vězeň z Azkabanu) se ve filmové branži podařilo vše, na co sáhl. Ani jeho nejnovější film Gravitace není výjimkou. Filmovým...