Děsivý pojem „Sonderbehandlung“

Email Tisk

zvlastni zachazeni 200Je to už sedmdesát let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Dlouhá doba na to, abychom o životě za ostnatými dráty věděli mnohé. Opak se ale zdá býti pravdou. Pojďte se seznámit s těmi, kteří přežili běsnění druhé světové války a jsou ochotní o svém osudu hovořit.

 

Jedním z hlavních důvodů, proč se o osudech českých Židů moc nemluví, je, jak uvádí sám autor Adam Drda, že česká společnost vyhlazování Židů v Osvětimi a dalších koncentračních táborech nepovažuje za svou tragédii. Za nejhorší přečin proti českému (respektive proti československému) lidu považují vypálení Lidic a Ležáků. Že v sousedním Polsku ale došlo k největší masové vraždě českých občanů, to už nijak zvlášť nereflektují.


Sonderbehandlung – „zvláštní zacházení“, termín, který použili nacisté pro obyvatele terezínského ghetta, kteří byli převezeni do rodinného tábora, známého pod označením BIIb, v Osvětimi-Březince. Na první pohled by zvláštní zacházení mohlo znít jako nějaká výsada, nicméně opět je opak pravdou. Mnozí z vás jistě vědí, že překlad tohoto spojení do praxe znamenal, že po šestiměsíční karanténní lhůtě budou všichni z takto označeného transportu zabiti v osvětimských plynových komorách.


Přesto, že se k obyvatelům Terezína zprávy o dění v Polsku dostávaly, údaje byly tak děsivé, že je lidé nebrali vážně. Mnoho rodin, které transporty rozdělily, měly domluvené signály v dopisech, aby se dozvěděly, jaká je situace doopravdy. A znovu – terezínští jim neuvěřili a snažili se sami sebe přesvědčit, že je všechno jinak.


Stejně tak zbytek světa byl mystifikován o reálném dění za zdmi koncentračních táborů. Nejvíce po pravdě volalo Dánsko, které se dožadovalo informací o svých občanech. Nepomohla ani návštěva zástupců Červeného kříže, pro kterou byla vystavěna v Terezíně dokonalá potěmkinova vesnice.


Je však historickým faktem, že noc z 8. na 9. března 1944 nepřežilo v Osvětimi kvůli Sonderbehandlung 3 792 lidí. Mezi přeživšími byla jen hrstka – nemocní, dvojčata, která si vybral Mengele ke svým pokusům, nebo malířka Dina Gottliebová-Babbittová, která pro Mengeleho portrétovala Romy.

zvlastni zachazeni


V knize se vzpomíná i na Fredyho Hirsche, jednu z nejvýraznějších postav osvětimského života a člověka, který měl vést odboj proti nacistům právě 8. března, a jehož předčasná smrt je dodnes opředená tajemstvím.


Kniha zachycuje vzpomínky přeživších na veškeré aspekty života v Terezíně a především pak v rodinném táboře BIIb. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny chronologicky, a tak máme jasný přehled o zásadních událostech této části osvětimského areálu. Autor využívá převážně citovaných vzpomínek jednotlivých aktérů, což zvyšuje sílu dopadu sdělení. Drda nenechává čtenáře na pochybách, o všem, co se dělo v táborech, mluví přímo a bez okolků.


Knihu kromě fotografií z rodinných alb pamětníků doplňují i další obrazové přílohy Radovana Kodery z cyklu Stopy holocaustu, zachycující zbytky rodinného tábora (které ovšem nejsou doplněny konkrétními popisky).


V českých knihkupectvích se objevila kniha s důležitým obsahem a ještě významnějším sdělením. V dnešní době plné nepokojů je více než na místě si připomenout, že je třeba být za každou cenu ostražitý a nenechat se zastrašovat nesmyslnými rozhodnutími.

Zvláštní zacházení / Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau
Autor: Adam Drda
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Revolver Revue
Rok vydání: 2014
Počet stran: 256
Hodnocení: 95 %  

( 1 hlas )         
Zdroj foto: www.revolverrevue.cz
www.revolverrevue.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

RECENZE: Můj psí život – Martin Čáp

psi zivot200Dlouho jsem přemýšlela nad nějakým oddechovým čtením, až se mi do rukou dostala kniha Můj psí život od českého autora Martina Čápa. Pokusím se vám knihu přiblížit, aniž bych vyzradila něco podstatného. Vlastně jeden spoiler tu bude a to hned, pro...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vraždy s monogramem řeší Poirot

vrazda s monogramem perexKnižní novinka Vraždy s monogramem od úspěšné britské spisovatelky Sophie Hannah byla vydána na konci roku 2014 a již před svým vydáním vzbudila kniha zájem nejen kritiků, ale také v...

Divadlo

Lednová premiéra HaDivadla - Maryša, krojovaná revolta v režii Lukáše Brutovského

Marysa perexHaDivadlo uvedlo ve dnech 10. a 11. ledna v první a druhé premiéře inscenaci hry Aloise a Viléma Mrštíkových Maryša v režii mladého slovenského režiséra Lukáše Brutovského. V hlavní roli se v alternaci představily...

Film

Severský filmový podzim přinesl dvanáct mrazivých snímků

synove norskaFestival severské kinematografie nabídl pražským divákům od 14. do 18. listopadu celkem dvanáct mrazivých snímků. Deset novinek z posledních dvou let, barevně upravené a rozšířené titulky pro neslyšící a příběhy, které ...