Kultura21.cz

Ve čtvrtek 24. června slaví narozeniny jedna z nejlepších českých zpěvaček Helena Vondráčková, která zpívá profesionálně více než padesát let. Když v září roku 1965 začínala v pražském divadle Rokoko, bylo jí osmnáct let. Od té doby natočila stovky písní, desítky hitů a je stále in. I v éře covidové pandemii natočila album Tvrdohlavá, která přináší patnáct původních písniček včetně dvou duetů, přičemž by ráda podnikla odkládané turné Vzhůru k výškám.

Snad jen s výjimkou dechovky a country je naší nejuniverzálnější pop zpěvačkou, protože zazpívala prakticky všechno - swing, jazz, šansony, balady, funky, náročné muzikálové árie či slavné filmové melodie. Díky tomu se stala naší nejúspěšnější interpretkou v zahraničí, která měla úspěch i se svým šarmem, tanečním uměním, stepem, hrou na klavír a bicí, jazykovými schopnostmi.

Helena Vondráčková se narodila 24. června 1947 v Praze, ale dětství a rané mladí strávila ve východočeském městečku Slatiňany. Rok před maturitou, což bylo v roce 1964, vyhrála v pražské Lucerně talentovou soutěž Hledáme nové zpěváky.

Její pěvecká kariéra začala v roce 1965 v pražském divadle Rokoko. Hned na začátku začala spolupracovat s výsostně profesionálním týmem, což se projevilo úspěchem v podobě titulu Zlatý slavík za rok 1965. Svůj talent pěvecko-herecký talent rozvíjela v divadle Rokoko (1965 – 1968), potom v triu Golden Kids (1968 – 1970).

Od roku 1971 vystupuje sólově. Jako naše první zpěvačka povýšila statické zpívání u mikrofonu na hodnotnou podívanou s tancem, stepem a hrou na klavír a conga. Během své kariéry nazpívala na 1600 písní, vydala více téměř 70 sólových alb pro český trh a dalších "dvacítku" pro zahraničí – včetně tří LP pro Japonsko.

Během let se za jejími zády vystřídala řada kapel, například Strýci Luďka Švábenského, rockovou skupinou Bacily, Orchestr Gustava Broma nebo kapelou Alegro. V posledních letech ji doprovází skupina Charlie Band. 

Ikonická zpěvačka a její mezinárodní renomé

Její repertoár je sestaven z písní mnoha žánrových odstínů. Od popu přes šansony, jazz až po velké muzikálové árie. Z domácích autorů spolupracuje prakticky od svých začátků jen s těmi nejlepšími z nejlepších. Dříve to byli Bohuslav Ondráček, Jindřich Brabec, Zdeněk Marat, Zdeněk Borovec, Jiřina Fikejzová, Pavel Vrba, Vladimír Poštulka nebo Zdeněk Rytíř, dnes pro ni píší vedle Vítězslava Hádla, Vaša Patejdla a Ondřeje Soukupa také David Deyl, Lešek Wronka či Karel Mařík, zatímco texty jí píší Eduard Krečmar, Václav Kopta, Petr Šiška, Jan Krůta nebo Gabriela Osvaldová. Přitom pár písní jí před časem věnoval i anglický hitmaker Les Reed.

Ikonická zpěvačka se objevila také v řadě filmů (Šíleně smutná princezna, Zpívající film, Příliš krásná dívka, Jen ho nechte, ať se bojí, Romance za korunu, Kameňák 2, Ženská pomsta), stovkách televizních pořadů i medailonů a několika muzikálech (Bídníci, Kočky, Baron Prášil, Mona Lisa, Mamma Mia!, Muž se železnou maskou, Hello, Dolly!).

Helena Vondráčková je držitelkou mnoha prestižních cen a uznání doma i v zahraničí. V tuzemsku vyzpívala ve své době Děčínskou kotvu i Bratislavskou lyru. Je majitelkou Zlatého slavíka a plejády stříbrných a bronzových slavíků, dvou Zlatých andělů a neskutečné řady Zlatých a Platinových desek. Mimochodem, s Karlem Gottem a Hanou Zagorovou patří ke třem nejúspěšnějším českých interpretům.

Přitom s úspěchem vystupovala v pařížské Olympii, ale její kvality ocenil i britský hudební časopis Music Week, který jí udělil titul Hvězda roku. Velké festivalové úspěchy slavila v Rio de Janeiru či v polských Sopotech, ale také na mezinárodních soutěžích v Aténách, Cannes, Tokiu či Istanbulu.

Po boku Karla Gotta dokonce hned dvakrát v proslulé newyorské koncertní síni Carnegie Hall. Se svými úspěchy nejen v celé střední Evropě nebo v zemích Sovětského svazu, ale také v Jižní Americe, Japonsku, Kanadě a Austrálii, se stala naší mezinárodně nejúspěšnější zpěvačkou.

S Jiřím Kornem byli žádanou dvojicí prakticky v celé střední Evropě. Pro cizinu nahrávala v angličtině a němčině, ale také ve francouzštině, italštině nebo polštině. V Polsku je od roku 1977, kdy vyhrála sopotský festival, stále populární. Stejně jako v Německu, kde vystupuje dodnes hlavně v televizních programech.

Působivou složkou jejích vystoupení jsou kostýmy – vždy efektní a originální. Je vidět, že ani v této oblasti neponechává Helena Vondráčková nic náhodě a spolupracuje jen s těmi nejlepšími z nejlepších. To jsou ostatně průvodní znaky všech jejích dosavadních projektů a potažmo celé její umělecké kariéry.

Díky programu ČT 3 si televizní publikum připomnělo neskutečné množství hudebně-zábavných programů, v nichž Helena Vondráčková doslova kralovala. Těch roztancovaných písniček s náročnou choreografií, recitálů stejně jako pořadů, v nichž hrála anebo je moderovala, patří ke zlatému fondu televizní zábavy. 

Nejen tvrdohlavá, ale i moderní a elegantní

Když měla v roce 2017 kulatiny, oslavila je se svým publikem a řadou hostů na několika „mamutích“ koncertech v Česku i na Slovensku. Zajímavá byla i zpěvaččina albová produkce – vedle retrospektivního kompletu 5CD Diamantová kolekce (kde vyšlo v premiéře devět novinek) vyšlo i novinkové šansonové album Dávno vím svý. A nakladatelství Brána vydalo při té příležitosti výpravnou knihu Helena v proudu času.

Zatímco předcházející již zmíněné album Dávno vím svý překvapilo komorní atmosférou a šansonovým výrazem, nejnovější album Tvrdohlavá sází na o poznání barvitější tóny i nálady a posouvá zpěvaččinu hudební tvář. Může za to využití živých muzikantů, ale také chytrá dramaturgie a zpěvaččin perfektní výkon. Její zralý kumšt i um a hudebnost všech zúčastněných se line celým albem.

I když od kultovního alba Vodopád uteklo dvacet let, mám pocit, že i zpěvaččino nejnovější album Tvrdohlavá se dere do života a překvapuje čímsi novým. Stejně tak je elegantní obal CD s bookletem s písňovými texty a krásnými fotografiemi zpěvačky.

Hity

Červená řeka – Chytila jsem motýlka – Růže kvetou dál – To se nikdo nedoví (s Waldemarem Matuškou) - Přejdi Jordán – Miláčku – Kam zmizel ten starý song - Archiméde – Má tě rád - Malovaný džbánku – Dvě malá křídla - To se zvládne - Lásko má, já stůňu - A ty se ptáš, co já – Tentokrát se budu smát já – Sblížení – Každá trampota má svou mez (s Jiřím Kornem) - Já půjdu dál – Sladké mámení – Déja vu ( s Martinem Maxou) - Dlouhá noc – Vodopád – To tehdy padal déšť - Samba - Nebudeme sedět doma - Vzhůru k výškám - Dávno vím svý - 2000 perel - Máš sílu vstát - Čas je proti nám - Parta přátel - Já půjdu dál

Foto Robert Rohál a archiv