V krátké době, se opět v ústeckém muzeu uskutečnila další výstava. Ústecké muzeum je známo svou precizní prací při svých výstavách, a jestliže je přitom tom i dotek ženské ruky, je to znát. Na přípravě výstavy o ústeckém malíři Zdeňku Koškovi se podílely hned dvě externí kurátorky, Mgr. Lucie Vojtíšková a Mgr. Vendula Horáková. Při vernisáži obě překvapily svým originálním oblečením, které měly potištěno stránkou z deníku malíře.

 

Cílem výstavy bylo ukázat malíře ve všech jeho výtvarných etapách, nejen použitím jeho různých technik, materiálu či formátů, ale hlavně i jeho vnímání a vjemy z okolí, jako jsou i jeho světoznámé meteorologické obrazce. Ty vznikaly v době, kdy nad ním vítězila nemoc, které se bránil, ale zároveň ho posunula mezi přední představitele směru art brut (syrové umění). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, za svého života vytvořil na 500 maleb, přes 4 tisícovky kreseb, nakreslil stovky meteorologických obrazců a popsal desítky deníků. Jeho autorské výstavy u nás i v zahraničí se zastavily na čtyřicítce.

Neměl klasické malířské vzdělání, ale učil se u, i od akademických malířů Matase (1965-68), Dana Richtera, Ladislava Lapáčka, sochaře R. Wölfella i profesora Brožka. O jeho umění se zajímali nejen sběratelé u nás, ale i v zahraničí (USA, Kanada, Francie, Švýcarsko, Německo, Makedonie, Polsko) vystavoval autorsky i s výtvarnou skupinou SPOLU, které byl členem. Byl patriotem svého města, často ho maloval, jak ho viděl a cítil ve své rozpolcené osobnosti. Chronologické pojetí celé výstavy umožňuje tak divákovi pochopit a prožít jeho život i uměleckou tvorbu. Navíc kurátorky dokázaly podrobně popsat u jednotlivých děl nejen, co představují, ale i kdy a v jakých jeho životních podmínkám dílo vzniklo.

Pokud se zastavíte u oleje na plátně s názvem BŘEMENO z roku 1997 ,tak se dozvíte že „vznikl po utlumení jeho nemoci a je to o nespokojenosti s životem. V té době považoval malíř svůj život za těžké břemeno. Snažil se opět začlenit po krizových letech (1990-92) do společnosti a vykonávat nějakou činnost, pomáhá v ústecké ZOO. Ve středu obrazu můžeme pozorovat obdobný zmatek jako v malbách z konce 80 let, kdy jeho nemoc propukla. Nicméně krajina za chaosem nás ujišťuje o nabrání lepšího směru. V jasně definované prosluněné krajině se alespoň pocitově zbavuje svých břemen nejjednodušším způsobem, zahodí je do vody a utopí. Uvědomuje si stav svého života, chce jej změnit. Je to, jako bychom se dívali na jeho minulost a budoucnost zároveň“.

Součástí výstavy jsou i dva dokumentární filmy režisérů Bruno Decharma a Petra Hátleho s autentickou výpovědí pana Koška. A také jeho eroticko-pornografické skici ukryté za závěsy, které k němu také patří.

Bohatý je také doprovodný program v měsíci říjnu. Ty komentované prohlídky budou s panem Typpltem, autorem knížky Jak se dělá počasí, která vznikla právě na základě Koškových meteorologických obrazců. Zajímavé bude i představení pražského experimentálního divadla Kolonie s názvem Mocný až moc, inspirované životem českých art brut umělců. I na vlastní kůži si návštěvníci mohou vyzkoušet od poloviny měsíce října prostřednictvím tzv. simulátoru schizofrenie, co tato nemoc pro člověka obnáší. Kurátorky také vydaly o jeho životě a díle publikaci (magisterská diplomová práce), která je v muzeu k dispozici u pokladny.

Právě ta možnost prožití celého nelehkého jeho života, dělá výstavu zajímavou. Každého kdo výstavu navštíví, osloví něco jiného. U mne to byl obraz Břemeno, protože každý nějaké to životní břemeno má a malíř napovídá, co s tím má člověk udělat, aby se ho zbavil.

Pramen

Foto z výstavy: Pan Preclík z ústeckého muzea a autorka

< Předchozí		Další >