Pocházíte z Palkovic na Frýdecko-Místecku v Beskydech, kde jste vyrůstala. Odmalička jste zpívala lidovky. Ve třinácti jste začala zpívat s rodinnou kapelou Sagar a v době dospívání, jak sama říkáte, ujížděla na hippies, Janis Joplin, Jimi Hendrix, Beatles. A v jednom rozhovoru jste řekla, že jste odmalička věděla, že chcete být zpěvačkou. A co další zájmy, co vás ještě bavilo?

Kromě hudby mě bavilo být v pohybu. Gymnastika, volejbal, tanec, turisťák, atletika, mám pocit, že jsem chtěla vyzkoušet úplně všechno. No a ve třinácti pak vyhrála hudba.

Po maturitě na ekonomickém lyceu ve Frýdku-Místku, jste studovala zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a přitom studovala ještě na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde jste vystudovala rekreologii. Proč právě tento obor? Co vás toto studium dalo?

Inspirací pro mě byla sestra, která taky rekre studovala. A když mi nevyšly přijímačky na JAMU, tak pro mě cokoliv spojené s pohybem byla jasná volba. Vybrala jsem si zaměření Management rekreace a sportu, což mi přišlo užitečné i do mé hudební praxe. Vytáhla jsem si informace, které jsem potřebovala, naučila jsem se konečně plavat, vyzkoušela jsem si například golf, tenis, kanoistiku, ale nejvíc pro mě znamená přátelství, které díky studiu stále trvá.

Foto: Hana Pauchová

Během studií jste se zúčastňovala různých hudebních soutěží a v roce 2012 jste se stala vítězkou Czechtalent Zlín svoji autorkou písní Něha. V té době vám bylo 21 let. Pamatujete si ten pocit, když jste uslyšela své jméno coby vítězky?

No měla jsem ohromnou radost. Přála jsem si probojovat se do finále od mých snad patnácti let, makala jsem na sobě, docházela roky na lekce zpěvu a pak to vyšlo.

Kromě hudebních soutěží jste za studií sbírala zkušenosti hraním na ulicích velkých evropských měst a také v Japonsku. Jaká to byla pro vás zkušenost? Co vám to dalo?

Byla to pro mě živá zkušebna, kde jsem okamžitě dostala zpětnou vazbu. Nebylo to jednoduché a byl to velký výstup z mé komfortní zóny, ale díky tomu jsem získala jistotu ve hře na akordeon a odvahu hrát vlastní písničky.

Foto: Hana Pauchová

Zpívat jste začala pod svým rodným jménem Kateřina Kouláková, které jste si kvůli vystupování v zahraničí změnila. A jelikož žijete blízko Polska, kde jsou spřežky (seskupení několika písmen užívané k zápisu jedné hlásky) běžné, tak jste si zvolila za mezinárodně znějící pseudonym Kaczi. Jelikož vám doma říkají Káčo nebo Kači. A to „cz“ také odkazuje na Českou republiku. Byla to hned jasná volba nebo jste uvažovala i o jiném jméně?

Vy to máte hezky zmáklé teda. Přiznávám, že už si ani nevzpomínám, ale tuším, že jsem si pohrávala s názvem Katja, což by pro mnohé možná bylo snazší vyslovit. Mnozí si totiž s názvem Kaczi neví rady, pak vznikají patvary jako Kazi, Kazci, Katzi, ale je to vlastně milé.

V letech 2018 a 2019 jste byla nominována na Cenu Jantar v kategorii interpret roku. Byla jste nominována na Cenu Anděl za rok 2021 v kategorii zpěvačka roku. Co to pro vás znamená?

A letos jsem byla nominovaná na Cenu Jantar už potřetí (smích). Víte, vážím si toho a dříve jsem tomu přikládala velký význam, dnes už má pro mě největší cenu to, když mou hudbu někdo poslouchá a pak i přijde na koncert, koupí si CD, a ten největší přesah je, když ještě písničky třeba někomu pomůžou, jak se mnou posluchači často sdílí, z toho mám srdečnou radost.

Foto: Hana Pauchová

Působíte jako písničkářka a hrajete na několik hudebních nástrojů. Od malička je to klavír, později jste se naučila na kytaru. Hrajete také na ukulele a také na akordeon, na který jste se naučila hrát díky dědečkovi. „Akordeon je takový můj talisman, moje součást, když ho mám v ruce, cítím se svobodná.“ Čím vás právě akordeon tak zaujal, že jste mu zcela propadala? A pokoušíte se hrát i na další hudební nástroje?

Byla to láska na první dotek. Cítila jsem to, jako by si mě akordeon zavolal. Koketuju lehce s baskytarou, nebo se občas odreaguju boucháním do djembe.

Od malička zpíváte, od sedmnácti let skládáte. Působíte také jako textařka a hrajete na hudební nástroje. Čím jste více? Nebo právě to vše z vás dělá to, čím jste, hudebnici? A co posloucháte jako hudební fanynka dnes?

Hudba je můj životní styl, baví mě koncertovat a na koncerty chodit. Zrovna nedávno jsme byli na The Swell Season ve Forum Karlín, a kdo někdy zažil sílu, energii a charisma Glena Hansarda, ví, o čem mluvím. Takové koncerty mě baví. Poslouchám toho opravdu spoustu, ale vypíchnu aktuální věci z playlistu: London Grammar, David Crosby, Tracy Chapman, Avishai Cohen, Counting Crows, Tata Bojs, Jana Zubajová, Aneta Langerová a další a další.

Foto: Sabina Musialková

Dočetla jsem se o vás, že vás baví cestování. Kde to a vás nejvíce zapůsobilo? Máte oblíbené místo, kde se ráda vracíte? A co další koníčky a zájmy, máte na ně čas?

Jak s radostí zpívám, že všude je dobře, ale v Beskydech nejlíp, tak takto to skutečně mám. Každý kousek země, co jsem navštívila má něco do sebe, ale nejvíc na mě stále působí beskydská domovina. Miluju hory, přírodu, běh, setkávání s přáteli, seberozvoj a zdravý životní styl. Čas si vždycky najdu.

Foto: Radim Kolibík

Kaczi:

• Narodila se 13. 9. 1991 ve Frýdku-Místku jako Kateřina Kouláková.
• Ve třinácti letech zahájila svoji hudební kariéru, když začala zpívat v rockové kapele Sagar, která vznikla v roce 1984 a jejím zakládajícím členem byl její otec Květoslav Koulák, který se stal frontmanem skupiny. V kapele Sagar aktuálně vystupují i její sestra Lucie Merta Kouláková a bratr Kidd Koulák.
• Singly – Bez tebe, Klid, Konec kariéry, Nahá, Oběť, Držíme spolu, Milenka, Lysá hora, Planeta Země, Dobrú noc z hor, Máma, Domov, Kněhyně, Hraj, Port de Soller, Chtěla bych být.
• EP – Polonahá (2019).
• Alba – Nahá (2021), Kněhyně (2024).
• Více informací na webu Kaczi

Foto: Radek Juriček