Národní památník na Vítkově, který byl po dlouhá léta kvůli svému zneužití komunistickým režimem opomíjen návštěvníky pražských pamětihodností, je již zásluhou Národního muzea, které ho dostalo do péče v roce 2000, plně rehabilitován a nabízí zajímavé stálé expozice a krátkodobé výstavy.

 

Památník byl, jako Památník Národního osvobození, vystavěn v letech 1929–1938 podle návrhu architekta Jana Zázvorky k poctě československých legionářů a k uložení jejich ostatků. Znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa a v roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, které existovalo až do roku 1962, kdy byla Gottwaldova mumie, především z politických důvodů, zpopelněna.

V Památníku se nachází Slavnostní síň, Prezidentský salónek, Kaple padlých, Síň osvobození, Hrob neznámého vojína a Kolumbárium. V Ústřední síni mohou návštěvníci shlédnout stálou expozici nazvanou Křižovatky české a československé státnosti, která zachycuje významné zlomy v našich dějinách (vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat v roce 1948, invazi vojsk Varšavské smlouvy a následnou federalizaci v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989 spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992). Expozici, jejíž součástí jsou interaktivní obrazovky s dobovými týdeníky a novinovými články, doplňují mj. sbírkové předměty  spjaté s významnými postavami našich dějin (např. poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky, osobní věci parašutistů padlých v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, legitimace a osobní předměty Jana Palacha). Především mladší návštěvníci si mohou vyzkoušet hru, v níž se ocitají před rozhodujícím dějinným okamžikem a musí si  zvolit ze tří možností, jak se zachovají. Od první volby se pak odvíjejí jejich další osudy, které přinášejí nová a nová rozhodování. Na vlastní kůži tak poznají, jaká nelehká rozhodnutí museli činit jejich rodiče a prarodiče.

Neméně zajímavá expozice, Laboratoř moci, se skrývá v podzemních prostorách Památníku, které byly vybudovány v 50.letech 20.století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda. Expozice připomíná nejen prezidentovu osobu a osud jeho mrtvoly, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50.let v nejhorších totalitních projevech. V ponurém a vlhkém podzemí se do dnešních dnů zachoval tzv. velín a  laboratoř. S historií a fungováním Gottwaldova mauzolea návštěvníky seznamuje dokumentární film.

Prohlídku  mohou návštěvníci příjemně zakončit v místní kavárně nebo na vyhlídce na střeše Památníku, odkud se nabízí nádherný výhled nejen na Hradčany, ale i na jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky (1878-1942), která byla před Památníkem slavnostně odhalena v roce 1950.

Dokumentární film o Gottwaldově mauzoleu na http://www.louzecky.cz/mauzoleum/

Zdroj informací a fotografií: nm.cz

< Předchozí		Další >