V těchto dnech uplynulo 250 let od úmrtí Františka Maxmiliána Kaňky, významného českého barokního architekta.

Řemeslu se vyučil v pražské stavební huti svého otce Víta Václava Kaňky, studoval v Itálii a ve Vídni. Po svém návratu spolupracoval s G. B. Alliprandim, J. B. Santini-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů K.I. Dientzenhofera. Spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, Spolupracoval s malířem V. V. Reinerem a sochařem M. B. Braunem. Úspěšně se podílel na úpravách zámků, paláců a chrámů; v roce 1724 byl jmenován císařským architektem.

Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů. Pro rod Kinských postavil v letech 1721–1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou. Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Pro Vrtby pracoval přestavbě zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze. Pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze. Vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého vrcholného baroka; po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty.

(Foto: autor)