Popravu Karla Hermana Franka před sedmdesáti lety sledovalo na nádvoří pankrácké věznice pět tisíc lidí. Dne  22. května 1946 byl tento významný nacistický pohlavár po zamítnutí všech žádostí o milost oběšen.

Frank čelil před Mimořádným lidovým soudem v Praze obvinění ze zločinů podle 15 paragrafů. Jeho proces se vlekl  téměř rok; od srpna 1945 do 21. května 1946. Hlavní pozornost během soudního líčení se soustředila na jeho podíl na vyhlazení Lidic v červnu 1942. Během svého působení Frank vydal a potvrdil mnoho vyhlášek a nařízení, které umožnily začlenění českého průmyslu do německé válečné mašinérie. Svou vinu nesl i na smrti studentů zastřelených 17. listopadu 1939, stejně jako na deportaci tisíců lidí do Německa na nucené práce. Jeho podpis je nejen na rozsudcích smrti vykonaných v Lidicích, ale i v Ležácích. Karl Herman Frank se narodil 24. ledna 1898 v Karlových Varech. Po střední škole pracoval jako úředník ve Vítkovicích. V roce 1921 se vrátil do Varů, kde nejprve pracoval jako železniční úředník a později se stal knihkupcem.

V roce 1933 založil v Karlových Varech skupinu Sudetoněmecké vlastenecké fronty a stal se vedoucím jejího agitačně propagačního oddělení. V roce 1935 organizace nesla název Sudetoněmecká strana (SdP) a v parlamentních volbách se stala druhou nejsilnější frakcí Národního shromáždění. Frank se stal předsedou poslaneckého klubu SdP; později vedl pražskou pobočku strany. Po podepsání Mnichovské dohody a odtržení Sudet byl jmenován zástupcem velitele říšské župy Sudetenland a přijat do NSDAP s vysokou hodností SS.

Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava získal funkci státního tajemníka.  Frank brzy přejal iniciativu a aktivně zasahoval do dění v protektorátu. Po odchodu říšského protektora von Neuratha a atentátu na Reinharda Heydricha se Frank, jmenovaný v srpnu 1943 říšským ministrem pro Čechy a Moravu, stal v protektorátu fakticky samovládcem a byl zmocněn nařizovat popravy bez soudního řízení; poslední rozkazy k popravě podepsal ještě 1. května 1945.

Na konci války byl Karl Hermann Frank dopaden, když prchal v ozbrojené německé koloně z Prahy směrem k demarkační linii.  Chtěl se vzdát Američanům protože měl strach z ruského zajetí.  Dojel ale jen do Rokycan. Frank byl dopraven do Plzně, poté do amerického zajetí ve Wiesbadenu, ale Američané ho vydali k procesu do Prahy. Rok po svém zatčení v Rokycanech, v květnu roku 1946, byl odsouzen k smrti.

 
 
Nesoudili ho v Norimberku, ale v Praze
Dne 9. května 1945 K. H. Frank opustil svůj dům v Praze a vydal se do Německa. V Rokycanech byl však zadržen a předán příslušníkům Pattonovy armády. K jeho nemilému překvapení však Franka nesoudil Norimberský tribunál, ale nakonec byl vydán k potrestání do Československa - 7. srpna 1945 pak mohli posluchači rádia Luxemburg vyslechnout podivné hlášení oznamující přílet amerického letadla s velkým zavazadlem do Prahy. Šlo o šifru, kterou spojenci ohlásili československým úřadům jako utajený převoz někdejšího říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka z věznice v německém Wiesbadenu do Prahy.
K. H. Frank byl po válce souzen a 22. května 1946 byl odsouzen k trestu smrti, ve stejný den byl tři hodiny po vynesení rozsudku po zamítnutí všech žádostí o milost na dvoře pankrácké věznice oběšen.