Turistický seriál: Zámek Vizovice

Turistický seriál: Zámek Vizovice

Vizovice 200Milí čtenáři, s prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Nejen díky našim zvídavým otázkám se dozvíte víc a můžete si naplánovat pěkný výlet. Tak do toho!


„Povolání kastelána je přesně to, čemu se říká ‚devatero řemesel, desátá bída‘,“s úsměvem říká kastelánka Vizovického zámku Jana Pluhařová

S létem se pojí prázdniny a dovolené, se dny volna přicházejí výlety. Kam zajet? Co třeba do Vizovic, kde kromě slivovice a Bolka Polívky mají krásný zámek? O svém „baráku“ a práci kastelánky nám povyprávěla Jana Pluhařová.

Na začátku nám prozraďte víc o vašem zámku – čím vás okouzlil, co je v něm nejzajímavější, proč by ho neměli turisté minout při putování Čechami a Moravou?

I když jsou Vizovice spojovány hlavně se slivovicí a Bolkem Polívkou, rozhodně to není jediná kultura, na kterou tady narazíte. Už od samého vzniku osady ve 13. století tu vždycky stávala nějaká významná stavba – nejdřív klášter, pak renesanční zámek s pivovarem a nakonec zámek současný, vystavěný před 250 lety. V době svého vzniku byl považován za jeden z nejpozoruhodnějších a nejlíp vybavených šlechtických domů u nás. A to mu zůstalo, jen – díky různým okolnostem – už dnes není tolik v popředí zájmu turistů. K jejich škodě ovšem:-)

Za sebe ale musím přiznat, že okouzlení se u mě nekonalo. Prostě jsme sem rok po svatbě přišli bydlet, manžel tu dostal domovnickou práci… Zámek měl tenkrát ještě hodně špatnou a nevzhlednou fasádu, tráva byla všude okolo přerostlá, zahrada neudržovaná a předzámčí, kam jsme se nastěhovali, bylo jedno velké staveniště za drátěným plotem, tedy žádná láska na první pohled. Vztah a pouto vznikaly postupně, do hloubky. Okouzlení přenecháváme návštěvníkům, kteří sem přijdou. Vizovický zámek je sice na první pohled spíš nenápadný, protože jeho architektura je čistá, nekomplikovaná, ale zblízka a zevnitř se najednou už nezdá tak drobný a nezajímavý, tam už nevíte, kam se máte dívat dřív. A co teprve když projdete do zahrady, která se vám na konci aleje nečekaně rozevře do krajiny jako knížka, protnutá lesknoucí se hladinou rybníka ve tvaru slzy … zní to asi příliš romanticky, ale ono to tak opravdu je. :-)

Jak dlouho tady kastelánujete?

Od roku 1996, takže sedmnáctý rok?!

To je úctyhodné :-) Kastelán – povolání, které voní romantikou, je tomu tak doopravdy? Co všechno musí takový kastelán umět, jaké jsou jeho povinnosti?

Povolání kastelána je přesně to, čemu se říká „devatero řemesel, desátá bída“:-), ale vážně – kastelánovi se hodí skoro všechno, s čím se v životě potká. Jenom té romantiky je asi ze všeho nejmíň. Dalo by se to přirovnat k filmařině. Natočit romantický film je tvrdá technická práce spousty profesí, které ve výsledku divák nevnímá, jsou schované za výsledným obrazem. No a kastelán, kromě toho, že je odpovědný za ten „výsledný obraz“, za to, co a jak se návštěvníkům prezentuje, musí umět udělat nebo zajistit právě to pozadí. V profesi kastelána se vám prolíná ekonom, právník, stavební inženýr, novinář, archeolog, historik umění, restaurátor, personalista, bezpečák, sekretářka, květinářka, švadlena, účetní, edukační pracovník, kulturní referent, logistik, průvodce, pokladní, psycholog, uklízeč, fotograf, grafik, řidič, moderátor, zahradník, manažer, řemeslník, pedagog, badatel, telefonista informátor, noční hlídač, nákupčí, herec, režisér, korektor, dramatik i diplomat. A to jsem určitě na něco ještě zapomněla... No jo, na tlumočníka. :-)

Vizovice 1

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Pokaždé trochu jinak ale v principu pořád stejně. Asi tak 1x za rok dostávám chuť zapisovat si, co během dne v práci udělám. Vydržím to tak tři až pět dní a pak to vzdám, protože když si neudělám poznámku hned, tak si za půl dne už nemůžu na všechny ty věci vzpomenout. Možná jen pro představu – tady je pár záznamů z některých mých pracovních dnů: 9. 4. – začínám v půl osmé – porada s kolegy, vydání stravenek. Osmá a dál: obhlídka staveniště a archeolog. nálezů, přejímka nového obchodního zboží – kontrola dodaných kusů, výpočet cen, zavedení na pokladnu, výroba ceníku a cenovek pro pokladní, kopie dodacích listů, založení na kasu, do spisů a do kastlíku pro účtárnu. Konzultace k odstranění červotoče v kapli – telefonáty, studium materiálů, obhlídka mobiliáře, poznámky a zase telefonáty. Vyřízení pošty a úkolů z e-mailů, scany došlých dokumentů pro restaurátora, odeslání a založení; faktury – kontrola, razítko, podpisy, scany, odeslání. Zpracování návrhu na přijetí do pracovního poměru a ostatních příslušných formulářů, vyřízení došlé pošty – vyjádření k povolení na fotografování, příprava smlouvy ke konání svatebního obřadu. Jednání s pověřenou osobou BOZP k dozorování stavby, příprava podkladů pro výrobu letáčků na výstavu – sepsání textu, výběr fotografií, návrh grafického zpracování, realizace ve fotostudiu a distribuce. Provádění návštěvníků (občas, podle potřeby), dokončení zavedení zboží na pokladnu, reorganizace skladu zboží.

Den jiný: krátká porada s kolegy, sepsání nájemních smluv, oprava pokladních cenovek – tisk a výroba, výběr zboží pro výstavu květin a objednání, vyřízení pošty a úkolů z e-mailů, odjezd na jednání do Kroměříže a cestou vyzvednutí darovaného textilu do instalace + jednání s majiteli svatebního salonu o zapůjčení oděvních součástek pro kulturní akci. Jednání na ÚPS, návrat v podvečer. Večer přípravy na další den – je nutné domyslet poslední úpravy v instalacích, opravy lokací, prezentaci na webu. Aktualizace všech průvodcovských textů včetně cizojazyčných. Plán služeb na sezónu… je nejvyšší čas znát nástupy studentů, takže honem poslat ještě e-mail do příslušné školy s urgencí…

Den ještě jiný: krátká porada s kolegy, vyřízení úkolů z e-mailů a z hromad lejster na stole, vložení účetních dokladů do účetního programu, kontrola peněžního zůstatku v kase, odvod tržby do banky, jednání s potencionálním sponzorem, jednání a obhlídka ve věci rozmístění archeolog. nálezů v areálu a jejich prezentace, příprava a začátek realizace sezónní výstavy, doplnění webových stránek, článek pro místní noviny, koordinační schůzka na MěÚ k letnímu festivalu, příprava kostýmů pro speciální prohlídky a Dětský den, žádost o kácení, ohlášení pálení klestu, plnění úkolů z posledního kontrolního dne na obnovu a údržbu,… Asi stačí, že?

Rozhodně! Teď nevím, zda se zeptat: Bylo stát se kastelánkou vaším snem?

Absolutně ne! Od dětství jsem hrála divadlo a doufala jsem, že se tím budu i živit. Nikdy jsem o povolání kastelána nezavadila, nikdy jsem ani žádného živého nepotkala, a pokud ano, tak nevědomky. Ta myšlenka se dostavila až po osmi letech bydlení tady, v bývalých stájích s výhledem na zámek. Do té doby jsem všechno dění tady vnímala jen jako nájemník-pozorovatel a manželka domovníka. Teprve pak mě napadlo, že bych to mohla nějak změnit, samozřejmě k lepšímu :-)

Co rodina? Jaké to je, žít na zámku?

Rodina kastelána je předem odsouzena žít životem toho kterého objektu. Tomu se prostě nedá vyhnout. Atraktivnost prostředí je vykoupená ztrátou soukromí, nekompromisní kritikou okolí a neomezenou službou komukoliv a kdykoliv. Je to hodně vysoká cena, ale myslím, že z mé rodiny by nikdo neměnil.

Vizovice 2

Prozradíte nám, co dělají kasteláni v zimě?

Víceméně to samé co v létě, jen je jim u toho podstatně větší zima. A bohužel je to nejlepší období pro inventury, což je vážně kruťárna, když je v zámku na nule.

Co považujete na vaší práci za nejtěžší?

Nepropadnout skepsi, nevzdat boj s větrnými mlýny, zachovat si zdravý odstup, rozum a optimismus, naučit se odpočívat.

Jakým způsobem se takový provoz zámku financuje? Jakou část z celkových financí na provoz tvoří návštěvnické vstupné?

Vstupné dělá něco málo přes jednu čtvrtinu z celého našeho balíčku. Necelou čtvrtinu vyděláme na pronájmech a prodeji zboží, necelou polovinu všech nákladů dostáváme od státu. Rozhodně bych nechtěla být státem a vlastnit takové množství památkově chráněných nemovitostí, které si na sebe nevydělají, ale o které je potřeba se starat a to pokud možno dobře…!

Jaké nabízíte návštěvníkům zajímavosti?

Tak na to asi nebudu umět konkrétně odpovědět, i když bych ráda. Přece pro každého je zajímavostí něco jiného! Odborník žasne nad jedinečnou sedací soupravou s francouzskými gobelíny, nad freskami, florentskými mozaikami, obrazy nebo hodinovým strojem, co se natahuje jen 1x do roka. Pro běžně informovaného návštěvníka to naopak může být spousta všedních maličkostí a osobních předmětů ze života někdejších majitelů. Jinou skupinu zase nejvíc zajímají příběhy lidí a věcí, ale i těch máme k dispozici dost díky dopisům hraběte Franziho. Troufám si tvrdit, že zajímavostí nabízíme hodně, a to jak v samotné historii zámku, tak v jeho vybavení. S výkladem pak předáváme od všeho něco, abychom vyhověli co nejširšímu okruhu lidí. Jednu jedinečnou zajímavost ale asi opravdu máme – můžete si u nás domluvit individuální prohlídku, která trvá až tři hodiny. Záleží při tom jen na vašem zájmu a tématu, kterému se chcete při takové prohlídce nejvíc věnovat.

Setkají se u vás návštěvníci s něčím, co nikde jinde nenajdou?

:-) Už jsem vlastně odpověděla. Navíc jsem si jistá, že na každém památkovém objektu, hradě nebo zámku, se najde nějaký špek, který jinde nemají. Tím pádem můžu s čistým svědomím říct, že ve Vizovicích je nádherný zámek s takovými interiéry a zahradou, které nikde jinde nenajdete:-))))

Co jste si pro návštěvníky připravili nového a zajímavého pro letošní sezónu?

Na podzim a v zimě proběhla další fáze reinstalace některých pokojů. Už pár let se postupně snažím vrátit do zámku jeho původní vybavení, které bylo po 2. světové válce nahrazeno tzv. svozy v duchu tehdejších instalačních záměrů památkové péče. Je to docela složitý proces, ale výsledek rozhodně stojí za námahu. Pro lidi je zajímavé uvědomit si, že se pokoj zařizoval a využíval hlavně podle toho, kolik se do něj dostalo denního světla a tepla. Všechny druhy „umělého“ osvětlení byly nákladné a často i nebezpečné, a všechno to hrálo v rozmísťování nábytku hodně důležitou roli. Když se pak na zámecké interiéry podíváte tímto pohledem, dostává pro vás prohlídka jiný rozměr. Letos tedy nabízíme návštěvníkům kromě dílčích novinek (např. restaurovaných sbírkových předmětů) 5 nově vybavených nebo upravených pokojů. Kromě toho zařazujeme do nabídky speciální kostýmované prohlídky, zaměřené na nepříliš medializovaný život a povinnosti služebnictva. Nazvali jsme je Panská služba, žádný med.

Vizovice 3

Máte tu vlastní strašidlo? Pokud ano, potkala jste se s ním? Je historicky doložitelné nebo jen smyšlenka pro pobavení návštěvníků?

Dáma v červených šatech, zpívající biskup, pokoj, kde vždycky ráno voní čerstvá káva – vyberte si… :-)
Já ale o strašidlech mluvím hrozně nerada; když něco takového jednou zažijete, je to nesmazatelné a taky dost dobře nepopsatelné. Takže oficiálně strašidlo nemáme, ale každý z nás tady má svůj prožitek nebo setkání, na které nevzpomíná úplně rád, možná prostě proto, že na to neplatí žádné fyzikální zákony.

K hradům a zámkům se často váží pověsti, jej tomu tak i u vás?

Jeden návštěvník se před pár lety zeptal kolegyně, jestli máme nějakou pověst. „Já doufám, že jenom tu nejlepší“, odpověděla :-) - a přidám jednu:
Na počátku historie tohoto místa, kde od 13. století stával cisterciácký klášter, později renesanční zámek a kde se nyní už více než dvě století nachází zámek Vizovice, stojí dávná legenda, romanticky vykládající již dávno zapomenutý název – Rosa Mariae. Vypráví o tom, že kdysi jel koňmo svými lesy bohatý a mocný Smil ze Střílek a na Brumově. Na cestě spatřil náhle šípkový keř, na němž kvetla růže nevídané krásy. Utrhl ji a vložil do brašny. Když se vrátil na brumovský hrad a růži chtěl darovat své choti Bohuvlastě, shledal, že brašna je prázdná. Druhého dne se tedy znovu vypravil na místo, kde růži utrhl, a našel ji opět na keři. Pokládal to za zvláštní pokyn a založil v těch místech kostel a klášter, který nazval Růží Mariinou – Rosa Mariae.

Děkuji za příjemné povídání – věřím, že mezi čtenáři Kultury 21 se najde mnohý, který se, díky Vašemu vyprávění, vypraví na zámek do Vizovic.
Jana Semelková

Zdroj foto: archiv Státní zámek Vizovice, www.zamek-vizovice.cz


 

Rozhovor

Jan Kunze (KOFE-IN): "Dnes v muzice ve velké míře rozhodují peníze a mnohem méně talent a usilovná práce"

jan kunze 200Opavská kapela KOFE-IN není na české hudební scéně žádným nováčkem. Má za sebou už dvě alba. První s názvem Osobní vesmír z roku 2009 obsahoval pilotní singl Sebe mi dej. Druhým počinem kapely...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Letní rozhovor s Magdalenou Wagnerovou

200 rozhovor„Rok co rok si naplánuji na léto nejvíc práce,“ řekla nám spisovatelka Magdalena Wagnerová

...

Literatura

Kronika rodu Hrušínských – životy šesti generací slavné herecké rodiny

Jednou z nejslavnějších českých hereckých dynastií, ne-li tou nejslavnější a nejznámější, je bezesporu rodina Hrušínských, jejíž členové se nesmazatelně zapsali do dějin českého divadla i kinematografie. Všichni obdivovatelé hereckého umění nezapomenutelného ...

Divadlo

Zábavný kabaret o božské Marilyn

200divZnámé iniciály MM byly zárukou kasovního trháku i přesto, že jejich samotná majitelka a platinová kráska Marilyn Monroe byla velice nespolehlivá a svou image vystavěla na svém největším nešvaru - nedochvilnosti. Snad se i právem domnívala, že na hvězdu její...

Film

Jak básníci čekají na zázrak aneb Jak už básníci opravdu dospívají… Legenda se vrací po 12 ti letech na plátna kin! Tentokrát básníci čekají na zázrak. Dočkají se?

jakbasn200Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou a nerozlučnými kamarády. Jejich nevyčerpatelný smysl pro humor i schopnost sebeironie, možná už s lehkým nádechem skepse, jim pomáhá vyrovnat se s jejich neuspořádanými životy.

...