Reklama
Banner

Klasnová: „Spojilo se nespojitelné, proto vznikly problémy.“

klasnova katerinaSloučením Národního divadla a Státní opery Praha došlo, podle slov členky sněmovního podvýboru pro kulturu Kateřiny Klasnové (VV), pouze k technickému spojení dvou operních domů. Je to drahé a logicky z toho podle ní plynou i personální problémy.

 


Dlouhodobě se zabýváte situací kolem sloučení Státní opery Praha a Národního divadla. Jak to začalo?

Jsem členkou sněmovního podvýboru pro kulturu a pamatuji si asi dvě nebo tři sezení s exministrem kultury Besserem, kdy jsme - politici napříč politickým spektrem - proti tomuto sloučení protestovali. Upozorňovali jsme na možné problémy, které z toho mohou vzejít, na to, že sloučení k ničemu dobrému nepovede, protože Státní opera je finančně poměrně  soběstačná. Tehdy dokonce existovala i nabídka ze strany primátora hlavního města Prahy, že by se město na jejím financování podílelo, že by mohla vzniknout metropolitní opera, což byl podle mě dobrý nápad.

Podle Bessera ale zřejmě ne…

Tehdejší ministr Besser razil transformaci hlava nehlava. Věděl, že neobstojí s tím, že to bude umělecky přínosné, a tak jeho jediným argumentem bylo, že opera si ekonomicky polepší. Říkal, že transformací se ušetří obrovské peníze. Dnes je ale už zcela jisté, a potvrdil to i náměstek ministerstva kultury Sankot, že ekonomický zázrak Bessera se nekoná. Ba naopak, že sloučení nikdy nebude znamenat finanční úsporu, ale vždy to bude znamenat moloch, do kterého se bude sypat mnohem víc peněz.
 
Ve slučování Národního divadla a Státní opery Praha ministerstvu kultury hodně pomáhal nedávno odvolaný ředitel ND Ondřej Černý. Co říkáte na jeho nedávné odvolání?

Jelikož se spojilo nespojitelné, logicky to generuje obrovské personální problémy. Třeba takové, že proti současnému pověřenému řediteli Národního divadla Václavu Pelouchovi  protestují odbory Státní opery, předtím byly zase potíže s ředitelem Černým. Důvody pro odvolání Černého nepochybně existovaly, vědělo se, že hospodaření Národního divadla není v pořádku. Paradoxem ale je, že nynější pověřený ředitel byl pravou rukou Černého. Proč byl dosazen, když byly výtky k hospodaření Národního divadla, což ministryně kultury potvrdila?

klasnova katerina

Vy jste s ministryní kultury o situaci ve sloučených subjektech hovořila?

S ministryní jsem hovořila o tom, že nejlepší by bylo od spojení Státní opery a Národního divadla odstoupit. I o tom, že exministr Besser nám nikdy nepředložil ekonomickou analýzu nebo uměleckou vizi. Došlo pouze k technickému spojení dvou operních domů, nic víc. Paní ministryně už ale nechce ustoupit. Škoda, že nemá více odvahy poté, co si ekonomickou analýzu nechala vypracovat. Při jednání s ministryní pro mě bylo novinkou, že se bude dělat rekonstrukce Státní opery, i když exministr Besser od tohoto záměru pomalu ustupoval. Teď je jisté, že se dělat bude. Asi za chodu, první odhad je 360 milionů korun. Přitom podle lidí ze Státní opery je budova v poměrně dobrém stavu a na bohatou rekonstrukci by stačilo pár desítek milionů.  Časem se možná ukáže, v čem bude ta „výhodnost“. Bylo by zajímavé sledovat, jestli v budoucnu náhodou nedojde k rozprodeji budov Národního divadla, protože má některé lukrativní budovy včetně velkého areálu bývalého anenského kláštera. Zakopaný pes je nejspíš v takové „výhodnosti“.

Foto: Archiv Kateřiny Klasnové



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Jan Kaláb: „Na trojrozměrném graffiti i na sochách vůbec je nejdůležitější, aby byly pohledové ze všech stran. Jinými slovy, aby nevypadaly dobře jen z jednoho úhlu.“

jan kalab 200Přinášíme vám rozhovor s magistrem umění Janem Kalábem, kterého můžete znát také pod přezdívkami Splesh, Point či Cakes. Věnuje se graffiti, street artu a také velkoplošným obrazům ve městech. Taková díla můžete vidět napříkl...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Adyashanti: Pád do milosti

adya200Jestli hledáte poetickou knihu mezi duchovní literaturou na téma „Cesta k vnitřnímu probuzení“, pak právě tato, s pampeliškovým pápěříčkem na titulní straně, je ta pravá. Autor má zvláštní jméno, které znamená něco jako „prvotní mír“ a patrně něco z tohot...

Nadační fond Kolowrátek slaví páté narozeniny

200 fondNadační fond Maximiliana, Francescy a Dominiky Kolowrat-Krakowských si v letošním roce připomíná páté výročí svého založení. Mezi nejvýznamnější projekty patří spolupráce s Národním divadlem,

Vorel představuje první ukázky z Instalatéra. Jakub Kohák poprvé v hlavní filmové roli


instalater 200Tomáš Vorel dokončuje film Instalatér z Tuchlovic s Holubovou a Kohákem v hlavních rolích, která bude mít premiéru 6. října 2016.

...
Celá duše Lucie Bílé – Hana

lucie200Tak mě tady máš…, máš mě nahranou…, tuhle tajemnou píseň hrát jinak nebudou… Nové album Lucie Bílé začíná zostra, hned první písnička je silná a vryje se pod kůži. Navzdory tomu, že to není hit na první poslech, což ostatně není ani cédéčko jako celek. ...