Lukáš Kovanda: „Ekonomie? Především věda o lidech a jejich rozhodování!“
Banner

Lukáš Kovanda: „Ekonomie? Především věda o lidech a jejich rozhodování!“

Kovanda foto200Popularizátoři ekonomie a světa financí úspěšně bourají mýtus, že tato oblast je nuda a „suchařina“. K oblíbeným autorům patří Lukáš Kovanda. Jeho stravitelné a svižné texty se dobře čtou v kavárnách nebo při cestování veřejnou dopravou.



Vaše nová kniha „Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano“ obsahuje rozhovory se čtyřmi světově proslulými ekonomy – Georgem Loewensteinem, Brunem Freyem, Danielem Hamermeshem a Robertem Aumannem. Prozraďte – bylo těžké se k těmto významným mužům dostat?

Na to se mě lidé ptají často. Nebylo to zase tak těžké, ale zejména díky kontaktům, vztahům a z nich plynoucím referencím, které jsem si za uplynulých pět let vybudoval.

Co tuto čtveřici spojuje?

Všichni čtyři se na ekonomické dění dívají z netradičních úhlů pohledu, mnohdy značně novátorsky. To se mi líbí. Zároveň je jejich pojetí ekonomie těsněji svázáno s realitou všedního dne než pojetí mnoha jiných ekonomů, kteří dělají spíše čistou matematiku. A to, myslím, není úplně dobře, jakkoli je matematika do jisté míry v ekonomii nutností. Ta „jistá míra“ bývá však podle mě v posledních letech, ba desetiletích překračována, čehož důsledkem je svým způsobem i finanční krize.

Kdo ze zmíněných mužů je vám názorově nejbližší? Proč?

Nevím, zda přímo názorově, ale přístupem k životu mi je patrně nejbližší George Loewenstein, pravnuk Sigmunda Freuda. Vybavuji si výtečnou večeři, na niž mě v Pittsburghu pozval, ačkoli jsme se nikdy předtím neviděli. Účastnili se jí další akademici působící v USA v oblasti společenských věd a byla pro mě – opravdu – nezapomenutelným zážitkem.

Je něco, co vás při pořizování rozhovorů velmi překvapilo či zaskočilo?

Když mi Loewenstein vyprávěl, jak obtížné, ba nemožné je získat pro experiment ženy, jež by byly ochotny nahlédnout badatele do velmi intimních oblastí svého života, a nebyly přitom blouznivě výstřední. Nezaskočil mě ani tak tento samotný fakt, ale spíše to, že o tom Loewenstein poměrně otevřeně hovořil. Ale zaskočilo mě to pozitivně, celá řada jiných ekonomů by se do podobně citlivé odpovědi patrně nepustila a raději by jí diplomaticky zahrála do autu.

Součástí vaší nové knihy jsou také črty, v nichž popularizujete poznatky ze zahraničí. Pro koho jsou tyto texty vlastně určeny? Umíte si představit své typické čtenáře?

Mám možná neskromný cíl, ale byl bych potěšen, kdyby mi někdo v budoucnu řekl, že ho k ekonomii přivedla právě má kniha. Kniha tedy primárně cílí na potenciální studenty a další zájemce o hlubší studium ekonomie. Vycházím ze svých zkušeností. Ekonomie mě, jakožto studenta vysoké školy, dlouhá léta příliš nebavila a její kouzlo jsem odhalil v podstatě až tehdy, když jsem psal dizertační práci. Kdybych si už v prváku či dokonce na střední mohl přečíst podobnou knížku, možná bych si mnohem dříve uvědomil, jak přínosné a zajímavé studium ekonomie je, a lépe bych třeba také rozpoznal, kterým směrem se mám v rámci jejího studia vydat.

Kovanda

Proč je dnes důležité lidem připomínat, že ekonomie není jen disciplínou suchých čísel?

Protože je vědou o lidech a jejich rozhodování (a nejen o tom, kolik a za co utratit!), nikoli o planetách či neživém světě obecně. Astronom, fyzik či matematik vždy nahlíží svět kolem sebe z perspektivy nezúčastněné „třetí osoby“, vnějšího pozorovatele. Ekonom, jakožto společenský vědec, může volit, zda svět nahlížet také coby „třetí osoba“, nebo naopak ze své vlastní perspektivy, jakožto „první osoba“. V tom podle mě spočívá zcela fundamentální rozdíl mezi přírodními a společenskými vědami obecně. Skutečnost, že mnozí ekonomové mají přírodní vědy za ekvivalentní vědám společenským a že se dokonce vzhlížejí ve fyzice či matematice (anglosaský svět dokonce hovoří o fenoménu physics-envy, kdy ekonomové závidí fyzikům, a přírodním vědcům obecně, eleganci jejich rovnic a modelů, které se pak snaží napodobovat při popisu a analýze hospodářské sféry), je podle mě klíčovým omylem, jímž lze částečně vysvětlit i vznik finanční krize.

Je možné srovnat úroveň tohoto druhu „osvěty“ v USA, Německu a v Česku?

Řekl bych, že němečtí i čeští ekonomové jsou poněkud konzervativnější v přijímání nových trendů ve své vědě. Američtí ekonomové naopak mnohdy tyto trendy určují. Je to vidět i v mé knížce: tři ze čtyř představených a zpovídaných ekonomů působí ve Spojených státech.

Jste spokojen s tím, jak současné české školství pojímá výuku ekonomické gramotnosti? Co byste v této oblasti okamžitě změnil?

Nejsem. Změnil bych toho hodně. Rozhodně bych zavedl předmět finanční gramotnosti už pro žáky druhého stupně základní školy. Bude to pro ně přínosnější než třeba studium Mendělejovovy tabulky prvků. Sám nerozumím tomu, proč jsem se na základce učil poznávat druhy nerostů v hodinách geologie či se neobratně pokoušel o české klasické tance v rámci hudební výchovy, když mi přitom unikala podstata peněz či dluhu, složeného úročení a dalších záležitostí, s nimiž se v dospělosti setká každý – nejen geolog či „baleťák“.

Jakou roli mohou ve věci popularizace moderní ekonomie sehrát média?

Média hrají obrovskou roli, neboť v podstatě každý mediální výstup týkající se ekonomiky či ekonomie musí být určitým druhem popularizace. Jinak by laická veřejnost textu neporozuměla a noviny či časopis by si příště nekoupila. Popularizace vědy, nejen ekonomie, je vždy o nalezení křehké rovnováhy mezi tím, abychom realitu přehnaným zjednodušením příliš nezkreslili, a zároveň abychom konzumenta populárního textu nedostatečným zjednodušením příliš neunudili.

Co říkáte působení dalších tuzemských popularizátorů, inspirují vás například texty Tomáše Sedláčka?

Tomáš Sedláček je bezesporu pozoruhodný fenomén. Sleduji úspěchy jeho knihy na české i mezinárodní scéně. Nemůžu však říci, že bych se jeho texty nějak inspiroval. A neinspirují mě ani žádní jiní tuzemští autoři, i když celou řadu z nich považuji za velmi dobré.

Už víte, co bude hlavním tématem vaší příští knihy?

Vím… :-)

Kovanda foto

MINIDOTAZNÍK K21:
Lukáš Kovanda, ekonom a žurnalista
Narozen: 1980
Kořeny/současné bydliště: Praha/Praha
Vzdělání: Ekonomie na Institutu ekonomických studií UK a demografie na Přírodovědecké fakultě UK
Profesní kariéra: nejdříve analytik kapitálových trhů, následně ekonomický žurnalista a spisovatel, ředitel think-tanku a nyní ekonomický konzultant

Vydané knihy:
• Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, Mediacop. Praha 2009 (dotisk: 2010)
• Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize, Mediacop. Praha 2011
• Prečo je vzduch zadarmo, Nadácia F. A. Hayeka. Bratislava 2011
• Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, BizBooks. Brno 2012 (2. vydání: 2012)
• Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano, Brána. Praha 2013
• Prečo je vzduch zadarmo a panenstvo drahé, Premedia. Bratislava 2013

Zdroj použité fotografie: archiv Lukáše Kovandy
Obálka knihy: archiv nakladatelství Brána


 




Hledáme do týmu...

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Čtěte také...

11. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

11 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovník...


Literatura

Krok vpřed v české literatuře. Koho vypijou lišky

koho vypijou lisky 200Nakladatelství HOST mě neustále, zas a znovu přesvědčuje, že je prostě sázkou na jistotu. Na jistou kvalitu knih. Ať už se jedná o odbornou publikaci z edice Teoretická knihovna, prózu či ,jako v tomto případ...

Divadlo

Hraběnka Marica v podání půvabné Terezy Mátlové - Severočeské divadlo v Ústí nad Labem

hrabenka marica 1V pátek 13. prosince v 19.00 hodin uvedlo Severočeské divadlo s.r.o. premiéru jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších operet Emmericha Kálmána HRABĚNKU MARICU.  Příběh lásky plný veselých zápletek, okouzlí též temp...

Film

Intelektuální masakr
ImageFilmová adaptace divadelní hry Yasminy Rezy je uváděna jako drama/komedie, což si vlastně naprosto protiřečí. Je to ale nejvýstižnější určení žánru a zároveň hlavní zápletky filmu.
...