Kultura21.cz

Pokud jste ve Stockholmu, kouzelném městě na evropském severu, poprvé, doporučuji si udělat prostřednictvím několika lákadel rychlý přehled o městě.  Vystoupejte na vrchol věže radnice, vyjeďte si na lodi, najděte Ericsson Globe, abyste mohli vyzkoušet atrakci SkyView a mezi vytyčenými body cestujte metrem, protože to samo o sobě je jeden velký zážitek.

Zorientovat se ve všech 14 ostrovech, na kterých se Stockholm rozléhá, pomůže některá z poznávacích plaveb, které nabízejí turistické agentury. Jen je třeba dávat pozor a dopředu si zjistit, zda už pro vámi vybranou trasu není náhodou po sezoně. O vyjížďce Royal Canal Tour jsem už informovala v úvodním článku a tak nebudu dále zabíhat do podrobností.

Další z tradičních možností, jak si prohlédnout celé město, je vyjít si na věž stockholmské radnice. Věž má 106 metrů (přibližně se tedy dostanete do výšky druhého patra Eiffelovy věže). A když už budete tam, určitě využijte možnost komentované prohlídky (sami po budově radnice chodit na rozdíl od jiných památek nemůžete), která je každou půl hodinu v různých jazycích. Budova radnice, ať může vypadat velice starobyle, klame svým tělem, stavba byla dokončena v roce 1923.

Na radnici nejdříve vstoupíte do rozlehlého sálu, zem pokrytá zeleným mramorem, stěny tvořené z cihel (na celou stavbu radnice jich bylo použito 8 miliónů), které měly být ale původně obarveny modře, aby sál lépe prezentoval Švédsko. Nicméně nakonec architekt Ragnar Östberg od plánu upustil. V horní části jsou okna, která dodávají téměř veškeré osvětlení, přídavných světel je pomálu. Další zajímavostí je, že u stropu za zlatým zdobením jsou ukryty varhany. Sál je výjimečný i tím, že se zde každoročně koná slavnostní večeře při předávání Nobelových cen.

V malém Modrém salónku, jehož stěny jsou pomalovány výjevy ze švédské historie, máte možnost vidět Královnu Stockholmu, zobrazenou jako éterickou ženu.

S Královnou Stockholmu se ale setkáte i ve velkolepém Zlatém sále. A o zlatě se tu mluví právem, jelikož je vyzdoben 18 milióny zlatých destiček. Tentokrát je zde ale Královna vyobrazena jako silná žena, která musí svou zemi ochránit v době nepokojů. Na klíně má několik z důležitých staveb města. Po bocích má pro změnu okolní země, tak jak je vnímal architekt. V tomto sále bývá taneční zábava po slavností večeři při příležitostí udílení Nobelových cen. Pokud máte hodně finančních zdrojů a nevíte, co s nimi, můžete si některý ze sálů radnice pronajmout, třeba na večírek.

Radnice má také svou zasedací místnost. Každý ze zastupitelů tu má své označené místo. Cílem architekta radnice bylo to, aby každá místnost navozovala jinou atmosféru, byla vyzdobena v jiném stylu, ale když procházíte, vidíte také, že každá místnost má jinou výšku. A tak předpokoj zasedacího sálu je poměrně skromný s nízkým stropem, aby s naprostou převahou mohl kontrastovat ve vínově barvě zařízené síni s honosným stropem.

Jako na každé jiné radnici, i na té stockholmské probíhají svatební obřady. Ovšem, nejsem si jistá, jestli i jinde nabízejí dlouhý a rychlý obřad, přičemž dlouhý znamená maximálně 5 minut a krátký 45 sekund (kdyby na to v mém životě náhodou došlo, už vím, kde to spáchat). A když budete odpočívat za radnicí u jezera, můžete nějaké svatebčany o víkendu sami vidět.

Stockholmskou vychytávkou je atrakce SkyView. Tu najdete v komplexu tří obrovských hal, ve kterých se konají koncerty a sportovní zápasy. Jednou z nich je i Ericsson Globe, který je největší stavbou půlkulového tvaru na světě. Na jedné z jeho polovin jsou dvě dráhy, které na sobě mají jakousi zmenšeninu Globe, a kterými můžete vyjet až nahoru a kochat se výhledem na město z jiné perspektivy. Jízda je pomalá, na úplném vrcholu se na chvíli zastavíte. Pokud ale nezvládáte výšky, tak SkyView rozhodně vynechte, protože z té průhledné koule se jen tak ven nedostanete. Skyview vyjíždí každých 10 minut a před nástupem uvidíte krátké video, které vás seznámí nejen s bezpečnostními pravidly, ale především s historií celého komplexu.

A jak už jsem na začátku zmiňovala, rozhodně se projeďte stockholmským metrem – tunnelbana. Narazíte na moderní i starší vozy, ale obojí je zachovalé, čisté a neponičené. Přesto, že je zde více linek, než v Praze, neměli byste mít problém s orientací. Stejně ale jako v našem hlavním městě se na stanici T-Centralen, která je zároveň centrálou pro metro a hlavní vlakové nádraží, vystupuje na opačnou stranu, než na většině ostatních zastávek (a taky zde seženete týdeník Metro). Ovšem ta pravá lahůdka je výzdoba metra. Nejenže jsou zde stanice vytesané do skály – architekti se prostě rozhodli, že obložení není třeba a nechali z části přírodu přírodou.

Na démonicky červenou stanici jsem bohužel nenarazila, ale aspoň další důvod, proč se vrátit zpět. Nicméně to není vše! V metru můžete vidět také různé sochy z mytologie nebo napodobeniny antických sousoší. Máte možnost si také prohlédnout fotografie ze stavby a renovací jednotlivých zastávek a světe div se, i když jsou volně přístupné – nejsou poničené ani nijak jinak znehodnocené. Jak to jen ve Stockholmu dokázali?