Lázně Mšené a architekt Jan Letzel

Lázně Mšené a architekt Jan Letzel

Tisk

lazne Msene 200Každá obec, o jejímž vzniku je první písemná zmínka v dávné minulosti má svou historií a také řadu majitelů. To platí i o obci Mšené-lázně, kdy prvním známým majitelem byl od roku 1262 Půta (Póta). Majiteli se stal i slavný rod Pánů Zajíců z Budyně nebo knížat a hrabat Kinských. Koncem 18 století byla objevena a doložena léčivost tamějších pramenů a obec se stává od roku 1796, kdy byly založeny lázně i obcí lázeňskou. To již byl jejím majitelem František Toman ml., který lázním věnoval hlavní svou pozornost. V letech 1905-6 byl vystavěn nejzajímavější lázeňský dům – Dvorana restaurační. Tento objekt na první pohled upoutá návštěvníkovu pozornost. Jako by nějaký japonský architekt zavítal do těchto míst, přenesl kus své domoviny do českých prostor a přitom zachoval ráz krajiny.

 


Ale je to výsledek práce architekta Jana Letzela narozeného v Náchodě, který vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Pardubicích (dnes nese jeho jméno) a architekturu v Praze. Navštívil řadu zemí, pracoval i v Egyptě a výborné reference na jeho práci ho přivedly až do dalekého Japonska. Jeho schopnost propojení tradičních japonských prvků s nejmodernějšími evropskými architektonickými trendy, které vydrží i zemětřesení mu přinesly věhlas. Pod jeho rukama vzniklo na čtyřicet staveb – školy, hotely, rezidence. A také budova Průmyslového muzea v Hirošimě (1915), jehož skelet jako jediný ve městě odolal ničivé katastrofě po svržení atomové bomby v roce 1945 a dnes je znám jako Atomový Dóm. Z jeho staveb se dnešních dnů zachovalo v Japonsku málo, pouze fragmenty brány u školy v Tokiu a brána hřbitova cizineckých legií v Yokohamě.

lazne Msene3


V Čechách se podílel na hotelu Evropa v Praze a na ústředním hřbitově v Brně je náhrobník Kláry Květonové (skupina 58/01 hrob č.233), který představuje japonskou bránu „Torií“. Na zadní straně je rytý nápis „navrhl Jan Letzel, architekt z Tokia v Japonsku“.

lazne Msene1

Jediná celistvá památka do dnešních dob, která se dochovala, je lázeňská budova Dvorana v Lázních Mšené, kterou vyprojektoval před svým odjezdem do Japonska. Čtvercová budova stojící na dubových pilotách je spojená s několika oválnými budovami. Uvnitř jídelna s obložením stěn a s portálem pro muzikanty. Originální výzdoba celé Dvorany, plastika Ptáka Noha v lotosovém poli u vchodu je dílem malíře a sochaře Daniela Mayera. Vnitřek byl ozdoben malbami Viktora Olivy.

lazne-Msene2


Za svůj poměrně krátký život (zemřel ve věku 45 let) toho stihl hodně. V době I. světové války svou činnost musel omezit a později zastavit. Vrací se do již Československa a stává se prvním obchodním atašé právě v Japonsku. Definitivně se domů vrací v roce 1923, kdy působil jako obchodní poradce ministerstva obchodu až do své smrti.


Pramen: archiv Lázní Mšené
Foto: autor a Wikipedie

www.msene.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Poznejte ... italský klavírista Giuseppe Devastato - rozhovor

Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Rob...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Muzeum Karlova mostu zve na výstavu skleněných betlémů

sklenene vanoceMuzeum Karlova mostu v těchto dnech zcela zaplnily betlémy. Už tradiční výstava je letos zaměřená na jesličky ze skla. Až do 3. února tak máte šanci vidět například „Vltavský rybí betlém“ známého akvaristy Rachvalíka....

Z archivu...


Literatura

Maurizio de Giovanni: Bolest - detektivka po italsku

bolest200Nakladatelství Epocha vydalo v listopadu 2016 první díl úspěšné detektivní série Maurizia de Giovanniho, Bolest, který v originále vyšel už v roce 2006.

 

 

Divadlo

Máma říkala, že bych neměla: divadelní hit pro matky i dcery ve Vršovickém divadle MANA

mama rikala 200Říkáte si, že svoje dítě vychováte úplně jinak než vaši rodiče? Máte starosti s dětmi? A také vám máma říkala, co by se mělo nebo nemělo? I o tom je nová hra o rodinných vztazích Máma říkala, že bych neměla uznávané anglické autorky Char...

Film

Film Hugo a jeho velký objev připomíná prvního filmového kouzelníka Georgese Mélièse
ImageGEORGES MÉLIÈS (1861-1938) začínal jako pouťový eskamotér, předváděl na jevišti kouzelnické výstupy, promýšlel nejrůznější iluzionistické triky, konstruoval mechanismy automatů, které někdy připomín...