Lázně Mšené a architekt Jan Letzel

Lázně Mšené a architekt Jan Letzel

lazne Msene 200Každá obec, o jejímž vzniku je první písemná zmínka v dávné minulosti má svou historií a také řadu majitelů. To platí i o obci Mšené-lázně, kdy prvním známým majitelem byl od roku 1262 Půta (Póta). Majiteli se stal i slavný rod Pánů Zajíců z Budyně nebo knížat a hrabat Kinských. Koncem 18 století byla objevena a doložena léčivost tamějších pramenů a obec se stává od roku 1796, kdy byly založeny lázně i obcí lázeňskou. To již byl jejím majitelem František Toman ml., který lázním věnoval hlavní svou pozornost. V letech 1905-6 byl vystavěn nejzajímavější lázeňský dům – Dvorana restaurační. Tento objekt na první pohled upoutá návštěvníkovu pozornost. Jako by nějaký japonský architekt zavítal do těchto míst, přenesl kus své domoviny do českých prostor a přitom zachoval ráz krajiny.

 


Ale je to výsledek práce architekta Jana Letzela narozeného v Náchodě, který vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Pardubicích (dnes nese jeho jméno) a architekturu v Praze. Navštívil řadu zemí, pracoval i v Egyptě a výborné reference na jeho práci ho přivedly až do dalekého Japonska. Jeho schopnost propojení tradičních japonských prvků s nejmodernějšími evropskými architektonickými trendy, které vydrží i zemětřesení mu přinesly věhlas. Pod jeho rukama vzniklo na čtyřicet staveb – školy, hotely, rezidence. A také budova Průmyslového muzea v Hirošimě (1915), jehož skelet jako jediný ve městě odolal ničivé katastrofě po svržení atomové bomby v roce 1945 a dnes je znám jako Atomový Dóm. Z jeho staveb se dnešních dnů zachovalo v Japonsku málo, pouze fragmenty brány u školy v Tokiu a brána hřbitova cizineckých legií v Yokohamě.

lazne Msene3


V Čechách se podílel na hotelu Evropa v Praze a na ústředním hřbitově v Brně je náhrobník Kláry Květonové (skupina 58/01 hrob č.233), který představuje japonskou bránu „Torií“. Na zadní straně je rytý nápis „navrhl Jan Letzel, architekt z Tokia v Japonsku“.

lazne Msene1

Jediná celistvá památka do dnešních dob, která se dochovala, je lázeňská budova Dvorana v Lázních Mšené, kterou vyprojektoval před svým odjezdem do Japonska. Čtvercová budova stojící na dubových pilotách je spojená s několika oválnými budovami. Uvnitř jídelna s obložením stěn a s portálem pro muzikanty. Originální výzdoba celé Dvorany, plastika Ptáka Noha v lotosovém poli u vchodu je dílem malíře a sochaře Daniela Mayera. Vnitřek byl ozdoben malbami Viktora Olivy.

lazne-Msene2


Za svůj poměrně krátký život (zemřel ve věku 45 let) toho stihl hodně. V době I. světové války svou činnost musel omezit a později zastavit. Vrací se do již Československa a stává se prvním obchodním atašé právě v Japonsku. Definitivně se domů vrací v roce 1923, kdy působil jako obchodní poradce ministerstva obchodu až do své smrti.


Pramen: archiv Lázní Mšené
Foto: autor a Wikipedie

www.msene.cz


 

Rozhovor

Pro herce je největší trest, když nehraje, anebo hraje málo a malé role, říká Naděžda Chroboková-Tomicová

nadezda perexFilmové, respektive televizní publikum, si ji může pamatovat z filmu Nuda v Brně nebo nejnověji ze snímku Rudý kapitán, ze seriálů Strážci duší a Ordinace v Růžové zahradě. Avšak mnohem výrazněji na sebe Naděžda Chroboková-Tomicová upozornila nejednoznačnou pos...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...


Literatura

Gilly Macmillanová – Spálená obloha

spalena obloha 200Být rodičem je nesmírně těžké. Je nutné být spravedlivý, tak akorát náročný i hodný a hlavně ne přehnaně starostlivý. Jednoduše se to píše, ale z vlastní zkušenosti vím, že převést tato slova do skutečnosti je téměř nadlidský úkol. K...

Divadlo

Zlínu se „hra her“ povedla

hamlet 200Shakespearův Hamlet je jedním z nejvýraznějších představení 73. sezóny Městského divadla Zlín a také jí dal motiv v podobě otázky být či nebýt. Jedná se o jednu z 11 premiér, kterou si zlínští diváci mohou vychutnat.

...

Film

Americký snímek Lovelace vypráví o ženě, kterou do konce života pronásledovala pověst pornohvězdy

film perexSlavný pornofilm Hluboké hrdlo (1972) patřil k prvním produktům svého druhu, které se navzdory zákazům a soudním opatřením dostaly do široké distribuce a vydělal prý 25 milionů dolarů (podle knihy Dawn B. Sovy Zakázané filmy), zisk tedy vložené n...