Antistresové omalovánky pro dospělé - Praha

Email Tisk

praha200To jsem si zase jednou vzala úkol… Zachtělo se mi seznámit se s antistresovými omalovánkami, když je to teď takový hit. Jejich úkolem je uvolnění těla, duše i mysli. Současná doba je rychlá, život běží závratnou rychlostí, stále někam spěcháme, žijeme ve stresu, a i když si to spousta lidí nepřipouští, stres a nervové vypětí ovlivňují opravdu život každého z nás. Proto je dobré umět se zastavit, vypnout a relaxovat. Každý má jiný vypínač, jiný prostředek k relaxu. Někdo čte, někdo píše, někdo jde do fitka, někdo si sedne k harfě a drnká…. Každý to má zkrátka jinak, a je dobře, když si tu chvilku na odpočinek a jen pro sebe dokážeme najít.

 

 

Ne, že bych já svůj ventil neměla, to ne, to já ho mám - píšu. Ale byla jsem zvědavá, co by mi tyhle antistresové omalovánky mohly přinést. Otevřela jsem tedy brožuru s názvem Antistresové omalovánky -  Praha a začala listovat. Pražský hrad, Chrám sv. Víta, Pražské mosty, První nádvoří Pražského hradu, Druhé nádvoří Pražského hradu, Zlatá ulička, Nerudova ulice, Malostranské náměstí, Čertovka, Staroměstské náměstí a mnoho dalších nádherných míst. Na zadní straně publikace je napsáno: „Vydejte se na cestu, během které poznáte všechny krásy Prahy! Omalovánky s 60 jedinečnými motivy Vám poskytnou hodiny uklidňujícího vybarvování a odpočinku.“ Tak jsem se zamyslela a znejistěla, jak je to vlastně myšleno. Mám snad sbalit krabici pastelek a vydat se na cestu Prahou, posedávat po lavičkách a vybarvovat podle reality, anebo byla ta cesta myšlena jen pomyslně? To bych si pak mohla sednout, uvařit si kafe a pustit svou fantazii na špacír a vybarvovat podle nálady. To bych mohla mít potom Chrám svatého Víta třeba oranžovo-zelený, protože na tyhle barvy mám zrovna chuť?

A najednou m došlo, že tyhle omalovánky opravdu skýtají nekonečné možnosti. Někde jsem četla, jak na nás působí jednotlivé barvy. Modrá je považována za barvu klidu a harmonie. Snižuje svalové napětí a zpomaluje srdeční a dechovou činnost. Zelená je barvou rostlin a je považována za obzvlášť terapeutickou. Oranžová je barvou stimulační, podporuje růst a má v sobě velmi pozitivní náboj. Červená barva člověku dodává pocit sebedůvěry a aktivity. Fialová způsobuje nejvyšší uvolnění a splynutí s přírodou. No prosím. Takže se můžu klidně ponořit do harmonie tvarů a barev. Nakonec, na malování jsem byla vždycky trošku levá, na vybarvování se přece nedá nic pokazit, obzvlášť když mohu vytvořit něco podle mojí momentální nálady. Smyslem těchto omalovánek je uvolnění. A pro uvolnění jsou velmi důležité barevné kombinace. Slyšela jsem, že pokud budu pravidelně relaxovat u této (nebo jakékoli podobné) knihy, přistihnu se, že podle toho, jaký mám za sebou den a s jakou náladou jsem si sedla ke stolu, po takové barvě první sáhnu.

Jenže když jsem viděla ty prázdné předlohy, neměla jsem nějak odvahu začít s vybarvováním. To je stejné, jako když mám před sebou čistý list papíru, vždycky trochu otálím s umístěním prvního slova. A tak jsem se, ještě předtím, než začnu vybarvovat, rozhodla, že se nechám poučit a zjistím, jak jsou na tom ti, kteří už s antistresovými omalovánkami pracují. Zašla jsem si na sociální síť a byla překvapená, kolik samostatných stránek je založených jen s touto tématikou. Do jedné skupiny jsem se přihlásila a nasávala tu atmosféru. Musím říct, že když jsem četla příspěvky a prohlížela nádherné obrázky mandal, zvířat a květin, byl to obrovský příval pozitivní energie. A potom mě napadlo oslovit tu skupinu a dát se s nimi do povídání. Zeptala jsem se jednoduše, co jim práce s těmito omalovánkami přináší. A dámy mě zahrnuly svými reakcemi. Některé byly až dojemné. To musíte vidět:
 
Jindra napsala: Neskutečný relax... dvě výstižná slova.
Eliška: Taky u toho odpočívám... člověk přijde na jiné myšlenky.  
Pavla: Člověk myslí jen na jakou pastelku má sáhnout, aby to měl co nejhezčí, a na ostatní nemyslí.

Tak jsem se jim svěřila se svojí nejistotou, zda by nebylo hloupé, kdyby nebyly moje pražské omalovánky podle pravdy.
A Jana napsala: A proč by to mělo být podle pravdy? Omalovánky jsou moje, je to moje fantazie, je to moje vyjádření nálady, tak to budu mít takové, jaké se mi to líbí, jak mi v té chvíli kreslení je, na jaké barvy mám náladu. O tom jsou omalovánky, o tom šáhnout po pastelce, na kterou ruku přivede vlastně vypnutý mozek. Líbí se mi tady obrázky, kdy je modrý strom, fialová liška, a tak podobně. Jen je třeba opravdu ale vypnout, mít to jako relax, protože i když si řeknu, že tuto trávu chci modrou, tak stejně sáhnu po zelený. Vždyť má vlastně pravdu. A to mě utvrdilo v tom, že po Praze se batohem a pastelkami chodit nebudu. Děvčata sypala svoje postřehy jeden za druhým a já je nemohla nesebrat.
Silvie: Pro mě to není jen relax, osvobození se od každodenních starostí, ale také touha naučit se něco nového, dozvědět se něco o technikách, pastelkách, různém jiném malovacím náčiní.... a mám prostě neuvěřitelnou radost z toho, když mi pod rukama vzniká krásný obrázek, i když sama neumím příliš malovat.
Monika: Kdysi jsem si ve stresu kupovala omalovánky s krtečkem, Křemílkem a Vochomůrkou, obrázky od Lady apod. Úžasně jsem si u toho odpočinula. Pak pracovní stres přešel a já jsem na omalovánky zapomněla. Za pár let vyšly české Antistresovky a bylo jasno. Místo nervů budu zase malovat a tentokrát něco složitějšího. A funguje to stejně výborně... Miluju to!  Nejlepší jsou pro mě přírodní "živé" obrázky.
Gabriela: Jsem nemocná už skoro rok, omalovánky mi pomáhají nemyslet na bolest a myslet chvilku na něco jiného!
Denisa: Já jsem malovala tak nějak vždycky a stačil mi bílý papír a tužka. Pak přišla na řadu práce, dítě a na malování jsem zapomněla. Teď mám dítě ve věku, že chce občas malovat omalovánky ale ne samo. Já musím taky malovat. Po vymalování několika princezen z dětské omalovánky mi ježíšek přinesl dospěláckou omalovánku. A tak maluji svoji a dítě taky tu svou:-) Začínám si zpět osvojovat techniky a myslím, že se brzy navrátím k malování na čistý bílý papír. Ale omalovánky nezatratím, je to fajn relax na nic nemyslet a vybarvovat.
Jarmila: Odpočinu si od běžných starostí a při malování se mi dokonce i daří trochu zapomenout, kde, co a jak moc mě bolí...
Adéla: Pro mě relax, překonání (a kolikrát překvapení) sama sebe. A hlavně u toho úplně vypínám a nemyslím na nic jiného... Což se občas hodí.
Lucie: Relax  po celodenním maratonu s 9- měsíčním aktivním klučíkem se na večer těším. Uspím ho a zasednu k omalovánkám a když vidím, jak mě to baví a jde mi to, tak mi to zvedá sebevědomí a nemám pocit, že jsem na práci rukama levá.
Hana: Já díky omalovánkám poznávám sebe samu, zjišťuji, že ne všechny cesty vedou do Říma. Nutí mě to přemýšlet, proč právě tak a ne jinak. Relaxace je samozřejmostí.
Renata: Já vždy i zapomenu na bolesti, takže pro mě jsou i analgetika, mozek se zaobírá malováním a přestane řešit bolesti, což bylo pro mě nejúžasnějším objevem. Mě asi ten 3/4 rok s pastelkami zachránil před zešílením od bolesti. Jsem už 1,5 roku o berlích, takže za mě velký dík za tento objev....a další plus: neumím malovat a vybarvováním mám možnost vytvořit barevnou krásu.
Kačaba: Relax a jak už tu někdo psal, neumím vůbec kreslit. Omalovánky mi umožňují vzít do ruky pastelky a bez mindráků malovat, vytvořit něco hezkého, mít pocit, že umím něco udělat rukama a je to pěkné.
Anita: Relax... útek z každodennej reality...... a vraciam sa spomienkami do detstva keď ešte pastelky vedeli potešit. Ten isty pocit som mala keď som pred par dňami vyberala moje nove ceruzky.

Romana: Báječně si u malování odpočinu a vymyslím milion různých věcí! I když jsou i chvíle, že ani omalovánky nepomáhají, bohužel. A co se týče Prahy, byla jsem na ně natěšená (Prahu jako město miluju), ale trošičku mně zklamaly, ale musím říct, že jsem začátečník, takže asi nedokážu docenit tolik detailů co v nich je!  
Lenka: Je to pro mě možnost vytvořit něco, co se mi bude líbit, výtvarnou technikou. Vzhledem k tomu, jaký jsem antitalent, je to pro mě strašně uspokojující. Navíc mozek pracuje při omalování jiným způsobem, je to osvěžující.
Danka: Ja som zo začiatku omaľovávala podľa reality, logicky, ako to má byť napr.tráva zelená, kmeň stromu hnedý... ale ak som popustila uzdu fantázie odrazu sa mi otvoril svet v úplne iných farbách a teraz si to užívam,je to moja fantázia,môj svet a o to je to zábavnejšie a oslobodzujúce... už chápem umelcov

A všude hromada smajlíků a srdíček. Ti lidé jsou opravdu v pohodě. Radí si, které pastelky použít, které jsou nejlepší a kde se dají koupit, jaké techniky používají a hodnotí svoje výtvory navzájem. Zkrátka barevný svět. Proto si myslím, že je na čase to vyzkoušet. Tyhle – pražské omalovánky – opatřil ilustracemi Jan Turek a jsou opravdu precizní, s nejmenšími detaily. Přidám se tedy ke skupině vybarvujících dospělých, udělám si Prahu barevnou a veselou a budu prostě taky v pohodě.

praha5

 


Název: Antistresové omalovánky pro dospělé - Praha
Ilustrace: Jan Turek
Žánr: Vzdělání, sebevzdělání/ Volný čas, výtvarná činnost
Odpovědný redaktor: Pavel Tůma
Předtisková příprava: Pavel Tůma – RITA
Tisk: EUROPRINT a.s.
Vydal: DOBROVSKÝ s.r.o. v edici Knihy Omega
Rok vydání: 2016, brožovaná
Počet stran:  60
ISBN: 978-80-7390-259-9
Hodnocení: 100 %
                    

( 4 hlasů )
http://eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-praha-omalovanky.html                



zdroj foto:  http://www.knihyomega.cz/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA KAISEROVÁ

akademická malířka

Kniha:


PORTRÉT A HLAVA

Ráda bych se zmínila o knize Portrét a hlava, kterou jsem si koupila už podruhé, protože mi ji někdo ze žáků odcizil. Je mi to moc líto ale bohužel jsem jí neuhlídala. Jsem známá tím, že miluji encyklopedie a knihy o technice jakékoliv kresby i malby. A teď držím v ruce opravdu praktického průvodce realistickou kresbou. Já se totiž malinko vymykám některým jejím poučkám a doporučením, například od čeho začínat kreslit. Podívám se na portrét a hned mám vizi, jak jej nakreslím, tudíž je mi jedno začnu-li okem či nosem. Tato kniha je báječná i proto, že je tu hodně ukázkových portrétů. Každé oblasti hlavy je věnovaná kapitola s podrobným popisem, ukázkami a návodem, jak hlavu nakreslit přesně krok po kroku. Autor pan Martin Ševčík vytvořil portréty slavných lidí, aby přiblížil kresbu běžným studentům, které příliš nezajímají hlavy anonymních, nic neříkajících lidí. Navíc jako bonus, pokud knihu zaregistrujete na stránkách www.tajemstvíkresby.cz, získáte pracovní sešit a různé další bonusy zdarma.

Anketa

Twitter


Hledat

Na konci roku

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Na život a na smrt

world of warcraft 200Dlouhé zimní večery strávené se superhrami od nejlepšího herního vydavatele na trhu, Blizzard. Tak si pamatuju svoje dětská léta. Jednou z těch her byla i pecka, kde jste mohli za hnusné zelené nestvůry – orky...

Nové komentáře

Facebook

Google+


Literatura

RECENZE: Můj psí život – Martin Čáp

psi zivot200Dlouho jsem přemýšlela nad nějakým oddechovým čtením, až se mi do rukou dostala kniha Můj psí život od českého autora Martina Čápa. Pokusím se vám knihu přiblížit, aniž bych vyzradila něco podstatného. Vlastně jeden spoiler tu bude a to hned, pro...

Divadlo

Polička znovu ožije pantomimou. Blíží se festival MINE FEST

mine fest200Příští týden se od 12. do 17. září koná jubilejní pátý ročník mezinárodního festivalu MIME FEST. Lákadlem jsou jak vystoupení umělců ze šesti zemí celého světa, tak i tradiční slavnostní vyvrcholení, které bude, stejně jako celý festival, věnován...

Film

Quentin Tarantino a jeho Historky z podsvětí

tarantino perexQuentin Tarantino se narodil 27. března roku 1963 své teprve šestnáctileté matce. Jeho otec ho opustil velmi brzy, a tak jeho matka byla samoživitelka. Když neměl kamarády, tak svůj volný čas věnoval četbě komiksu, seriál...