Kultura21.cz

Byla jsem hodně zvědavá, co skrývá tenká modrožlutá knížka s měkkými deskami, která mi přišla nedávno poštou. Richard Skolek , mladý nadějný autor, o svém díle říká toto: „Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.“

A je fakt, co říká. Žádná literární uhlazenost, žádný vysoký styl, prostě deníčková forma prožitků malého kluka, a jazyk doslova klukovský. Posuďte sami: Dneska jsem se ve školce popatlal jakýmsi sajrajtem ze stromu a nevěděl jsem, co s tím, tak jsem to utřel do kalhot a do trička, ale pak jsem lepil celej, tak jsem se rozbrečel, no a pak přišla Katka, to je dcera paní kuchařky, a říkala, že to jsem teda v průšvihu, protože to je smůla, a to že je ukrutnej prevít, že si pro mě budou muset přijít rodiče a vzít mě k benzínový pumpě, protože smůla jde dolů jedině benzínem, a že když mě tím benzínem postříkaj, tak že se možná udusím, protože budu hrozně smrdět, a taky že rodiče přijdou na buben, protože toho benzínu bude potřeba celá pumpa, a že se nedoplatí, tak já jsem brečel ještě víc, ale pak přišla paní vychovatelka a vynadala Katce, proč mi říká takový věci, tak to vona asi lhala, ale voni nám ve školce lžou pořád.“ A to celé je jedno předlouhé souvětí. Takových je tady většina. Trochu mě to zprvu mátlo, občas jsem ztrácela myšlenku, ale dalo se na to celkem dobře zvyknout.

Čekala jsem trochu jiné členění, čekala jsem kapitoly, ale pak mi došlo, že deník taky kapitoly nemá. V deníku můžou být zápisky rozdělené po dnech, ve kterých byly pořizovány, tady jdou textové části oddělené křížky. V úvodu knížky je věnování „mamce, a taky taťkovi, a taky ségře, ale tý teda jen trochu, a pak samozřejmě strýci Budlibákovi, a taky ještě sestřenicícm, a vůbec všem příbuzným, i těm, co se s nima nebavíme, i když těm teda taky jen trochu.“ Následuje poděkování za pomoc jmenovitě osmi dívkám, které jistě budou vědět, za co jim autor děkuje. Následuje půlstránka, kde autor objasňuje, že „tohle je takovej můj jakože deník…“, co ho k sepsání vedlo a že si občas i malinko vymýšlel. A pak už najdete souvislý text, odděleným již zmíněnými křížky. V něm se dočtete opravdu o všem, a jak autor sám uznává, řazení událostí je fakt trochu páté přes deváté. Ale najdete tu všechno. Jak si náš vypravěč – Richard – poradil se školou, s hudebkou, se sportem, s tancováním, jak jezdil k babičce a kdo je strýc Budlibák, seznámíte se s jeho rodiči a sestrou, s jeho kamarády, zvyky a zlozvyky, zjistíte, co má rád a co nesnáší. A to všechno je napsáno hovorovou češtinou. Myslela jsem si, že se to bude číst lehko. Zvláštní bylo, že když jsem si četla třeba v čekárně u lékaře, text plynul jako voda. Když jsem ale jeden večer před spaním chtěla některé pasáže přečíst mému synovi, který hovorový jazyk ovládá celkem dobře, nešlo mi to z pusy vůbec jednoduše. Ale i s tím jsem se poprala, ovšem, než jsem přečetla dvě stránky, syn usnul. Tak jsem ji dočetla sama a na pokračování mu ji převyprávím.  

Na konci knížky je krátký odstavec nazvaný Něco vo mně, kde o sobě autor krátce promlouvá, zmiňuje i svoje, v minulosti vydané, knížky. Co tady ale nezmiňuje je to, že žije v Brně, pracuje jako překladatel a spisovatel, že dříve svůj volný čas dělil mezi psaní, hudbu a divadlo, ale dnes se zaměřuje především na literaturu a že příležitostně spolupracuje s rozhlasem. Pracuje s angličtinou a se španělštinou, tři roky se aktivně věnuje překladům. Dokončuje studium Překladatelství anglického jazyka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, rok žil v Austrálii a půl roku ve Španělsku. Má zkušenosti s technickými překlady, orientuje se v oblasti IT a nezalekne se ani společenských věd. To o sobě prozrazuje na svém webu http://richard-skolek.cz/. Na tom samém webu jsem našla i záložku nazvanou Antireference, kde je řada reakcí na jeho knihy. Je dobře, že autora zajímá i negativní hodnocení. Pokud to má jako já, potom ho kritika posune o pěkný kus dopředu. A je správné, že před ní nezavírá oči.

Mám-li toto dílko zhodnotit, určitě mu dám palec nahoru. Na vlastní tvorbě se mi líbí přístup a podání. Autor, pokud nese svoji kůži na trh, musí si být vědom toho, že ne všem se jeho práce bude líbit. To je úplně normální. Mně se líbí. Je to kus jeho života, jsou tu emoce, zkušenosti, je tu cítit posun a osobní růst. Přečetla jsem Moudré z nebe za dva dny a opravdu jsem si u ní odpočinula. Odsunula jsem starosti a soustředila se jen na úsměvné, a vesměs naivní vyprávění. A když říkám naivní, nemyslím to zle. Vypráví to přece malý chlapec a ti bývají naivní, mají život před sebou. V očích dospělých jsou jejich názory naivní, ve svých vlastních očích jsou ale jejich myšlenky důležitější než všechno ostatní. Chcete-li si odpočinout, zasmát se a nepřemýšlet u čtení, je tohle přesně to, po čem byste měli sáhnout.  
Stejně jako knižně, tak i elektronicky tuto knihu vydalo v roce 2015 nakladatelství Backstage Books.

Když jsem tuhle knížku vyndala z obálky, našla jsem na ní takový ten žlutý lepící papírek, na kterém mi autor napsal, že bude rád, když knihu po dočtení věnuji místní knihovně, nebo ji někomu dám, aby se dostala k dalším čtenářům. A to mám přesně v úmyslu. Věnuji ji knihovně. Jen je škoda, že ji neopatřil autogramem, taková kniha má pak u čtenáře větší váhu. Ale budiž to výzva pro mě, abych se pokusila domluvit v naší knihovně Richardovo autorské čtení. Mohlo by se to podařit. Naše obec je na tom čtenářsky velmi dobře a podobné akce se u nás konají často. Třeba to vyjde a vyžebráme na Mistrovi i ten podpis. Prozatím se budeme muset spokojit s jeho blogem http://richardskolek.blog.cz/, který je rovněž velmi zajímavý.

Název: Moudré z nebe
Autor: Richard Skolek
Žánr: Próza/ Humor
Odpovědný redaktor: Jakub Jedounek
Obálka a grafická úprava: Dominika Jančíková
Sazba: Petr Jančík
Fotografie: Ludmila Korešová
Vydalo: Nakladatelství Toman Miloš – Backstage Books
Rok vydání: 2015, 8. publikace, první vydání, brožovaná
Počet stran:  97
ISBN: 978-80-8804916-6
Hodnocení: 100 %