Knížka Guláš pro Masaryka mě okouzlila. Už dlouho jsem nečetla tak dlouho do noci, abych se dozvěděla, co bude dál. A taky jsem o přečteném přemýšlela. Děj se odvíjí od slavné bitvy u Hradce Králové až po konec druhé světové války a začátek nového režimu. Ale všechny válečné vřavy se hlavních hrdinek Anny a její dcery Poldinky dotýkají jaksi nepřímo, přesto velmi krutě.

 

Děj plyne jako zurčící řeka, chvílemi prudkým spádem, poté zpomalí a meandruje, dává čtenáři příležitost si chvíli oddychnout před novými peřejemi. Obě tyto ženy však mají recept na štěstí a překonávají všechny životní strázně hrncem poctivého a velmi chutného guláše („Oloupej a nakrájej cibuli. Pěkně nadrobno a dost. A dej ji smažit s dobrým sádlem, až zesklovatí. A pamatuj! Než začneš vařit, prohlédni kastrol, zda v něm nejsou myší hovínka, brouci, červi a jiná havěť!“). Guláš svým způsobem tvoří spojovník, klíčové slovo celého románu. Je tak důležitý, že rukou psaný recept použil Jiří Troskov jako grafický prvek na obálku knihy i její přebal. Vytvořil tak estetický efekt, který zharmonizoval formu a obsah knihy.
Obdivovala jsem při čtení této knihy práci autorky Mileny Štráfeldové. Bylo mi velmi blízké její přemýšlení o známých událostech, jako by mi je vyprávěla má babička. A bavily mě i vsuvky, které do románu vsadila (např. Nepovinná rukopisná vsuvka, týkající se rukopisů Královédvorského a Zelenohorského). Prokládala své vyprávění dobovými zprávami a dodatky, které čtenářům usnadňují poznat a pochopit souvislosti, dozvědět se neznámá fakta a třeba si i poopravit názory na mnohé známé historické události. Do románu občas vložila scénáře tzv. „blouznění“: Blouznění o národě, Blouznění o divadle, Blouznění o republice a Blouznění o lepších zítřcích. Vypořádává se zde coby tzv. zapisovatelka s národními mýty a idoly naší novodobé historie. Klade si otázky, jak by se naše dějiny odvíjely nebýt snahy tzv. otců zakladatelů, kteří si národ vysnili jako literární postavu, proč se politici dlouhá desetiletí hádali kvůli národnímu divadlu nebo oněm podvrženým rukopisům, jakou roli hrál T. G. Masaryk a Edvard Beneš, nebo zda nebyl vznik Československa omylem. Řekla bych, že máme hodně o čem přemýšlet, a tato kniha je dalším hlasem do diskuse.  

Milena Štráfeldová je spisovatelka a publicistka. Narodila se v Praze v roce 1956, vystudovala obor teorie a dějiny kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala v muzeích, knihovnách, na ministerstvu kultury i jako televizní a rozhlasová redaktorka. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu. V 70. a 80. letech vydala v samizdatu tři sbírky poezie, v roce 2010 vydala povídkovou knihu Kriplíci a v roce 2011 sbírku Přepisovačka a knihu fejetonů Co mě naučilo listí. V roce 2012 měla premiéru její divadelní hra Osamělé večery Dory N. o dceři Boženy Němcové, za jejíž rozhlasovou prezentaci získala v roce 2013 Taťána Medvecká historicky první rozhlasovou Thálii. Mimochodem i s touto postavou se setkáme v jejím románu.
Kdo má rád chytré romány s historickými aspekty a vůbec naši historii, bude touto knihou potěšen.

Hodnocení: 100 %

Název: Guláš pro Masaryka
Autor:  Milena Štráfeldová
Žánr: beletrie   
Nakladatelství: Mladá fronta, a. s.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 374

Zdroj foto: Mladá fronta, a. s.

www.kniha.cz/gulas-pro-masaryka/d-296653/

( 13 hlasů )

< Předchozí		Další >