V září minulého roku si v populárním studiu Biotech mákla skupina Lola běží na tvorbě jejich eponymního a hlavně debutového alba. Jak se těmto mladým klukům jejich počin povedl? Dopředu mohu říct, že o žádné Lunetic nejde, což není na škodu.
Lola běží se dali dohromady v roce 2012 a od té doby vystupují po celé republice v tomto složení Jakub Míchal – zpěv, Aleš Petržela - kytara, zpěv, Jakub Jakubec - baskytara, zpěv a Petr Baláš – bicí. Za sebou mají i několik úspěchů – například 3. místo v kategorii Objev roku hudebních cen Žebřík 2013 nebo první místo v soutěži Skutečná liga 2012. Právě na jaře roku 2012 vydali singl Hotel Lola obsahující pět písní, následovalo další EP LALALAa výsledkem je toto album Lola běží.
K CD běžela také úspěšná kampaň na serveru hithit.cz, která kapele pomohla vybrat přes padesát tisíc. Díky tomu má deska Lola běží pěkný minimalistický přebal a vyšla také ve speciální velikosti – šlo o limitovanou ručně vyráběnou edici v počtu 200 ks.
Album obsahuje 11 písní, které mají v průměru přes tři minuty. Jedná se o taneční hudbu s českými texty, která je melodická, příjemná na poslech a svěží. Nejedná se o žádné komerční hity se stupidními refrény a texty, tudíž nic nepůsobí vlezle a otravně. Autorem textů je hlavně kytarista a zpěvák Aleš Petržela. Ten se nesnažil o přehnané metafory, naopak bystře popisuje svět kolem sebe. Hlavním tématem je tady láska a vztahy vsazená do dnešních dní („Kdopak ti to uvěří, ty keci v kleci plácej si“; „máme stejný tendence naladit jiný frekvence“).
Prvním songem je Intro, které je na můj vkus hodně elektronické a nenavozuje u mě tu správnou náladu na další poslech. Je však takovým popoháněním – do melodie se ozývá vyzývavé „tak běž“. Další píseň Lola se pyšní i videoklipem a je opravdu skvělá, má pevně daný rytmus, který přímo svádí k tancování a dokáže se pěkně rychle vrýt do hlavy. Následuje svižnější Číslo, které by mohlo bezvadně fungovat naživo. Žiješ ve mně je pak příjemné vyznání s lamentováním na dnešní dobu („žijem v době rychlejch dnů, zatoulanejch psů, jen ty mě zastavíš). Nudle mají jednoduchý text („Žerem čínský nudle, prej se po nich hubne“), ale jde o pohodovou písničku, která neurazí. Ptáci hrají na něžnější notu a následuje Lalala o hledání druhé polovičky. Výkřiky „Kdepak jsi? Kdepak jsi?“ působí opravdu akutně. Hýbej, dýchej opět zrychluje a disponuje inteligentním textem („Teď jsme tady, jen jednou jsme tady/Máme hlavy, tak nezůstanem sami“).
Harakiri je pro mě číslo jedna z celé desky. Má líbivou melodii, zpěv je zde také příjemný a celkově jde o opravdu pohodový a svěží song, jež dokáže zlepšit náladu. Dvě poslední písně jsou Levituješ, hádáš – opět milé vyznání v tanečním hávu a Stejně skončíme, na které si názor můžete udělat sami, protože „moře viděl snad už každý z nás“.
Pokud máte chuť na nějakou českou muziku, u které nebudete muset přemýšlet, s Lola běží rozhodně nesáhnete vedle. Tímto debutem si kluci našlápli správným směrem, tak uvidíme, kam je náš showbyznys a jejich fanouškovská základna vynese. Já budu držet palce!
Lola běží
Interpret: Lola běží
Žánr: pop-rock
Skladby: Intro, Lola, Číslo, Žiješ ve mně, Nudle, Ptáci, Lalala, Hýbej, dýchej, Harakiri, Levituješ, hádáš, Stejně skončíme
Stopáž: 36:49
Vydavatelství: Aleš Petržela
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: Lola běží
( 2 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Přiznám hned v úvodu, že z téhle knihy jsem tak trochu jelen. Možná jsem si tentokrát ukousla větší sousto, než můj čtenářský standard dovoluje. Po dočtení Úřadu pro zahrady a rybníky mi v hla...
V rámci projektu Jiřího Ondry a Egona Tobiáše Velký třesk na Malé scéně jsme se zúčastnili premiéry inscenace s tajemným názvem Ten kůň nelže. A nelhal! V netradičním di...
Plynutím času ve filmu se v minulosti zabývala řada tuzemských badatelů: neznámější je rozhodně úvaha Jana Mukařovského, napsaná ve 30. letech, z pozdějších lze zmínit aspoň studie Stanislava Ulve...