Vinohrady a Žižkov aneb zmizelá nostalgie v nás?!

Vinohrady a Žižkov aneb zmizelá nostalgie v nás?!

Tisk

vystava zizkov vinohradyMuzeum hl. m. Prahy představuje, po minulých výstavách o pražských čtvrtích Libni a Karlíně, další pozoruhodné oblasti Prahy, Vinohrady a Žižkov, v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnosti. Prostřednictvím bohatého fotografického materiálu a řady dalších muzejních exponátů se seznámíme s každodenním životem 19. století v ulicích Žižkova a Vinohrad.


Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení

Jsem vinohradský patriot. Je tady totiž všechno, co k životu potřebuji. Pocházím z Vinohrad, narodila jsem se tady, na Korunní ulici, pak v přejmenované na ulici W. Piecka, pak zase Korunní. Chodila jsem tu do jeslí i školky, včetně základní školy, navštěvovala jsem kroužky v Grébovce, chodila na filmy do již zaniklých biografů - Maceška, Slavie a Flora. Svůj první občanský průkaz jsem přebírala v bývalém Radiopaláci (1922 – 1924). Cvičila jsem na rytmice v divadélku Máj a v Ústředním domě železničářů, randila v Riegrových sadech, svatební hostinu jsem měla v někdejší restauraci v Riegrových sadech (1840). Plavat jsem chodila do vinohradského Sokola (27. 2. 1887), cvičila v základní škole Perunova (bývalá budova Ústředního ředitelství - 1928). Navštěvovala jsem představení v Armádním divadle, dnes a před tím Vinohradském, obdivovala honosné vily (Kotěra, Šaloun) a půjčovala si knihy ve Vinohradské knihovně. Také jsem pobývala v nemocnicích na Vinohradech a na jesličky jsem se o Vánocích chodila dívat do kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech (realizovaný projekt J. Plečnika mimo soutěž). A jezdila tudy a odtud trolejbusem. Poprvé do metra jsem nastoupila ve stanici na Jiřího náměstí. Prostě, bydlím a žiji zde dosud, snad tu i zemřu, protože si to zatím někde jinde nedokážu představit. Vinohrady jsou čtvrtí, kde najdeme hodně parků, obchodů, ale i - hřbitovů. No, nechme toho! Proti gustu žádný dišputát!

vystava zizkov vinohrady

Výstava je plná dokumentů, zejména fotografických

Při procházce výstavou, která je stoprocentně dokumentární, budeme putovat od dávných dob ke vzniku samostatných Vinohrad. Můžeme sledovat expanzivní rozvoj města v 2. polovině 19. a v první polovině 20. století. Od středověku do poloviny 19. století se za východní pražskou hradbou, na jih od vrchu Vítkov, rozprostírala volná plocha se sporým osídlením, využívaná k vinařství a zemědělství.

vystava vinohrady zizkov

Bouřlivý rozmach noblesní pražské čtvrti

V druhé polovině 19. století nastala razantní změna a my můžeme sledovat vznik a rozvoj noblesní pražské čtvrti – od bouřlivé expanze města, související s bořením pražského opevnění (1866) až ke vzniku pevně strukturované pražské čtvrti (1849). V roce 1879 byla vinohradská čtvrť povýšena na město - na Královské Vinohrady. Byla budována do značné míry regulovaně. Zejména zde byly povoleny domy jenom do třech, maximálně čtyř pater. Do nových činžovních domů se stěhovala zejména vyšší střední vrstva obyvatelstva z historických pražských měst, jejich nejbližšího okolí i celých Čech. Bylo nařízeno zakládat zde velké množství parků.

V roce 1882 tu bylo zavedeno osvětlení ulic, v roce 1884 provedeno systematické vydláždění Vinohrad. V roce 1881 bylo na základě stále rostoucích potřeb obyvatelstva rozhodnuto vybudovat a zavést vodovodní a plynové sítě, protože do té doby byla voda k dispozici ve studních jen ve dvou třetinách soukromých domů. Ostatní 203 studny byly přístupné veřejně. A nemysleme si, že to byla voda závadná, naopak kvalita vody byla pod pravidelným odborným dohledem.

V poměrně krátké době tak vznikla téměř pravidelná síť vzdušných ulic na základě řízeného urbanistického záměru. Na Vinohradech byly povolovány pouze širší ulice a vyrostly tu i veškeré atributy nového města: vodárna, kostel, radnice, divadlo, společenský dům, ale i oddechové plochy, Husův sbor Církve československé, Vinohradská nemocnice (11. 5. 1902). Krematorium ve Strašnicích (1930) a Vinohradský hřbitov (23. 3. 1885). 

Od 1. ledna 1922 se Královské Vinohrady staly součástí Velké Prahy.

K tematice rozvoje města máme dochováno poměrně velké množství fotografií, pohlednic a dalšího ikonografického materiálu, ale i některé autentické předměty, používané obyvateli nového města. No, ještě bychom mohli mluvit o kostelu sv. Ludmily (1888), Pištěkově Letním divadle, náměstí Míru (původně Purkyňovo náměstí) či Vinohradské radnici (1876 – 1878).

Jako jednu zajímavost mimo další jiné se můžeme na výstavě dočíst, že v roce 1917 – 1919 jezdila Prahou tudíž i přes Vinohrady pohřební tramvaj a během I. sv. války též 18 sanitních tramvají převáželo zraněné vojáky z lazaretních vlaků do nemocnic.

alt

Co si možná ještě pamatujeme

My, z Vinohrad – pečlivě sledujeme, jak se v současnosti čtvrt mění. A můžeme říci, že některé změny probíhaly sice pomalu, zato dost bolestně. Ještě za II. světové války byla při náletu dne 14. února 1945 zcela zničena židovská Synagoga (1896 – 1898)) v Sázavské ulici, která měla kapacitu až dvou tisíc věřících. Na jejím místě později postavili základní školu. Na místě bývalého letního dětského parku a zimního všeobecného kluziště jsme postavili nezbytný Palác Flora. A změnou ve tváři Vinohrad, byl nesporně i mohutný (záhadně vzniklý) požár bývalého Měšťanského pivovaru, který jsem sledovala bohužel na vlastní oči. Nebo požár, ve třicátých letech největších pražských garáží, Grand garáží Flora (1927). Byla jsem svědkem zbourání Ústavu sér a očkovacích látek (Sevac), i nedokonalé rekonstrukce slavné secesní Vinohradské tržnice (1910) a její přeměny v prázdné obchodní centrum. Potkalo mě i zničení komplexu bývalé čokoládovny Orionky (výroba orientálních cukrovinek – F. Maršner) stejně jako zrušení základní školy ve Slezské ulici…

Fenomén - Josef a Eva Hrubešovi…

No, více by nám mohli povědět naši přátelé, pan Josef Hrubeš se svou manželkou Evou Hrubešovou, autoři četných knih o pražských ulicích a zajímavostech připomínajících slavnou minulost metropole, v rozsáhlé edici ´Pražské domy vyprávějí´, či knih ´Co vypravují pražské věže´, ´Pražské ostrovy´, ´Pražské katastrofy´ a mnoho dalších např. o Stelle Zázvorkové, a nebo o cizincích v Praze žijících.

Dovolujeme si v souvislosti se spisovateli, manželi Hrubešovými připomenout, že primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda jim v pátek 23. listopadu 2012 v historickém Brožíkově sále Staroměstské radnice slavnostně předal Cenu hl. m. Prahy- bronzovou medaili, kterou jsme si mohli prohlédnout na vlastní oči. Blahopřejeme jim ještě jednou také touto cestou!

alt

Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic

Ale zpět k samotné výstavě. Její další část - Žižkov - nám poprvé nabízí unikátní fotografický materiál, zachycující atmosféru Žižkova v celé jeho mnohovrstevnosti a nabízí nám tak i komplexní pohled na tuto velmi známou pražskou čtvrť.

Na výstavě vstupujeme přímo do žižkovských ulic či na pavlač činžovního domu, abychom se seznámili s proměnami Žižkova v prostoru i čase: od sídla s několika desítkami obyvatel v polovině 19. století, přes hrdé samostatné město s více než šesti desítkami tisíc obyvatel na sklonku 19. století, až po rok 1922, kdy se Žižkov stal součástí Velké Prahy.

Jádro výstavy je postaveno na fotografickém materiálu, na množství pohlednic ze sbírek muzejních i soukromých, předmětech denní potřeby, stejně jako na dochovaných výrobcích žižkovských řemeslníků. Můžeme si tak udělat plastický obraz o životě obyvatel Žižkova v dobách minulých.

Výstava připomíná i boje na barikádách z května 1945 a brutální plošnou asanaci části této čtvrti v 70. a 80. letech 20. století. Vystaveni je i vzácný nález šperků z keltského pohřebiště na dnešním Komenského náměstí.

vinohrady zizkov

Závěrem

Výstavu můžeme navštívit i s dětmi, které se určitě nudit nebudou. Na rozdíl od předchozích výstav o Karlíně a Libni je instalace exponátů provedena důvtipněji, originálněji a názorněji.

Muzeum hlavního města Prahy
10. 10. 2012 – 5. 5. 2013

Autoři výstavy:
Historická část Vinohrady: Pavla Státníková
Žižkov:Tomáš Dvořák
Archeologická část Vinohrady: Ludmila Ludvíková
Žižkov: Miloš Hlava

Architektonické řešení: SGL projekt, Jiří Javůrek a Vladimír Thiele
Grafické řešení: Jaroslav Bárta a Matěj Bárta

Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 51
Praha 8
Otevřeno denně kromě pondělí 9.00 hodin – 18.00 hodin
www.muzeumprahy.cz
www.praha2.cz
www.praha3.cz

Pro zájemce o Vinohrady byla vydána kniha Vinohrady – dobrá čtvrtˇ pro bydlení
od Pavly Státníkové (410 Kč).

Pro zájemce o Žižkov byla vydána kniha Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic
od Tomáše Dvořáka (410 Kč),

Obě publikace obsahují plno historických fotografií.

Zdroj foto: MHP


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Sebastiána I., královna Zlínského Majálesu : „Snad jsem pořád stejně super jako dřív!“

sebastiana 200Zlínský Majáles se kvapem blíží a my vám přinášíme rozhovor s loňskou královnou Majálesu Sebastiánou Hájkovou, která letošní klání organizuje. Co musíte udělat, abyste se stali králem či královnou Majálesu a...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Pohnutý osud vysokoškolské profesorky, po které šli nacisti i komunisti

trestankyne 200Příběhy statečných žen mě velice zajímají. Jsem ráda, když můžu další takovou objevit. Zvlášť, když se taková žena dokázala prosadit v době, kdy společnost naslouchala především mužům. Růžena Vacková jednou z nich určitě je. Její život do...

Z archivu...


Literatura

Neváhej a Lajkni si svůj lajf

lajkni si svuj lajf200Nedávno vyšla ve vydavatelství BizBooks pěkná malá kniha s moderním názvem Lajkni si svůj lajf a podtitulem Buď jako oni - žij svůj sen. Kniha je z edice osobní rozvoj a je primárně určena pro děti od 11 let, ale s chutí s...

Divadlo

Láska ke třem pomerančům: komedie plná vitamínů

laska ke trem pomerancumDivadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede zcela novou kouzelnou pohádku plnou vitamínů na Malé scéně ABC. Hru podle nového překladu scénáře Carla Gozziho zrežír...

Film

Dokáže Zkáza Dejvického divadla nahradit Most?

5c1252519f2ac63478beddc7Po velkém úspěchu fenomenálního Mostu přichází Česká televize s další seriálem, který má velice dobře našlápnuto. Zkáza Dejvického divadla údajně předčí i kolegu ze severu, kterého už velice brzy nahradí. Viděli jsme prvn...