Jeskyně Býčí skála a její záhady

Jeskyně Býčí skála a její záhady

ByciSkala perexBýčí jeskyně, spadající do oblasti Moravského krasu, už půldruhého století vzbuzuje nejdivočejší představy – nalezly se tam kosterní pozůstatky několika desítek lidí, kteří z tohoto světa nejspíš neodešli přirozenou smrtí. Byli zavražděni, obětováni či se přihodilo ještě něco dalšího? Dosavadní publikace se převážně věnovaly archeologickým průzkumům, protože osídlení nejrůznějšími kulturami se tam vyskytovala v průběhu tisíciletí. Pokaždé tam po sobě něco zanechaly. Nejnověji tento pradávný odkaz zkoumá Martin Golec v knize FENOMÉN BÝČÍ SKÁLA, opatřené podtitulem Krajina, jeskyně a člověk.


Autor své pojednání rozšiřuje do dalších odborných disciplin a jeskyni Býčí skála pojednává v kontextu nálezů v blízkém i vzdálenějším okolí. Ukazuje, že lidé tam usazení se nevyznačovali nějakou výlučností či ojedinělostí, zpravidla měli leccos společného s dalšími osídlenými místy. A především: povšimneme si snahy přiblížit mentální svět, náboženské představy včetně záhrobních (a snad i smýšlení a rituály) tehdy žijících lidí, byť v poloze domýšlení, které pracuje s analogiemi a poznatky odjinud, najmě od současných „přírodních“ národů. Byla Býčí skála pravěkou svatyní?

Ať lidé chtějí či nechtějí, vždy po sobě něco zanechají

Na knize je sympatická její všestrannost, poměrně a čtivě psané krátké kapitoly seřazené do sedmi tematických oddílů probírají širokou škálu nabízejících se otázek – přibližují prostor jeskyně, zabývají se obecně krajinou, dotýkají se cest a cestování (a to zahrnuje i početné vstupy do Býčí jeskyně). Nechybí ani zamyšlení, jací lidé a proč hledali v průběhu věků útočiště právě v jeskyni. Zajímavý je průlet epochami od pravěku až do současnosti – každá doba se na zkoumané lokalitě nějak podepsala, často v závislosti na změnách podnebí. Od raného novověku sloužila jako atraktivní návštěvní místo, za druhé světové války se tam dokonce začala budovat podzemí továrna.

ByciSkala

Nejvýznamnější – aspoň co do nálezů – je osídlení z doby halštatské (tedy orientačně roky 800 až 450 před naším letopočtem). A pojednání se opět vine všemi možnými směry: další přizvaní odborníci se zaměřují na hypotetickou podobu okolních vesnic či hradišť, probírají se kulturně spřízněné pohřby po okolí, pokud byly nalezeny, a vyvozují se souvislosti se situací v Býčí skále. Po takzvané Jantarové stezce, vedoucí až k Baltu také přes dnešní Moravu, se totiž provozoval čilý obchod s vyspělejším středomořím.

V knize dokonce nalezneme pasáže věnované tak zvané dunajské civilizaci, u nás doposud víceméně neznámé či spíše přehlížené, protože ji lze rekonstruovat jen z náznaků a dobré vůle badatelů. Tato ryze evropská civilizace měla vzkvétat někdy před sedmi tisící lety (než ji vyvrátili indoevropští migranti). Prostor dnešní jižní Moravy by tím pádem spadal kamsi k jejím severním okrajům, nalezené znaky by snad mohly i nasvědčovat existenci jakéhosi prapísma nebo jeho zárodků, které se již nestihly rozvinout. Název jedné kapitoly je ostatně výmluvný: Býčí skála jako lingvistická krajina.

Záhady dodnes vzrušující

V závěru se dovíme, že stejně jako jiná tajemná místa také Býčí skála podněcovala lidová vyprávění prodchnutá magií a nadpřirozenem, i její samotný název vznikl dávno předtím, než byla nalezena pověstná soška býčka. Že by pojmenování souviselo s nějakými rohatými božstvy z předkřesťanské éry? Je asi nesporné, že prvotní archeologické průzkumy z druhé půle 19. století ledasco dnes ceněného poničily.

ByciSkala 2

Kniha je vybavena mnohými náčrty, plánky i reprodukcemi fotografií, obrazů, mimo jiné si můžeme prohlédnout trojrozměrnou rekonstrukci tváře dávné „princezny“, ať již se řadila k vladařské elitě nebo to byla kněžka, šamanka či věštkyně. Podle nalezených předmětů nalezených spolu s ní to dozajista byla osoba důležitá a významná. Ostatně jejím možným osudům jsou věnovány dvě desítky stránek.

Martin Golec a jeho spolupracovníci tak dokončili vzrušivou, v mnohém objevnou a netradičně vedenou obchůzku po zvoleném tématu, která občas – aspoň naprostému laikovi - připomíná detektivní pátrání. Je stejně napínavá a čtivá.

ByciSkala 1


Martin Golec: Fenomén Býčí skála. Krajina, jeskyně a lidé 
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019. 262 strany
Foto: kniha, fotoarchiv.geology.cz
www.nln.cz/knihy/fenomen-byci-skala-krajina-jeskyne-clovek

Hodnocení: 100 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

S Hamletem jsem prožil neskutečně krásné chvíle od prvního dne, říká herec Petr Kubes

kubes perexNa jevišti Moravského divadla v Olomouci patří Petr Kubes k nejvytíženějším hercům. V této sezóně se objevuje hned v několika titulech, vedle komedií a muzikálu Šakalí léta jsou to také dvě Shakespearovy hry - Hamlet, kde hraje titulní roli, a B...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Kostel v Litomyšli

KostelDokument o obnově piaristického kostela v Litomyšli bude představen ve Vídni Piaristický kostel v Litomyšli patří k nejvýznamnějším barokním stavbám ve východních Čechách. Kvůli kritickému stavu budovy bylo téměř celé vybavení interiér...

Z archivu...


Literatura

Než si proženeš hlavou kulku, přečti si tuto knihu

nez si prozenes hlavou200Jak hluboký je svět lidských emocí, osudů a temný svět ve chvíli, kdy o všechno přijdete? Jaké to je oprášit kolena a urovnat ten pod nohama stržený koberec. Někdy vás k tomu dovede oklika, musíte opustit něco, abyst...

Divadlo

DIVADLO POD PALMOVKOU V SEZONĚ 2014 - 2015

Othello 200Divadlo pod Palmovkou je po červnových povodních 2013 stále v rekonstrukci a nebude otevřeno dříve jak na jaře 2015. Soubor divadla však stále hraje (v Divadle Komedie, Divadle v Dlouhé nebo Divadle ABC) i zkouší nové inscenace. ...

Film

Film ZER měl pražskou derniéru, režisér s hercem byli přivítáni kurdskými šálami

ZER perexPražská derniéra filmu ZER tureckého režiséra s kurdskými kořeny Kazima Öz, který získal řadu ocenění na různých festivalech, se uskutečnila ve velkém stylu. Film byl dvakrát za sebou promítán ve vršovickém kině Pilotů, zúčastnil se nejen režisér,...