DONT STOP
Reklama
Banner

DONT STOP

Email Tisk

altKontroverzní snímek DONT STOP, mající sotva čtrnáct dní po premiéře, rozdělil filmové kritiky i veřejnost na dva tábory. Jedni ho považují za kouzlem dobovosti ověnčené retro, druzí za hořkou plytkost. Neznámá jména, oblak poloamatérského díla a chybějící apostrof v názvu, mají možná zarámovat subkulturní nálepku punk, ale možná jsou to zároveň i ty jediné skutečně punkové odlišnosti. Má vůbec soukromá výpověď kontrakulturního vidění světa v dobách normalizace, z pohledu gympláka, co říct?

Málokdo si neprošel obdobím, kdy nechtěl přemýšlet o zítřku, nechtěl vidět důsledky svých rozhodnutí a činů. Jenže většina zůstala jen u těch přivřených očí a plánů zavánějících “kdyby” a “když”. V dobách, kdy šedivá byla tou světlou barvou a uniformita skoro předpisová, neoplýval každý odvahou natolik, aby se proti proudu vydal, aby skutečně o dnech následujících nepřemýšlel. Předem nalajnovaný životní příběh v podobě školy, vojny a živení potomků ve spořádaném manželství, byl před třiceti lety nepsaným pravidlem, cestou, po které měli jít všichni. Všichni, až na punkáče. Revoluce s nahrávkou The Clash v ruce a prvním čírem ve městě změnila minimálně partu pražských kluků. Jenže vydat se na tehdejší okraj společnosti, bojovat po svém a věřit v revoluci názorů, nutně evokuje problém.

“V těhlech hadrech ste tady naposledy, je vám to jasný.”

Režijně debutující Richard Řeřicha chtěl ale ještě jednou nasadit křivák a vyčesat kohouta. Svůj filmařský sen po pěti letech proměnil ve skutečnost. Přesedl si od kamery k režisérskému křeslu a vdechl život své minulosti. Netají se s částečně autobiografickými motivy příběhu. A vlastně se tajit ani nemůže, protože žádný strhující děj se mezi rádoby průkopníky české punkové scény rozhodně nekoná.  Možná, že by mu dobře posloužily deníkové zápisky a představy, jaké myšlenkové pochody probíhaly v hlavách úzkého okolí. Bolestně melancholický kousek minulosti, který pro jednoho znamená ve vzpomínkách mnoho, pro druhého může být nic neříkajícím faktem. V momentě, kdy se nevsází na převratné scénáristické objevy, se síla finálního zážitku musí najít jinde. Jenže, kde najít v punkovém filmu místa silná a nekonvenční, přesto ne nechtěně přiklánějící se k laciné parodii, obzvlášť v české tvorbě?

alt

V Patriku Děrgelovi a v Lukáši Reichlovi. V hlavních představitelích tehdejších budoucích hudebních ikon. Jména nenafouklá v médiích, či opakující se v titulkách většiny českých filmů, byla režisérovou sázkou, kterou vyhrál. Typově perfektně sedící, s přirozeným hereckým projevem a uvěřitelností, formují stabilní základy snímku. V kombinaci s hudbou, vytvořenou ději na míru, a i s tou, zapůjčenou od zmíněných The Clash, se film posouvá do dob, které má znázorňovat. Kamera, snímající bravurně dobovou atmosféru, pak dodává tempo vyprávění, zachraňuje předvídatelnost a dotváří celek. Dialogy “od vedle” pak všechno směřují k nám. K nám, kteří už jsme zapomněli, že i proti proudu se dá plout.

“Plešatej, tlustej a připosranej.”

Vzpomínky nemusí bolet, jen záleží na tom, jak se na ně podíváme. Městští punkáči kdysi říkali, že oni nikdy nebudou součástí stáda. Ale za třicet let se toho změní mnoho. Právě z úhlu více než hodinového flash backu se na svůj zdroj inspirace dívá i Řeřicha. Nechá nás rozpomenout se, vybavit si mládí a vzdor. Svým způsobem nadčasové téma revolty, jen usazené do určitého historického rámce. DONT STOP dějovou linií nepřekvapí, zásadní konflikt se nekoná a přesně to je možná důvod, proč jedni výpověď generačního boje odsuzují. Jenže film nikomu neslibuje strhující zážitek, spíše zve na nostalgickou vzpomínku o životním stylu party kluků. Nenabízí dokonalý scénář a hollywoodské tempo. Vždyť je český a poloamatérský. A právě proto, pro snaživou osobitost, pro křehkost ve spojení s revoltujícím punkem, je tenhle snímek výjimečný!

alt

DONT STOP
Drama/ hudební, 98 minut
Režie: Richard Řeřicha
Hrají: Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská
Kamera: Martin Žirian
Premiéra: 14. června 2012
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 95%

Zdroj foto: Bontonfilm


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 30

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jak průkopníci umírání hledají smysl života

Hovory k sobe perexObavy ze smrti nebo z umírání pocítí na své pouti životem snad každý člověk. Někteří lidé pocítí úzkost tak velikou, že si s ní nevědí rady a vyhledají pomoc psychoterapeuta. Irvin D. Yalom ve své nové knize opět otevírá téma ps...

Divadlo

Experimentální prostor NoD uvede nový divadelní, audiovizuální a analogový projekt NĚMÍ s Petrem Krushou v hlavních i vedlejších rolích

nodV premiéře 19. února uvede pražský Experimentální prostor NoD nový divadelní projekt Adama Halaše, Petra Krushy a Apoleny Vanišové - NĚMÍ. 

 

...

Film

KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI

Artus plakat (2)Guy Ritchie, jenž pozornost na sebe upoutal adrenalinovým uchopením příhod Sherlocka Holmese, se v obdobně „nabušeném“ stylu vypravil k artušovské legendě – a spolehlivě pohřbil všechnu její poezii. Do ponura laděná fantasy s fantaskn...