Reklama
Banner

Generace Jihlava

Email Tisk

Generace 200Dokumentů v kinech můžeme stále vidět mimořádné množství - a zájem publika o ně zdá se neslábne. Z jedenácti českých filmů, které byly v prvním čtvrtletí letošního roku nasazeny do kin, jsou tři dokumenty. Zastoupení se tak pohybuje mezi pětinou až třetinou z celkového množství. Dokumentární tvorba se tudíž může pochlubit stabilním autorským i diváckým zázemím. Návštěvnost sice stěží ohromí, nejčastěji se pohybuje řádově v tisících, ale přesto někdy přesáhne zájem o hrané filmy, zvláště jsou-li ty přehlíženy (jako v případě Cesty ven, které nepomohla ani sprška všech možných cen). Fenoménu českých dokumentů se nyní věnuje kniha příznačně nazvaná Generace Jihlava.

 

Titul nebyl zvolený náhodně: právě v Jihlavě se již po řadu let koná festival dokumentárních filmů a mnohé dokumenty se poprvé představí právě tam. Ze setkávání kritiků a teoretiků s tvůrci vznikají pozoruhodná prolnutí, zkoumající fenomén dokumentárního uchopení naší přítomnosti. V knize totiž vypovídají nejen filmoví badatelé, ale také samotní dokumentaristé. Právě "oboustrannost" náhledu napomáhá k většímu rozptylu i neotřelosti jednotlivých statí.

Jakýsi zásadní vstup napsala editorka svazku Lucie Česálková, když své rozsáhlé zamyšlení nad stavem dokumentární tvorby rozčlenila do pěti bodů, v nichž zkoumá předpoklady, možnosti i uplatněné postupy. Už názvy jednotlivých zastavení jsou sdostatek výmluvné: Možnosti dialogu, O metodě, Zázemí, Prostor pro obraz a Paměť dneška, dnešek paměti.

Následné příspěvky jsou dílem věnované jednomu příznačnému filmu (například Českému snu, který provokativně rozebíral konzumní touhy české společnosti prostřednictvím smyšlenky o chystaném otevření nového obchodního domu), dílem monografickým portrétům jednotlivých tvůrců - například Eriky Hníkové, Lucie Králové a Martina Marečka.

Generace cesky sen

Kromě již zmíněného Českého snu se zájem pisatelů upínal na díla, která nějakým způsobem rozčeřila zmrtvělou hladinu veřejných pořádků - jako je tomu ve snímcích Nonstop, Hry prachu, Nesvatbov, Ivetka a hora. Nejednou zachytily jevy v lecčems paradoxní, které se týkaly jak veřejného prostoru a manipulací v něm se vyskytujících, tak niterného prožívání třeba náboženské víry.

Autoři příspěvků přitom nehodlají hledat za každou cenu nějaké styčné plochy, uznávají nezávislost i svébytnost jednotlivých tvůrců, které spojují nanejvýš studia na FAMU (a osobnost pedagoga Karla Vachka). Jak se můžeme dočíst v předmluvě, "šest nejzajímavějších autorů píšících o filmu v této knize vede dialog se šesti nejvýznamnějšími zástupci nejsilnější porevoluční filmařské generace."  Jakkoli nelze přehlédnout vyhřezlou sebechválu, nastolenou hned ztrojeným užitím superlativu v citované větě, vznesené postřehy, ať již prolnuté do osobního vyznání nebo opoznámkované odborné studie, lze považovat za inspirativní, protože nahlížejí takříkajíc pod pokličku.

Zajímavé je pojetí "skládané" obálky, kterou lze rozložit do velkého plakátu. Zato desítky fotografií, trochu samoúčelně a hluše oddělující jednotlivé příspěvky, vnímám jako rušivou vsuvku.

GENERACE JIHLAVA

Generace Jihlava (podle námětu Michala Procházky a Radima Procházky k vydání připravila Lucie Česálková).
Vydala nakladatelství Větrné mlýny a AMU, Praha 2014. 344 stran.

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, Česká televize

www.vetrnemlyny.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Návraty domů někdy zatraceně bolí a mohou být i krvavé…
ImageTak k tomuto názoru jsem dospěla po přečtení třetího svazku edice Fantastická Epocha – knížky Vylévání krve od Petra Schinka. Už z názvu je jasné, že nejde o žádnou idylku....
Zlínské divadlo čeká vernisáž i Thálií ověnčené představení Úplné zatmění

ZATMENI ZLIN PEREXSobota 24. října bude pro Městské divadlo Zlín významná. Budou se tady totiž konat dvě pěkné a významné akce - od 18 hodin se ve foyer divadla uskuteční slavnostní vernisáž výstavy prof. Jindřicha Štre...

Cesta na Měsíc znovu po 110 letech aneb pojďme 6. 9. 2012 na premiéru unikátního, dokumentárního filmu!

cesta na mesic plakatKdo by neznal obrázek měsíční tváře se zabodnutým projektilem v oku? Který z kluků nečetl román Julese Verna a kdo by neznal díla H. G. Wellse? A kdo by neslyšel o slavném ztraceném, zničen...

Na Radosti – tóny, které vás obejmou

anet 200Nebudu vás napínat. Pro ty, co ještě neměli možnost slyšet nové album Anety Langerové - je naprosto okouzlující, a to se projevuje i v prodejních žebříčcích. Sice jsme na novinku čekali pět let, ale opravdu se to vyplatilo. Finální mix je znamenitým sou...