Věřím, že nejsem sama, kdo zaváhá při psaní i/y, kdo dumá, jak správně psát slovo protektorát – velkým, malým? –, kterak skloňovat vlastní jména na -us, -as… Kdo nad slovem, větou, souvětím na chvilku zaváhá, nevěří si, musí vědět, kde hledat radu. Mnozí zabrousíme na internet a většinou se dostaneme na stránky Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český. Mám tuhle virtuální pomocnici ráda, dobře se v ní orientuji, je přehledná a dokáže rychle napovědět.
Je pravdou, že osobně mám ale radši slova na papíře, než na monitoru – inu, stará analogová generace. Proto jsem uvítala vydání Akademické příručky českého jazyka, kterou sestavila Markéta Pravdová s Ivanou Svobodovou a která vychází právě z té příručky virtuální. Oficiální anotace nás láká slovy:
Internetovou jazykovou příručku kolektivu autorů Ústavu pro jazyk český AV ČR využilo během prvních tří let od jejího zpřístupnění více než milion uživatelů. Její výkladová část nyní vychází poprvé knižně. Najdete zde obecná poučení o českém jazyce, zejména o pravopisu, tvarosloví a některých syntaktických jevech. Ve výkladech se uvádějí i rozpory v údajích, které jednotlivé jazykové příručky přinášejí, nebo rozdíly mezi kodifikací a spisovným územ, a to s hodnotícím komentářem a doporučeným řešením. Kniha je určena jak široké veřejnosti, tak profesionálním uživatelům, zvláště učitelům a studentům.
Potvrzuji, že na rozdíl od jiných propagačních textů, říká upoutávka slova pravdivá a příručka doopravdy splňuje vše, co se v ní slibuje. Přehledné členění nás vede od problému k problému. Především vysoce cením množství příkladů, které autorky užily. Jsou naprosto vypovídající a hlavně aktuální – vycházejí totiž z praxe. Právě na tyto zapeklité jevy narážejí lidé při zpracovávání textů, právě na ně se dotazovali a dotazují, a tak autorky vybraly nejčastější příklady, které zde jasně a srozumitelně ozřejmují to, co se praví v krkolomných poučkách.
Mohla bych tu rozebírat jednotlivé kapitoly a podkapitoly, ale tak nějak mi srdce říká – proč? Je lepší vás pobídnout: nahlédněte do Internetové jazykové příručky a víte všechno i o té tištěné – tak a ještě podrobněji vám jednotlivé kapitoly odpoví na všechny záludnosti naší mateřštiny. Jednu oblast však ocenit přece jen musím! A tou je závěrečná část příručky nazvaná Úprava písemností. Díky ní konečně vím, jak doopravdy správně graficky upravit dopis úřední i osobní, jak má vypadat e-mailová zpráva, kterak se má psát adresa, kalendářní datum, časové údaje… Také v tom tápete? Také nevíte, nevěříte si? Odteď už vás to opravdu trápit nemusí! Tato pravidla, která jsou opomíjena nejen v písemnostech, ale i v grafických úpravách časopisů a knih, zatím v takovém rozsahu nikde shrnuta nebyla. Skvělý pomocník! Vřele ho doporučuji všem, kteří se písemnými projevy živí, potřebují je achtějí být v této oblasti vlastní práce dokonalými!
Na závěr mi dovolte, se přiznat veřejně – příručkou jsem původně chtěla jen listovat a tu a tam se zahloubat do nějaké kapitolky, osvěžit si některá pozapomenutá pravidla a normy, nakonec jsem skončila jako čtenář české gramatiky. Skutečně. Seděla jsem v křesle a pročítala příklady, skoro jako kdybych louskala beletristický příběh. Konečně jsem tedy pochopila, jak je možné číst encyklopedii jako román – tak to mívají totiž nastaveno děti. Tomu jsem nerozuměla, teď už rozumím!
Akademická příručka českého jazyka
Autor: Markéta Pravdová, Ivana Svobodová (eds.)
Vydáno: 2014
Stran: 536
Vydalo nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %
Zdroj: www.academia.cz
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|