Oddělení evidence movitých památek při generálním ředitelství Národního památkového ústavu hledá dobrovolníky, kteří by památkářům prostřednictvím internetu pomáhali s vyhledáváním předmětů ztracených z mobiliárních fondů. Předpokladem je samozřejmě výborná počítačová gramotnost a jde o práci z domova.

 

Práce zahrnuje pravidelné sledování pohybu na starožitnických trzích a webových portálech aukčních síní, a to jak domácích, tak zahraničních.

Identifikace a ztotožňování odcizených movitých památek je jednou z činností Národního památkového ústavu, které nejsou na veřejnosti příliš vidět, ale mají velký význam pro zachování hmotného dědictví naší minulosti. Jednotlivá oddělení evidence movitých památek Národního památkového ústavu totiž po celé republice od 90. let soustavně mapují, dokumentují a evidují památkově a umělecko-historicky cenné předměty. Tyto údaje jsou cenné nejen z hlediska památkové evidence, ale samozřejmě také pro účely vědeckého výzkumu. Na základě údajů z této evidence památkáři také zpracovávají podklady pro pátrání Policie ČR v případě, že předmět byl odcizen nebo nebo ztracen. Kvalitně zpracované popisy a fotografie pak pomohou vypátrat osudy památek a nalézt je například v soukromých sbírkách, takže se mohou vrátit do povědomí alespoň pro účely vědeckého výzkumu a publikování.

O spolupráci Národního památkového ústavu s Policií ČR podala před nedávnem svědectví i výstava v Muzeu Policie ČR s názvem Víra odcizená a navrácená. Výstava veřejnosti přiblížila problematiku krádeží uměleckých děl zejména z kostelů a církevních objektů, které byly v 90. letech 20. století odcizeny a vyvezeny do zahraničí. Některé z těchto předmětů se podařilo za pomoci Policie ČR vrátit zpět do vlasti.

V devadesátých letech minulého století došlo v naší republice k nebývalému nárůstu krádeží starožitností, zejména pak sakrálních předmětů.

Od roku 1990 do roku 2013 bylo na území České republiky spácháno více než 10 tisíc takovýchto krádeží, při kterých byly odcizeny umělecké a historické předměty za necelé 2 miliardy Kč. Skutečná škoda je však několikanásobně vyšší, neboť historická, umělecká a morální hodnota takových předmětů je nevyčíslitelná.

Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR se snaží společně s dalšími složkami policie o navrácení těchto památek zpět do České republiky. Jedná se mnohdy o velice složitý proces, kde jsou zainteresovány i další složky státní správy, jako je Ministerstvo kultury ČR nebo Ministerstvo spravedlnosti ČR. Bohužel, návrat takto vyvezených památek je nejistý a velmi zdlouhavý. Kostely, kaple, kapličky, hřbitovy a další místa, kde se tyto historické památky nacházejí, byly doslova rabovány. Při krádežích tak docházelo často k nevratnému poškození soch, obrazů a jiných zejména sakrálních předmětů.

Policie ČR využívá od první poloviny 90. let specializovanou databázi odcizených a nalezených uměleckých děl s názvem Portál systému evidence uměleckých děl, kterou mají k dispozici i pracovníci resortu kultury a celní správy. Policistům v zahraničí je tato databáze k dispozici ve třech jazykových mutacích.

K dnešnímu dni obsahuje databáze více než 20 500 záznamů. Jedná se především o krádeže a poškozování soch, památníků, budov, ale i o nelegální činnost amatérských hledačů kovů. I přes využití moderních technologií a kamerových systémů je stále velký problém zabezpečit zejména kulturní památky ve volné krajině, které jsou poškozovány nejen vandaly, ale mnohdy i samotnými návštěvníky při jejich nevhodném chování na území pietních míst.

Ctibor Čejpa, podle podkladů Národního památkového ústavu a Policie České republiky, ilustrační foto autor

< Předchozí		Další >