Tradiční slavnost, rozšířená v různých podobách po celé Evropě, se konala první únorovou sobotu  také na Strossmayerově náměstí v Praze. Po slavnostním zahájení se průvod přesunul do Galerie Scarabeus, kde účastníky čekala výstava masopustních masek a expozice Muzea kávy Alchymista. Poté průvod prošel k budově Národního zemědělského muzea Praha, kde probíhal bohatý program. 

                                                                                                                                                                                                                                                             Letenský masopust je však jen zlomkem toho, co se v českých vesnicích a městech dělo během masopustních oslav v dřívějších dobách. Oslavy tehdy trvaly několik dní, nejčastěji začínaly tzv. tučným čtvrtkem, kdy vypuklo hodování.

Konala se zabijačka, pekly koblihy, koláče, buchty a smažené boží milosti. Původně bývaly obchůzky masek v úterý před Popeleční středou. K typickým maškarám patřil medvěd, kůň, Slaměný, Bakchus, smrtka, bába s nůší, Turek, nebo Žid.

Na konci úterního reje masek došlo k vyvrcholení masopustu, který se měnil podle regionů. Následná Popeleční středa zahájila období 40 dní půstu a duchovní očisty, které trvaly až do Velikonoc. V této době se nekonaly hostiny, svatby, ani hudba a tancovačky.   

                                                                
ilustrační foto autor, www.nzm.cz