Jedna z největších hollywoodských ikon všech dob Marilyn Monroe právě prožívá vrchol své slávy, když poprvé vstupuje na britskou půdu, aby zde natočila film Princ a tanečnice. Jeho režisérem i hlavním představitelem je další legenda, sir Laurence Olivier. Během pár dní si před ním Marilyn musí obhájit své tvůrčí představy a zároveň se sblíží s mladým asistentem Colinem Clarkem, který filmové prostředí teprve začíná prozkoumávat. Výchozí situace sice slibuje zajímavou sondu do dvojakého světa popularity, ale další zpracování je, bohužel, spíše povrchní. Snímek Můj týden s Marilyn táhnou především excelentní herecké výkony Michelle Williams a Kennetha Branagha, v obou případech oceněné oscarovou nominací.

Osobnost slavné Marilyn Monroe, v mnoha ohledech dodnes obestřená tajemstvím, přitáhla pozornost režiséra Simona Curtise, jenž do nesmírně obtížné hlavní úlohy obsadil Michelle Williams. Ačkoliv ta možná není všeobecně považována za královnu krásy, její převtělení je úchvatné. Pomocí křehké, rozvážné dikce dokázala skvěle zachytit sexuální napětí i sladkou rozpustilost, které kolem sebe Marilyn neustále šířila, a divákům je díky tomu okamžitě jasné, proč byla pro kohokoli, kdo ji potkal, neodolatelná. Přitom ovšem tušíme, že za něžnou tváří se skrývá i hysterická, nevypočitatelná troska, neschopná řešit životní problémy jinak než prášky a alkoholem. Film však v žádném směru nejde do hloubky, dá se říci, že na jeho konci víme o Marilyn totéž, co na jeho počátku. Zjištění, že i sexuální symboly touží být milovány, není samo o sobě nijak převratné; o disproporci mezi hvězdnou aurou a skutečným životem se navíc pouze mluví, aniž by nám fráze sdělovaly něco konkrétního a překvapivého.


Na snímku je tak nejzábavnější nervózní pnutí mezi Marilyn a Laurencem Olivierem, kterého výborně ztvárnil Kenneth Branagh (stejně jako Olivier proslulý tvůrce adaptací her Williama Shakespeara). Zatímco ona chce obstát jako charakterní herečka, hledá vnitřní motivaci za každým slovem či gestem a ohání se Strasbergovou metodou, on zuří, protože má v úmyslu točit odlehčenou komedii a považuje za dostatečné instinktivně rozehrávat na základě textu. Z kontrastu vznešenosti a věčné nedochvilnosti Marilyn a pragmatičnosti hrubého Oliviera pramení řada humorných situací. Branaghovi se navíc daří věrohodně vyjádřit ambivalenci vztahu jeho postavy k ženské hrdince; na jednu stranu se jí vysmívá, protože s ní není možné efektivně spolupracovat, ale přitom bezmezně obdivuje její přirozený talent, jenž se v určitých momentech spontánně projevuje a dává natáčeným scénám přesně to, co potřebují.

Příběhu paradoxně nejvíce škodí fakt, že je nahlížen z pohledu Colina Clarka, muže, jehož paměti se staly základním inspiračním zdrojem pro vznik snímku. Postava mladíka, který se díky svému entuziasmu infiltroval do týmu Laurence Oliviera, postrádá nosnost; z děje vůbec nevyplývá, proč byl právě on tím, kdo Marilyn hluboce rozuměl a probouzel v ní náklonnost. Snad jen proto, že ji náhodou zahlédl v šatně nahou? Pochopení nepomáhá ani vesměs otřesný výkon jeho představitele. Eddie Redmayne vypadá, jako by ho režisér nic netušícího postavil před kameru poprvé a on jen nasadil výraz udivení. Chemie, na níž snad měly být založeny společné scény Clarka a Marilyn, bohužel vůbec nefunguje; veškeré dusno v nich vytváří Michelle Williams, její spoluhráč zůstává po celou dobu stejně neurčitý a plochý. Škoda, že právě zde se snímek nejsilněji snaží na diváka působit. Pomocí tuctové příhody o tom, jak se naivní kluk z lidu dotkl hvězdy a přišel o část svých iluzí, se mu to nejspíš dařit nebude.

Ve vedlejších rolích se objevuje velké množství slavných herců, ale žádný z nich nedostává dost prostoru, aby vybudoval svébytný charakter. Judi Dench, Julia Ormond či Toby Jones svým účinkováním sice rozhodně nezklamou, výsledek však nenabízí víc než často zmatenou přehlídku hrubě načrtnutých postav a zapomenutelných epizod. Je trochu smutné, že když se na plátně mihne například manžel Marilyn, americký dramatik Arthur Miller (Dougray Scott), film jejich vztah odbyde změtí nejasných narážek a jedním krátkým dialogem.

Po řemeslné stránce nelze snímku Můj týden s Marilyn příliš vytknout, ačkoliv jeho přehnaná stylizace a barevnost místy hraničí až s vizuálním klišé. To by zřejmě nevadilo, pokud by šlo o víc než jen o průměrné zpracování atraktivního námětu, který mohl být s odlišným režijním a dramaturgickým přístupem mnohem poutavěji rozveden. Po odchodu z kina nám v mysli asi ještě dlouho zůstane obraz úsměvu jedné krásky, ne však už síly jejího životního příběhu.


MŮJ TÝDEN S MARILYN (My Week with Marilyn)
USA / Velká Británie
Scénář: Adrian Hodges
Režie: Simon Curtis
Hrají: Michelle Williams, Kenneth Branagh, Eddie Redmayne, Julia Ormond, Robert Portal, Philip Jackson, Dominic Cooper, Toby Jones, Derek Jacobi, Dougray Scott, Zoë Wanamaker, Emma Watson, Judi Dench a další
Distribuce v ČR: Forum Film a Hollywood Classic Entertainment
Premiéra: 23. 2. 2012

Zdroj foto: hce.cz