Kultura21.cz

Po každé derniéře baletu pravidelně řeším otázku, které baletní představení bude následovat. Tentokrát to bylo řešení obtížnější o to, že nahradit tak úspěšný balet jako bylo "Proroctví" a "Dcery Bernardy Alby" je v podstatě nemožné. Takže jsem si kladla podmínky, které by měl nový balet splnit. Následující představení by nemělo být v ničem podobné tomu předchozímu. Repertoár by měl být pestrý jak pro diváky, tak pro baletní soubor. Je třeba zvolit jiný vyjadřovací jazyk, v případě baletu taneční styl, a samozřejmě tomu odpovídající téma. Choreograf stejně jako spisovatel má svůj způsob vyjádření. A jelikož choreografii pro soubor Baletního studia Regina dělám výhradně já, tak to může vést k určitému stereotypu, a to bych nechtěla dopustit.

Vznik nového baletu, stejně jako vznik každého jiného díla závisí prvotně na financích. Ale finanční situaci tu nechci dále rozebírat. Je notoricky známo, že peníze v současné době nejsou v žádném oboru a kultura je v tomto ohledu skutečně Popelkou. Rozdíl mezi námi a profesionálními soubory je v tom, že na nový balet nezískáme žádné finanční prostředky z divadelního rozpočtu. Dokonce ani nehledám sponzory, protože by mi přišlo neseriózní žádat peníze na něco, co vlastně ještě neexistuje. Náklady tedy musí být na nejnižší úrovni, na výsledku by to však nemělo být znát. V divadle se na přípravě nového představení podílí tým lidí; každý má na starosti svůj díl práce. Práce trvá v průměru asi 3-4 měsíce. Po celou dobu příprav je k dispozici celý baletní soubor, technický personál, dílny, krejčovna a jeviště. U nás je to jinak. Veškeré přípravy vytvářím sama. Nevede mě k tomu jen finanční omezení, ale hlavně skutečnost, že jiná možnost není a také jsem pro náš baletní soubor nejlevnější pracovní silou. V jistém ohledu má toto řešení výhodu: pokud něco zkazím, mohu se zlobit jen sama na sebe a také mám permanentní přehled, ve které fázi se práce nachází, a mohu si ji podle potřeby přizpůsobovat. Proto nám příprava nového představení trvá skoro 2 roky. Vliv na čas má i to, že jsem zároveň tanečním pedagogem a 6 dní v týdnu každé odpoledne učím. Tvůrčí činnosti se tudíž nemohu věnovat celodenně. Své tanečníky mám k dispozici v omezených hodinách v týdnu, čas se snažíme nastavit víkendovými zkouškami. Nemohu si v žádném případě dovolit přijít na zkoušku nepřipravená. Poměrně dost času sebere zkoušení s dětskými interprety nebo velkými sborovými scénami. Tam se očekává, že tanečníci budou tančit stejně. Někdy trvá, než se to začne dařit. Ale sbory jsou vždy divácky velmi působivé.

Co se týká přímo umělecké práce, vždy určitě záleží na osobě tvůrce. Já ve své fantazii vidím balet jako celek, včetně obsazení, scény, nasvícení a kostýmů. Pak se snažím svým obrazům co nejvíc přiblížit. Pokud nemám naprosto jasno ve svých představách, nejsem schopna pokračovat.

Začínám výběrem hudby. Opět jsem použila hudební remix. Tentokrát jsem ho poprvé tvořila zcela sama. Je to těžká práce a všem profesionálním zvukařům patří má velká úcta. K výběru hudby pak volím vhodnou scénu a následně kostýmy, aby to všechno pokud možno ladilo a působilo jako přirozený celek. 

Poměrně velké omezení máme ohledně výpravy scény. Nemůžeme si dovolit velké kulisy. Jejich výroba a transport do divadla jsou nad naše možnosti. Rozměry kulis a rekvizit jsou dány možností převozu mým autem. Výhodou je, že se jedná o balet, který potřebuje hodně prostoru, nikoliv zastavěné jeviště. Takže scénu obvykle řeším velkoplošnými diapozitivy a lehkými doplňky. Ale i tak se toho vždycky nasbírá plné auto a někdy i dvě. Je až s podivem, jaký problém může udělat jen převoz obyčejných židlí, když je chcete naložit a vyložit tak, aby všechno zůstalo celé. Někdy se to podobá hlavolamu "ježek v kleci". Pro mne je velmi důležité vědět s předstihem, jak bude scéna vypadat, abych mohla využít její vzhled a použití během tvorby tanečních čísel.

Následně mohu přistoupit k samotnému choreografickému řemeslu, což znamená "jen" sestavit taneční kroky pro jednotlivá taneční čísla. Ale na to se vždycky nejvíc těším. Choreografii se snažím hned zčerstva předat interpretům. Odkladem by mohly zmizet emoce, které by měly tanec provázet. Poté se pracuje na taneční technice a hereckém projevu. Vzhledem k tomu, že znám své interprety, tak je mnoho rolí šitých přímo na míru. Vždy nabízím prostor pro osobní ztvárnění a také se počítá s uměleckým růstem tanečníků.

S nácvikem se pojí tvorba kostýmů. Je důležité, aby tanečník zkoušel alespoň v náznaku kostýmu. U dívek je takovým důležitým náznakem sukně. Sukní je v tanci značné množství druhů. Od krátkých klasických balerín po sukně dlouhé nebo lidové. S každou sukní se pracuje jinak. Taneční kostým je náročný tím, že musí odpovídat konkrétní postavě a musí se v něm dát volně hýbat. Navíc razím pravidlo, že tanečník by se měl v kostýmu dobře cítit, pak mu kostým pomůže lépe ztvárnit roli. Návrhy na kostýmy vytvářím sama a navíc máme štěstí na báječnou švadlenu, která umí baletní kostýmy ušít. Samozřejmě i zde je nutné počítat s omezeními. Můžete si vymyslet cokoliv, ale musí to být možné ušít. Velkou roli hraje střih a kombinace materiálů. Kostým také musí dobře držet, aby interpret neměl obavy, že se mu rozepne nebo z něj bude padat. Baletní kostýmy mají také mnoho různých doplňků, jako jsou mašličky, kytičky, apod. Po celou dobu přípravy a provozu představení nás všechny provázejí povinnosti s péčí o kostýmy. Mnohé kostýmy nelze dobře prát nebo jinak čistit vzhledem k jejich zdobení, a pokud by se něco ztratilo, tak to obvykle bývá nenahraditelné. Materiály na kostýmy sháním po celé republice a občas i v zahraničí. Právě v případě kostýmů pravidelně narážím na problém střetu představy a reality v dostupnosti potřebného množství. Je rozdíl koupit si 3 metry hezké látky na šaty, nebo když těch metrů potřebujete 60 na šaty pro celý baletní soubor. V takovém případě musím vymyslet nějaký kompromis. Zásadně se tak děje vždy na poslední chvíli. Takže mě zkušenost naučila dělat všechno s velkým předstihem.

Poslední fází je příprava doprovodných materiálů k novému představení. Jsou to plakáty, programy a další materiály. U plakátů a programů považuji za důležité, aby výtvarně odpovídaly danému představení a divák od prvního pohledu poznal, o jaké představení se jedná. Dalšími velmi důležitými materiály jsou světelné a zvukové scénáře pro jevištní techniku. Musí v nich být velmi jasně popsáno, co se kdy děje. Na generální jevištní zkoušku a spolupráci s jevištní technikou máme vždy pouze jedno dopoledne. Tentýž večer už probíhá představení. Baletní soubory v divadlech mají na doladění představení tzv. generálkový týden. Toto omezení považuji za největší problém. Ale je to finanční záležitost. Divadlo a techniku si pronajímáme. Divadla mají navíc svůj vlastní provoz, a to je třeba respektovat. Prostor jeviště a našeho baletního sálu se velikostí liší. Skoro vždycky jdeme z menšího do většího. Soubor musí být z baletního sálu velmi dobře připraven a jevištní zkouška je v podstatě prostorová. Měnit taneční čísla na poslední chvíli před vystoupením považuji za zásadní chybu a zatím se nám to nestalo.

Mou neustálou snahou je, aby celku nechyběl punc profesionality a nespadl na úroveň některého amatérského tancování. Všechny své podklady a materiály od všech představení si archivuji a občas se velmi hodí, když víte, kam máte sáhnout.

Před mnoha lety jsem si připravovala scénář na téma 3 balad z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Uvažovala jsem o baladách Vodník, Holoubek a Poklad. K dokončení projektu tehdy nedošlo. Nyní se mi scénář velmi hodil a dobře splňoval dané podmínky. Jen v případě balady Holoubek došlo ke změně. Ta byla nahrazena baladou Svatební košile. Tak vznikl baletní triptych s názvem "Erbenovo kvítí", v celkové délce 100 minut, rozdělený 2 přestávkami. Skládá se ze tří samostatných baletů: Vodník (30 minut), Svatební košile (25 minut) a Poklad (45 minut). Erbenem jsem se nechala pouze inspirovat. Dodala jsem ještě další rozměr a možnost jiného pohledu na téma. Ale vše podstatné, co diváci z balad znají, zůstalo zachováno. Seřazení balad není náhodné. Všichni víme, že Erbenova témata jsou velmi dramatická. Nechtěla jsem, aby divák odcházel z divadla ve špatném rozpoložení. Proto je "Poklad" zařazen jako poslední pro svůj kladný konec. Uvedení baletů z českého prostředí mi dalo možnost zařadit do tanečního výraziva mimo klasický a neoklasický styl i prvky českých lidových tanců. Také obsazení má větší možnosti. Mimo baletní soubor jsou obsazeny i děti předškolního a školního věku. Vzniká tak velké a velmi pestré baletní představení, v němž bude účinkovat skoro 80 velkých i malých tanečníků a kostýmů je asi 120. Očekávala jsem náročnost tohoto projektu, ale nyní se mi jeví, že to bude jedno z největších představení v historii Baletního studia Regina.

"Vodník" je první. Je více pohádkově ztvárněný a jeho dramatická zápletka i konec jsou pojaty hodně melodramaticky. Vodníkovu říši jsem obohatila o množství půvabných rusalek a nadpřirozená postava Vodníka dostala lidský rozměr, aby se stala divákům bližší.

"Svatební košile", prostřední část představení, jsou nejdramatičtější. Prostředí hřbitova s hudbou doplněnou efekty odvalujících se náhrobních kamenů a objevení zemřelých působí velmi mrazivě. V tomto ohledu jsem se snažila být citlivá. Domnívám se, že do divadelního prostředí by se nehodila atmosféra televizního hororu.  

"Poklad" je mimo svůj děj rozšířen o obrázek vesnické slavnosti. Takže v něm divák uvidí i několik stylizovaných lidových tanců. Čtyři roční období jsou ve stylu klasického baletu včetně kostýmů, což dodává ději kontrast s nadpřirozeným prostředím. Mimo dospělé tanečníky byla do titulní role dítěte obsazena i malá holčička. Velice mile tam působí vztah matky a dítěte, který v podstatě celý děj rozehrává. Další děti jsou obsazeny do vesnické slavnosti a jako sbory do ročních období.

První ukázky z "Erbenova kvítí" diváci uvidí v neděli 21. 6. 2015 v 15:00 v Městském divadle Děčín v představení "Baletní koncert". Bohužel čísla budou vytržena z celkového kontextu, protože představení ještě není hotové. Premiéru plánuji až na jaro 2016 a doufám, že ji budeme moci uvést v Severočeském divadle v Ústí nad Labem.
Všechny diváky srdečně zvu a jsem velice zvědavá, jak se jim nové představení bude líbit.