Byl to jeden z nejskandálnějších románů první poloviny 20. století. Poprvé vyšel na konci dvacátých let ve Florencii a v Paříži, ovšem v autorově rodné Británii bylo jeho vydávání zakázáno až do 60. let. Takže si jej angličtí kulturní turisté přiváželi z výletů na kontinent tajně jako pikantní suvenýr, což možná ještě přiživovalo jeho „špatnou pověst“.
Mimochodem, v češtině vyšla kniha poprvé už v roce 1930 – a žádný skandál nevyvolala. Snad to bylo i tím, že čeští čtenáři asi tak silně neprožívali ostrou kritiku britské společnosti, jež za Kanálem mohla u rady schvalovatelů a zakazovatelů vyvolávat prudší nesouhlas než domnělá obscénnost knihy. Protože Milenec lady Chatterleyové je možná erotický román, určitě však ne obscénní. Byt hranice mezi těmito výrazy vždy byla a bude hodně pohyblivá.
„Kněz lásky D. H. Lawrence erotiku a sex posvětil, povýšil je na posvátný obřad, na pohanský rituál spjatý s rytmem ročních dob, s pohybem slunce na obloze, s měsícem, hvězdami, s celou živou i neživou přírodou. Sex byl pro něho životodárnou, slunci podobnou silou, která muže očistit a ozdravit nejen mezilidské vztahy, ale také vztah člověka k celému přírodnímu světu, k vesmíru.“ To napsal Martin Hilský ve své studii o Lawrencovi, která vyšla jako doslov sbírky povídek Stíny jara. Je to čtení stejně vzrušující a inspirativní jako samotné Lawrencovy texty.
O autorovi
D. H. Lawrence (1885–1930) se úspěchu své knihy nedočkal, zemřel pouhý rok po jejím prvním vydání. A vlastně by musel čekat dlouhá desetiletí, než se kniha stala součástí literárního kánonu a vysokoškolských skript, než se stala jednou z vůbec nejfilmovanějších knih, a hlavně knih nejčtenějších. Milostný příběh mladé aristokratky Constance, která si místo svého urozeného (a želbohu invalidního) manžela zvolí „obyčejného hajného“, dnes
už žádný skandál nevyvolá; stále nás však muže oslovit a dojmout – a vzrušit – nejen mimořádnými literárními kvalitami, ale především silou vášně obou milenců i samotného
autora.
David Herbert Lawrence: MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ
Celkový čas: 5 hodin 40 minut (13 částí)
Čtou: Petra Bučková a Jiří Dvořák
Premiéra četby proběhla na Českém rozhlase Vltava v lednu 2021.
https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-640712-david-herbert-lawrence-milenec-lady-chatterleyove
| < Předchozí | Další > |
|---|
Martina Boledovičová je zakladatelka nakladatelství Smart Press, matka jedné dcery a tří synů. Stála u vzniku mnoha projektů a zajímavých knižních titulů, mezi které patří mimo jiné Tradináře. Nápad na tuto edici přišel ...
Pustíte – li si jakýkoli nosič divadla Semafor, ať zvukový, nebo obrazový, nemůžete nikdy chybit. Mě k poslechu tohoto CD vedla hlavně zvědavost. Neuměla jsem si vůbec přestavit, jak pojmu „pouze“ zvukový záznam bez toho, abych...
Nakladatelství Universum již podruhé vydala nádherně zpracovanou Knihu filozofie, která nám přináší všeobecný přehled dějin filozofie a nastiňuje myšlenkové pochody na pozadí dějin.
Premiéru původní české hry Srpnové světlo Martina Františáka, uvedení dlouho očekávaného titulu Kabaret Winton, na jehož scénáři spolupracovala spisovatelka Kateřina Tučková, drama 1984 podle slavného románu George Orwella v režii...
Od června mohou diváci v českých kineh zhlédnout mysteriozní thriller s názvem Temné kouty. Režisérem a scénáristou je Gilles Paquet-Brenner, který v roce 2010 získal cenu diváka a nejlepší režie na filmovém festivalu v Tokiu za film Klíč k minulost...