Křest povídkového románu Intr – Praha, 17. 4. 2013
Reklama
Banner

Křest povídkového románu Intr – Praha, 17. 4. 2013

Email Tisk

INTR karpanius 200Právě v těchto dnech se narodila nová kniha. Napsal ji Ladislav Karpianus a jmenuje se Intr. Je zvláštní, šitá na míru mladým, plná odkazů, fotomomentek a dokonce i škrtů perem. Ale toto všechno jsem ještě včera v sedmnáct třicet nevěděla. Věděla jsem jenom, že povídkový román je na světě a že se křtí v budově Městské knihovny v Praze. Jako správný zmatkař jsem vyrazila do budovy hlavní na Mariánské náměstí v Praze 1 (naštěstí všude chodím s půlhodinovým předstihem), abych se rychlým přesunem dopravila do pobočky na Náměstí 14. října v Praze 5. Takže jsem začátek určený nestihla, nabrala jsem asi pět minut zpoždění, naštěstí na mne počkali, za což dodatečně autorovi děkuji a současně se kořím.

Jsem ráda, že jsem se na křest vypravila. Byl jiný, než na jaké jsem zvyklá. Netradiční. Opravdu jsem spolu s dalšími diváky podvečer strávila na internátě. Ten pocit nám navodili herci Jana Trojanová, Petr Rychlý a Petr Novotný, kteří nás ve třech scénkách pod režijním vedením Terezy Karpianus provedli celým DM VOŠ a SPŠE Plzeň. Hned zkraje nás přivítali jako trošku upjatí a rádoby vstřícní vychovatelé Domova mládeže. Dozvěděli jsme se hlavně to, co se nesmí. Naštěstí jeden z příchozích studentů – Jan Jelínek – měl několik trefných dotazů, proto nedošlo na kontrolu i našich „zavazadel“. Skutečně jsem téměř dospěla k tomu, že mne tu chtějí ubytovat, že budu muset dodržovat podivná pravidla a poslouchat víc než doma. Začala jsem se bát, že mi opravdu ve dvaadvacet hodin vypnou internet. Naštěstí bylo teprve osmnáct nula nula…

Hned po seznámení se s vychovateli Jan Jelínek vyrazil na pokoj a poznal budoucí spolubydlící. Od nich se mu dostalo nových poznatků, takže vypadal značně zmateně. V tomto okamžiku vstoupil do děje sám autor, který vyjukanému „zobákovi“ osvětlil některé termíny a krátce pohovořil o životě na internátě. Však ho zažil sám na vlastní kůži.

INTR karpanius1

Druhá scénka nás zavedla na dívčí pokoj. Opět starší zavzpomínali na dobu malin nezralých a mladší ročníky si připomenuly to, co se v jejich životě odehrálo před nedlouhou dobou, možná někdo pochopil, co ho zanedlouho čeká. Pak jsme ještě poznali letní obyvatele internátní budovy a dospěli jsme k rozhovoru Jany Trojanové – teď už byla sama za sebe – s autorem. Dozvěděli jsme se, proč Ladislav Karpianus zvolil pro svůj román právě tento námět, co všechno se kolem něho semlelo a další zajímavosti. Utvrdil všechny přítomné, že ve svém románu jen nekritizuje poměry na intrech, sám na čtyři roky v něm strávené vzpomíná rád. Nehodlal však o studentských letech psát „sluníčkově“. Přesto ho mrzí, že se ve svém někdejším domově mládeže nesetkal s příznivou odezvou, dokonce se zdá, že by jeho vedení nejraději vydání knihy zhatilo, ale bohužel pro ně, naštěstí pro čtenáře, touto mocí nevládne.

INTR karpanius2

Pak už se křtilo, kmotrů byla celá řada – od pracovníků nakladatelství po kamarády z internátu. Všichni knize popřáli dobrý start, úspěch u čtenářů, jedna z kmoter přiřkla autorovi i bohatství, které by snad díky knize mohl nabýt. Křtilo se pivem. Po autogramiádě nastal čas stylového rautu, který se nesl v internátním stylu – co dům dá.

INTR karpanius4

Příjemný podvečer se nachýlil. Ale ještě jednou bych chtěla ocenit výkon Jany Trojanové, Petra Rychlého a Petra Novotného, kteří na malém prostoru s minimem rekvizit dokázali vytvořit pocit, že jsme se opravdu ocitli v masivní, betonové krabici se spoustou pokojů a množstvím příběhů, dokázali ztvárnit několik postav najednou – od upjatých neupřímných dospělých, přes vědění chtivých studentů, po průšviháře a ztroskotance. Jejich zdařilé scénky vzbudili u všech přítomných, za tím si stojím, touhu okamžitě se začíst do stránek novotou vonící knihy, o které se v nakladatelské anotaci píše:

Nečekej na vrátnou, než dostaneš klíče od svého pokoje! Otevři první stránku knihy a užij si naplno čtyři nespoutané roky svobodného studentského života. Staň se na chvíli stydlivou studentkou, poprvé zamilovaným druhákem, co se po večerce dobývá na holčičí pavilon, nedávno vyhozeným dredařem, nadějným profesionálním hráčem počítačových her, svědomitým šprtem nebo pečlivou vychnou… Začti se do tohoto povídkového románu, aby ti postupně došlo, že hlavní postavou je úplně někdo jiný. Intr. Prostor, který tě změní.

INTR

Děkuji autorovi za pozvání. Strávila jsem velmi podařenou hodinku v přítomnosti nezkrotného mládí. A těším se, až si román v klidu přečtu. I když je určen mladším ročníkům. Ale proč se nevrátit do dob studentských, bezstarostných, ulevit si od té dospělé odpovědnosti a samostatnosti…

Autorka foto: Irena Šormová
Foto obálky: nakladatelství CooBoo



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 30

Z archivu...

Čtěte také...

Krycí jméno TESSERACT – z lovce „cílů“ „cílem“ lovců

kryci jmeno tesseract lovec tom woodJe nájemný zabiják a je dobrý. Moc dobrý. Možná nejlepší na světě. Téměř nikdo netuší, jak doopravdy vypadá, jak se jmenuje a kde žije. Asi proto ho nepřítel tak podcenil. On vystupuje pod mnoh...

Nové komentáře

  • 06.12.2017 22:12
    Barborky
    Dobrý den, Jeden pán ...
     
  • 22.11.2017 17:21
    Re:
    Dobrý den, Tome ...
     
  • 22.11.2017 11:00
    Body count
    Dobrý den, dovolím ...

Facebook

Twitter


Literatura

Jak chutně a bez výčitek jíst při cukrovce

sachar200Nakladatelství Noxi dělá v oblasti zdraví velmi záslužnou činnost. Další z jeho počinů je kuchařka maďarské autorky Krisztiny Vrábel „160 gramů sacharidů“ s lákavou výzvou v podnázvu: „Jezme chutně bez výčitek“. Taková výzva mě nikdy nenechá chladnou. ...

Divadlo

Casting na popravu – události léta 1945 ve Švandově divadle

pankrac 200Válečné a poválečné období i po sedmdesáti letech stále láká ke zpracování mnoho umělců různých žánrů. Přece jenom tato doba s sebou přinesla naprosto neuvěřitelné situace a osudy. Jak by to vypadalo, kdyby se v jedné pankrácké cele potkaly Adi...

Film

Tibetské rozjímání v kině Aero

altDruhý festivalový den tibetského filmu a filmu o Tibetu začal unikátním dvouhodinovým dokumentem Zrcadlo prázdnoty z odlehlého a veřejnosti nepřístupného kláštera Seršul. Ve vysokých horách, kde by lidé z nížin měli velké problémy ...