Věčný polštář z trávy Antonína Límana

Věčný polštář z trávy Antonína Límana

Email Tisk

vecny polstar z travy limanKdyby můj otec i matka
byli lučními kvítky,
mohli by se mnou sdílet
polštář z trávy,
až budu na cestách.
(Manjóšú 4325, XX)

 

 

Populární metafora „polštář z trávy“ (kusamakura) je spjata se životem poutníka, člověka, jenž se musel odebrat daleko od domova, vystavit se nejisté existenci na cestách a spát jen na trsu trávy. Jinými slovy, je to metafora jak vyšitá pro emigranty, jako jsem já.

Takto začíná své vzpomínky v knize, která vznikla na základě autorova vzpomínání v rozhlasovém cyklu Osudy (Český rozhlas 3 – Vltava) Věčný polštář z trávy, významný český japanolog Antonín Líman. Jeho životní osudy se pohybují trošku jako na houpačce. Dětství prožil v Staré Boleslavi, kde jeho pradědeček byl dlouhé roky starostou. Antonína Límana „prvního“ líčil otec (vnuk pana starosty) svému synovi (pravnukovi) jako benevolentního tyrana, který, když děti nechtěly na talíři křen z naložené červené řepy, se na ně přísně zahleděl a řekl: „Sníst! Kdyby to nebylo k jídlu, tak by se to tam nedávalo!“  Límanovi měli prosperující pilu, byl tedy chlapcem z dobré rodiny. Ve Staré Boleslavi prožil válku, příjezd Rudé armády i únor 1948. Od toho okamžiku neměl dlouho na jazyky nadaný Antonín – syn živnostníka – šanci studovat. K učení jazyků ho vedla především maminka, díky níž také přežívali poté, co jim byla pila znárodněna. Svými jazykovými lekcemi držela rodinu nad vodou.

Studovat na vysoké škole začal až v šedesátých letech, v době uvolnění. Hlásil se na ruštinu. Zkoušející profesor se ho tenkrát zeptal, zda skutečně touží studovat klasickou ruskou literaturu, zda by ho neměl zavést na anglistiku. Zkoušku absolvoval velmi dobře, dokonce mu zkoušející profesor Vančura nabídl kombinaci angličtiny s dalším jazykem. Vybral si japonštinu. V roce 1966 mu byl opět s obtížemi povolen výjezd do Japonska, kde se dále vzdělával. Sem za ním vycestovala i žena Eva se synem a odsud pak již směřovali, po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy, do Kanady.  Zpět do vlasti se mohl podívat až po dlouhých čtyřiadvaceti letech.

vecny polstar z travy liman

Vzpomínky Antonína Límana jsou plné zajímavých setkání s lidmi ze všech koutů světa. Jsou psány s nadhledem, vtipně a moudře. Velmi pěkně glosují život živnostníků za první republiky, osudy poválečné, seznamují s Japonskem očima japanisty, který pochopil japonskou duši. Velmi zajímavé je autorovo hledání podobností mezi českou pohanskou tradicí a japonskými zvyky. Tady našel řadu nečekaných paralel.

Antonín Líman žije dnes v Kanadě, přednáší na univerzitách v Japonsku i Čechách, překládá. Vydal kompletní překlad obsáhlé Sbírky deseti tisíc listů ze starého Japonska (Manjóšú) a jeho překlad dvojice novel Masudži Ibuseho Na vlnách (2007) byl roku 2008 vyznamenán prestižní Cenou Josefa Jungmanna.

Co dodat na závěr? Nejlépe slova toho, kdo poznal svět a jehož moudrý pohled na svět kolem nás dokáže urovnat kmitající myšlenky podnětným směrem:  Jako staří básníci z Manjóšú budu do poslední chvíle posílat domů svá slova a těšit se z jejich odezvy, ať už jsem fyzicky kdekoliv.

Věčný polštář z trávy
Autor: Antonín Líman
Edice: Osudy
Žánr: vzpomínky
Vydáno: 2012
Stran: 280
Vydalo nakladatelství: Radioservis
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto: Radioservis


 





Rozhovor

Naše písničky vznikají jako bouřka – rychle!

Maxim Turbulenc 200Psal se rok 1994, když v Praze vzniklo nové hudební seskupení, které si dalo název Maxim Turbulenc. V tom roce mi bylo třiadvacet a tahle trojice mi připadala pěkně praštěná. Dokázali ale rozesmát a získat si náklonnost napříč ge...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Tři inspirující rozhovory

Rozhovory hvizdala perexKarel Hvížďala je významný český novinář, dramatik a spisovatel, který již vyzpovídal řadu významných osobností (namátkou připomenu jeho rozhovory s Václavem Havlem, Jiřím Grušou, Václavem ...


Literatura

Nazdar, vitamíne je tragický i komický příběh

Vitamine nazdar200Jsou romány, které si přečteme jednou a nezanechají v nás žádný velký dojem. A naopak vycházejí romány, které se nám úspěšně vryjí pod kůži. Takovým románem je prvotina Rachel Khongové Nazdar vitamíne, který u nás letos vydalo nakla...

Divadlo

Dům jako živá bytost?
ImageCo je to “domov”? Nelehká otázka, viďte? Pro každého z nás tento pojem může představovat něco naprosto odlišného, ale vždy velice osobního. Je to hnízdo, ze kterého jsme, sotva plnoletí, vyletěli vstříc nástrahám života? Nebo možná malá garsonka, ve k...

Film

Podzimní schéma České televize klepe na dveře

ctv 200Zatímco letní měsíce slouží k provětrání archivu a na obrazovkách se objevuje jeden evergreenový seriál a film za druhým, bývá září startovní čarou pro nové televizní projekty. Česká televize se rozhodla v boji o diváky s konkurenčními te...