Příběhy o takzvaných f*ckupech a neúspěších jsou v dnešní době velmi oblíbené. Pozadu se nedrží ani nakladatelství Jota, které vydalo knihu Toma Phillipse s názvem Dějiny lidských průserů aneb Co všechno jsme podělali.
Podobné knihy příliš nevyhledávám, ale tato mě zaujala anotací, která předurčuje i autorův jedinečný styl: „Během sedmi tisíc let, co moderní člověk kráčí po tomto světě, jsme ušli velmi dlouhou cestu. Umění, věda, kultura, technologie – na evolučním potravinovém řetězci jsme skuteční vítězové. Ale buďme upřímní, nebyla to zrovna procházka rájem a občas jsme to prostě opravdu pořádně a kvalitně podělali. Od našeho předka, který sletěl z větve, přes rakouskou armádu, jež jedné prochlastané noci zaútočila sama na sebe, až k přední světové supervelmoci, která jako prezidenta zvolila moderátora TV show… je celkem na místě si jako druh říci, že jsme se s věkem rozhodně nestali moudřejšími.“
A pak si mě Tom Phillips získal ve věnování: „Vzhledem k danému tématu by se věnování této knihy vlastní rodině mohlo setkat s výrazným nepochopením. Dovolte mi ji tedy věnovat všem lidem, kteří to někdy v životě krutě posrali. Nejste v tom sami.“
Úvod knihy je nazvaný Úsvit průserů a podobně Závěr nese podtitul Jak si posrat budoucnost. Následuje celkem deset kapitol zaměřených na náš mozek, život, vůdce, moc lidu, válku, kolonisty, prezidenty, technologie a budoucnost. Jednotlivé kapitoly popisují vždy několik situací nebo příběhů lidí a jejich závěr ještě uvádí několik dalších stručně popsaných případů. V závěru se nachází Poděkování, Související literatura, O autorovi a informace o zdroji fotografií.
Autorův styl mě moc bavil, neomezoval se jen na nějaké suché konstatování faktů nebo vyprávění, ale nebál se ani osobních hodnocení. A to často i s peprnými výrazy. Jen díky němu jsem se naučila spojení „ku*va noha“. Místy jsem měla při čtení pocit, jako bych slyšela mého často urýpaného nejlepšího kamaráda. Názor si udělejte z následující ukázky:
„Jo, a pak tu máte taky tu historku o tom, jak usoudil, že je skvělý nápad uskladnit veškeré zásoby střelného prachu v paláci těsně před začátkem svátku luceren. Což skončilo přesně tak, jak byste řekli: explozivně. (Následný požár sice přežil, ale nakonec zemřel v devětadvaceti letech na nemoc, kterou chytil, když vypadl z lodi. Blbec.)“ str. 84
Dějiny lidských průserů aneb Co všechno jsme podělali, představuje opravdu vtipné čtení, které je navíc naučné – je plné zajímavostí nejen z historie. Kniha je čtivá, zvládnete ji za pár odpolední a rozhodně vám vylepší den a také vás přiměje k zamyšlení.
Tom Phillips je novinář a redaktor společnosti Full Fact, přední britské nezávislé organizace pro kontrolu faktů. Předtím pracoval ve společnosti BuzzFeed UK, kde vedl oceněný tým vývojářů, který tvoří nové inovativní redakční formáty. Tato kniha je autorovou prvotinou publikovanou v roce 2018 a od té doby byla přeložena do více než 20 jazyků.
Dějiny lidských průserů aneb Co všechno jsme podělali
Autor: Tom Phillips
Překlad: Jakub Futera
Žánr: populárně naučná
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 264
Hodnocení: 87 %
https://www.jota.cz/dejiny-lidskych-pruseru-aneb-co-vsechno-jsme-podelali
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pokračujeme s rozhovory s našimi redaktory, abychom vám přiblížili, kdo se skrývá za řádky těch všech recenzí a článků. Nyní o sobě více prozradila Jana Langerová, se kterou už jste možná komunikovali ohledně soutěží.
Kniha od Elizabeth Cody Kimmelové vznikla podle scénáře Chrise Butlera k celovečernímu animovanému filmu ´Norman a duchové´. Zapracovali na něm známí tvůrci Koralíny, Mrtv...
Školou povinným už skončilo bezstarostné období a každý si dovede představit, že to pro ně není jednoduché. Po skvěle prožitých prázdninách najednou musí začít fungovat a přijmout do hlavy spousty vědomostí. Tento start jim pomohou usna...
Zora Jandová, muzikálová herečka a šansoniérka, bude v září 2023 slavit 65. narozeniny. V říjnu téhož roku uplyne 60 let od úmrtí Édith Piaf. Koncert Pocta šansonu tak připomene nejenom francouzskou zpěvačku nejznámějšími písněmi z...
Když se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...