Rok 1968 z pohledu mladého Švéda
Reklama
Banner
Banner

Rok 1968 z pohledu mladého Švéda

Email Tisk

1968 200Zamýšlená desetidílná série Velké století je už za svou polovinou. Sedmý díl s jednoduchým názvem 1968 nás zavede nejen do Švédska, ale i do západního Německa a dokonce i do naší země. Podruhé nás událostmi provází Eric Letang, nyní absolvent právnické fakulty a začínající koncipient u populární advokátní kanceláře.

 

 

Velké století, série, kterou píše švédský autor Jan Guillou, popisuje prostřednictvím příběhu rodiny Lauritzenových zásadní švédské historické události. Dle názvu tedy správně odhadujete, že tentokrát se více dozvíte o šedesátých letech minulého století.

Kromě Švédska ale sledujete dění v německých Cáchách a Praze. Román tentokrát připomíná děsivou kauzu farmaceutického průmyslu - lék nazvaný Contergan, který uvedli na trh farmaceuti ze západoněmecké firmy Grünenthal. Lék byl doporučován těhotným ženám, které měly problém se spánkem. Ukázalo se však, že účinky na jejich plody jsou fatální. Děti se rodily s nevyvinutými končetinami, dokonce bez uší (tzv. fokomelie). Eric se k případu dostal, jelikož i ve Švédsku se lék prodával a měl mnoho obětí, v Německu sledoval bouřlivý soudní proces, při kterém sbíral poznatky k tomu švédskému.

Během soudního líčení potkává Eric kolegyni Gertrude, která je v přes den drsná advokátka, po večerech levicová aktivistka. A levicový aktivismus, v té době především protesty proti válce ve Vietnamu, mají oba mladí lidé společné.

Dostávají se spolu do Prahy, kde diskutují s českými „soudruhy”. Věří tomu, že vše se obrací k lepšímu...jenže jen co opustí Prahu, spadne klec. 21. srpen zamíchá se všemi nadějemi. Zajímavostí určitě je, že autor opravdu v tuto dobu v Praze pobýval (a postava Erica Letanga vychází reálně z jeho života).

Tentokrát se v knize příběh zaměřuje na více externích událostí než ty čistě rodinné. V každém případě můžeme opět sledovat, že Guillou dokáže přeměnit svůj styl psaní jako chameleon. Za sebe označuji tento díl jako druhý nejzajímavější - jednička je stále Modrá hvězda, která je dokonce v sedmém dílu několikrát zmíněná. Knihu mohou bez problému číst i čtenáři, kteří nejsou seznámeni s předchozími díly. Jediná škoda je, že se překlad nepodařilo vydat už minulý rok, kdy by vyšla přesně k výročí srpnových událostí. Na zážitku to však neubírá.

1968 w250


1968
Autor: Jan Guillou
Překlad: Helena Matocha
Žánr: román
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019
Počet stran: 365
Hodnocení: 90 %                                    
Zdroj foto: www.hostbrno.cz
https://www.hostbrno.cz/1968/



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Programový ředitel FTV Prima: „Chcete – li své diváky bavit, nelze být čistě úředníkem…“

Prima ZOOM 200Přes měsíc je v běžné programové nabídce nový kanál rodiny Prima – Prima ZOOM, zaměřený na dokumenty. U této příležitosti jsme vyzpovídali programového ředitele televize Prima Petra Vladyku, který nám prozr...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Mýty s pořadovým číslem 12 jsou pořádně temné!


myty12 perexŘíjen se v nakladatelství Crew nesl mimo jiné i ve vydání již dvanáctého dílu pohádkové série Mýty, tentokráte s podtitulem Doba temna. A název napovídá víc, než dost. Naši hrdinové budou muset čelit následkům války, ale slídivý pocit neb...


Literatura

Upírská mánie se dere z obrazovek zpátky do knih. Nechť tam raději zůstane

stefanovy deniky 200Bez mučení se přiznávám, že Upíří deníky sleduji. Viděla jsem skoro každý díl seriálu a ještě stále si je uchovávám ve svém počítači. A ano, je to pokleslá literatura, bez nějaké větší hodnoty, stejná jako tisíc...

Divadlo

V Praze se v neděli otevře nová divadelní scéna! Bude to první scéna v Praze, kde se bude hrát pouze satira

satiricke divaldo perex 01V prostorách clubu Rock Café na Národní třídě v Praze vzniká první divadelní scéna, kde se bude hrát pouze satira – Divadlo RePublika. Bude se zde potkávat několik skupin divadelníků, kteří ...

Film

Jak se měnila typografie filmových titulků

Málokdy si to plně uvědotitulky 200mujeme, ale téměř každý film - nejen český - začíná nějak řešenými úvodními titulky (nejedná se tedy o podtitulky provázející zahraniční filmy, ponechané v původním znění). Díky úvodním nápisům se dovíme, jak se film nazýv...