Reklama
Banner
Banner

Transsibiřská magistrála

Email Tisk

Transsib oblka 200Miluju cestopisy. A obdivuji lidi, kteří je píšou. Projedou kus světa, aby pak ostatním podali svoje svědectví o tom, jak to chodí jinde, jací taM žijí lidé a v jakých podmínkách, v jakých kulturách, co si na sebe oblékají, jaká jedí jídla a podobně. Zkrátka cestopisy jsou jako pohledy do jiných světů, prostřednictvím duše cestovatele – vypravěče. Václav Turek je český cestovatel, fotograf a spisovatel.

 

 

Jeho hlavním cestovatelským cílem je Rusko a země bývalého Sovětského svazu. Na svém kontě má několik knih s touto tématikou: BAM - Bajkalsko-amurská magistrála, Krugo Bajkalka nebo Putování jižní Sibiří. V roce 2015 poskládal a vydal báječnou plnobarevnou publikaci, kterou nazval jednoduše Transsibiřská magistrála, kterou jsem náhodou objevila, a okamžitě jsem věděla, že ji musím mít. Nikdy jsem ji neprojela a pochybuji, že ji kdy v životě projedu, ale i tak mě velmi přitahuje. Jednak proto, že máme dobrého kamaráda, který hodně cestuje a kromě poutavého vyprávění o Aljašce nebo Novém Zélandu nám vyprávěl právě o Transsibu. A v neposlední řadě, řekla bych možná v první řadě, mi jakákoli zmínka o ní připomíná mého pradědečka Josefa Kordu. Znám jej pouze z vyprávění a vím, že byl nejen hudební skladatel, ale také legionář a se symfonickým orkestrem, jehož byl dirigent, projížděl právě Transsibiřskou magistrálu. Fotek se dochovalo jen pár a každá spojitost s ním mi krapet rozechvívá ruce. Kdyby to dnes viděl, byl by hodně překvapen, říkám si při listování knihou.

Zběžným pohledem na Obsah, který je hned v úvodu knihy, je jasné, že tahle publikace je velmi podrobná. Čtenář tedy hned vidí, na co se může těšit. Tak například: Fakta a rekordy, Železniční úseky, Časová pásma, Historické a současné tratě Transsibu, najde tu i kapitoly Před nástupem do vlaku, Typy vlaků, Vagony, Život ve vlaku, něco Z historie ruských železnic, Historické obvody, Mosty nebo třeba Moskevská vlaková nádraží. Co mě ale velmi zaujalo, jsou Hlavní města tratě, kde je vyjmenováno patnáct hlavních měst, od startovní Moskvy až do cílového Vladivostoku. Jsou tu také Města historické tratě, těch je šest, a Města Kazaňské a Nižegorodské tratě, která jsou po jednom. Následuje kapitola Československé legie v Rusku, Přírodní zajímavosti a památky a potom už je jen Závěr.

Transsib oblka

 

Bezmála dvěstěčtyřicet stran nabitých informacemi, seznamy, fotografiemi a zajímavostmi zaujme jistě každého, kdo alespoň jednou slyšel o nejdelší železnici na světě, měřící nekonečných 9 288 kilometrů. Běží přes dva kontinenty, dvanáct oblastí, pět krajů, dvě republiky a jednu autonomní oblast, protíná šestnáct řek, projíždí kolem nejhlubšího jezera na světě. To se píše v první kapitole o faktech a rekordech. Najdete tady informace o největším stoupání, nejrovnější části magistrály, o nejdelších mostech, o nejdelším tunelu, který je, jen tak mimochodem, dlouhý přes sedm kilometrů. Jsou tu informace o tempu výstavby a ceně výstavby v rublech a o jediném, nádraží na světě, které je z mramoru. To najdete ve stanici Sljuďjanka.

V kapitole o historických a současných tratích Transsibu je několikastránková tabulka, kde jsou seřazené jednotlivé stanice, jak jdou za sebou, i s kilometrovým vyjádřením. Tak jsem si říkala, že kdybych šest dní, po které trvá cesta z bodu A do bodu B, seděla ve vlaku na téhle železnici a tuhle knihu měla v ruce, mohla bych si dělat puntíky, kde se zrovna nacházíme. Našla jsem tu samozřejmě i vysvětlení, že význam pojmenování trati znamená „skrz Sibiř“. Prapůvodní název zněl „Velká sibiřská cesta“. Dochované fotografie ukazují, jak vypadaly první mosazné jízdenky a jinde se dočtete, že doběhnout na nádraží na poslední chvíli, se rozhodně nevyplácí. Zajímavé je i rozdělení vlaků podle typů, stejně tak, jako vagóny, které jsou od těch obyčejnějších až po luxusní kupé. Další kapitola vypovídá o životě ve vlaku. Přeci jen šest dní, to je velký kus života na cestě, s cizími lidmi, kteří po dvou dnech už tak cizí nejsou, ale žijí tady spolu celý den, od rána do večera, samozřejmě včetně spánku. A každý cestující musí mít pohodlí a cestovat důstojně, což se děje podle přísných pravidel. Například do vlaku nesmí nastoupit opilí lidé a konzumace alkoholu ve vlaku je povolena pouze v minimálním množství, to znamená, tak jedno pivko nebo sklenku vína po obědě či večeři. Kdo dělá výtržnosti, je bez milosti v příští stanici z jízdy vyloučen. Prostě ho vysadí a na shledanou. Dostaň se, jak chceš, a peníze ti nevrátíme. Myslím si, že je to v pořádku. Zamezí se tím obtěžování ostatních cestujících. Najdete tady zajímavosti o hlavních městech na trati, včetně toho, v jakém časovém pásmu se nacházejí. Kromě mnoha krásných a kvalitních barevných fotografií jsou tu i praktické rady o muzeích, dopravě nebo pamětihodnostech. Současné fotografie střídají dobové černobílé s mnoha poznámkami, jak se železnice stavěla a jak to tehdejší dělníci vůbec neměli jednoduché.

V závěru knihy je kapitola o přírodních zajímavostech a památkách, kde jsou skutečné zajímavosti o turistickém okruhu po historických městech, kterému se říká Zlatý okruh, a jehož základ tvoří osm měst: Vladimir, Suzdal, Ivanovo, Kostroma, Jaroslavl, Rostov-Velikij, Pěreslavl-Zalesskij a Sergijev-Posad. Všechna tato města jsou na seznamu UNESCO. Aby byl prstenec kompletní, řadí se sem ještě čtrnáct dalších měst, mezi kterými je třeba Moskva, Alexandrov nebo Rybinsk. Následuje řada fotografií a informací z těchto měst a po nich pak i další zajímavosti, například přehrada v Divnogorsku nebo jezero Bajkal a jeho okolí. A jsme na konci knihy, kde už najdete jen Závěr, ale i ten je nabitý zajímavostmi. Píše se tady třeba to, že magistrála je absolutně moderní a spolehlivý systém, vlaky na ní jezdívají přesně, zpoždění bývá výjimečné, pouze při velkých rekonstrukcích tratě nebo přírodních katastrofách. Na straně 232 mě zaujalo, co píše autor mimo jiné i toto: „Do Ruska jezdím od roku 2000 a cestováním po různých oblastech Ruska jsem strávil už 340 dní. Vlakem, lodí, autem i autobusem jsem najezdil po této nádherné zemi 56 000 km a pěšky jsem ušel 1 500 km. Za tuto dobu jsem měl možnost udělat si na Rusko vlastní názor, který je zcela jiný než ten, který nám občas prezentují naše média.“ To by mohla být pěkná tečka, co říkáte? Opravdové fandy a znalce možná potěší odkaz na autorův web, http://www.dovolena-rusko.cz/, kde se jistě pokochají přehršlí zajímavých informací.

Název: Transsibiřská magistrála
Autor: Václav Turek ml.
Žánr: Průvodce/ Cestopis
Obálka: František Teichmann
Jazyková úprava: Mgr. Martina Skoumalová
Fotografie: Václav Turek ml., RŽD, MMŽD a CMŽT
Vydavatel: Václav Turek ml.
Rok vydání: říjen 2015, vázaná  
Počet stran:  235
ISBN: 978-80-904790-1-2
Hodnocení: 100 %

( 1 hlas )

 

http://neoluxor.cz/popularne-naucna/transsibirska-magistrala--235988/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

IVETA SVOBODOVÁ

spisovatelka

Film:


DÍTĚ BRIDGET JONESOVÉ

Do kina jsem vyrazila s obavami. Byla jsem druhým dílem dokonalé Bridget dost zklamaná a tak jsem čekala spíš nastavenou kaši. Nedělala jsem si velké naděje. Uběhla spousta let, hlavní protagonisté zestárli a Hugh Grant dokonce odmítl spolupráci na třetím pokračování. Také se dost dlouho odkládalo natáčení a ladil se scénář. O to víc jsem byla překvapená, že jsem se dvě hodiny bavila a ostatní v sále také. Už ani nevím, kdy naposled jsem slzela smíchy. Renée Zellweger, Colin Firth a Patrick Dempsey byli prostě fantastičtí a skvěle jim sekundovala sarkastická gynekoložka v podání Emmy Thompson. Ta se také podílela na scénáři, režie se opět se ctí chopila, tak jako u prvního dílu, Sharon Maquire. Jestli se chcete pobavit a uvolnit se, nenechte si ujít Dítě Bridget Jonesové, opravdu to stojí za to.

Banner

Anketa


Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Vrhněte se s Janem Rádlem do vod První republiky

Inspektor Radl 200Mladý novinář Marek Skřipský přichází s originální retro kriminálkou, která se odehrává v období mezi první a druhou světovou válkou. Kniha Případy inspektora rádla vyšla v nakladatelství Moba. Období První republiky přitahuje i po ...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Dobře mi tak: Román na jeden večer, který musíte mít!

DobreMiTak perexRadka Třeštíková, úspěšná bloggerka a redaktorka, do toho konečně „praštila“ a napsala knihu. Nese název „Dobře mi tak“ a na pultech určitě dlouho nezůstane. Je totiž opravdu dobrá… ba co víc, je výborn...

Fedora, to je příběh fatální lásky
ImageSilný příběh, emocionální hudba, skvělé pěvecké výkony a téměř filmové pojetí v inscenaci Petera Gábora.
...
Léto s Best film fest

altJiž podruhé se uskuteční ve čtyřech vybraných pražských kinech filmová přehlídka toho nejlepšího za posledního půl roku. Nejúspěšnější a divácky nejnavštěvovanější snímky budou na týden opět nasazeny do programů promítání a kdokoliv tak má možnost shlédnout to, c...

Festival Brutal Assault se nezadržitelně blíží a těšit se můžeme na nově oznámené kapely

ba 200Zlevněná edice vstupenek na letošní svátek přehlídky metalové hudby u nás je za námi, zaprášilo se po ní. Čas kvapí, festival se pomalu ale jistě blíží a organizátoři nás lákají na další porci výborné hudby. Jaké konkrétní kapely si pro nás připravili?

...