Knihy z Academie zkoumají podobu a dopad mýtů

Email Tisk

AC perexVladimír Macura (1945-1999) byl vědec vskutku renesančního záběru, schopný jak bádat o obrozenecké literatuře a jejích kulturních i historických souvislostech, tak psát beletrii o témže období a jeho iluzích. Nyní nakladatelství Academia nachystalo sedmidílný výbor jeho spisů. První svazek nazvaný Znamení zrodu a české sny zahrnuje jeho nejslavnější texty: ve své době - před třemi desetiletími - zakladatelský text Znamení zrodu, věnovaný iluzím i očekávání jungmannovské generace na počátku 19. století, kdy teprve povstávala česká intelektuální elita. České sny pak vycházejí nejen ze stejnojmenné knihy, ale původní stati obohacují dalšími, které zůstaly toliko v časopiseckém otisku, často předneseny na konferencích.

 

 

Macura v obou částech prvního svazku zkoumá, jak lidé před dvěma staletími, před půldruhým stoletím vnímali situaci, v níž se nacházeli, rekonstruuje jejich myšlenkový obzor, z dnešního pohledu v lecčems naivní a předpojatý, ukazuje, jak spřádali své dějinné i umělecké koncepce, ovládáni jedinou tužbou - pomoci probouzejícímu se českému národu. Postihuje, jak jako velká přednost byla vnímána chudoba a skromnost (ony pověstné chaloupky české), jak dochází k aktualizaci národních dějin, jak se vytvářejí mýty o okamžicích slávy i ponížení, vtažených k přítomnosti.

AC znameni-zrodu

Hodně pozornosti je třeba věnováno snu o spících rytířích, probuzených k životu, až českému národu bude nejhůře - snad nemusím dodávat, že naposledy se tohoto tématu zmocnilo Divadlo Járy Cimrmana ve hře Blaník, Macurou už pochopitelně nezaznamenané. Nebo odjinud: zdalipak jste tušili, že slovenskou Bratislavu, známější ovšem pod maďarským pojmenováním Pozsony, nazývali raní vlastenci důsledně jako Břetislavu a opájeli se tím, že "roku 1820 jest zaražena stolice veřejná jazyka českého ku vzdělání kazatelů slovenských vyznání evangelického." Příznačné také je, jak se měnilo pojetí husitských válek v průběhu dějin, zprvu prezentovaných jako kacířská rebelie proti přirozenému řádu světa, poté dlouho pojímány jako vzedmutí národního uvědomění, než nejnověji nastoupil negativní náhled, zdůrazňující iracionalitu, fanatismus a ničitelský dopad.

V médiích dokonce probleskl názor, že dávní husité si nemají co vyčítat s nynějším Islámským státem - také bezuzdně vraždili, ničili umělecká památky a jinak smýšlející vrstvy obyvatelstva se snažili vyhladit. Pokud někoho zajímají i jiné, než zkratovité, předpojaté informace, měl by se začíst do fundovaně psané monografie Mileny Bartlové Pravda zvítězila. Výtvarné umění a husitství 1380-1490. Zahrnuje tedy období husitským bouřím předcházející i desetiletí po jejich skončení, kdy víra "podobojí" byla zrovnoprávněna s vyznáním katolickým. Začíná u Karla IV. a svůj výklad dovádí až k vládě Jiříka z Poděbrad či dokonce Jagelloncům.

Milena Bartlová je uznávaná odbornice na středověké umění (o její knize Skutečná přítomnost jsme psali ZDE, dokáže vynalézavě přiblížit nejen dnešní náhled na dávnou tvorbu, ale zejména to, jak v době svého vzniku byla vnímána a přijímána, snaží se upozornit na jevy, které už nejsme schopni vejmout, protože se sotva převtělíme do dávné, v mnohém nepochopitelné mentality.

Bartlová sice nemá dar vyjadřovat se čtenářsky přitažlivě jako Macura, rozmarně spřádat paradoxní postřehy a hledat nečekané souvislosti, avšak vyjadřuje se s nemenší precizností a přesností. Volí fundované, konkrétními doklady a také velkým množstvím pečlivě vybraných ilustrací podložené pojednání. Snaží se přiblížit ducha dávných obrazoboreckých polemik: je kříž s Kristem posvátným předmětem nebo pouhým kusem dřeva, uctívaného jako modla?

AC Pravda zvitezila

Bartlová píše otevřeně: "Dnes se setkáváme se záměrným ničením soch a obrazů ve dvou kontextech: jedním jsou akce jednotlivců demonstrujících proti systému a často označených za psychicky narušené. Druhým je situace politického boje. (...) Také vzhledem k obrazoborectví je český husitismus na hraně epoch. Je prvním hnutím, kde se dlouhý spor o náboženské obrazy, vedený na rovině vědecké teologie a filosofie, proměňuje ve veřejnou akci davu, který místo disputace obrazy ničí."

Dodávám, že motivem destrukce může být i snaha vylomit symboliku, spojenou s odstraňovaným objektem - tak lze nahlížet stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí po rozpadu rakousko-uherského mocnářství nebo také na olbřímí trenýrky vztyčené namísto prezidentské standarty na Pražském hradě. Navíc zvažme: neocitá se jakékoli obrazoborectví na pomezí happeningu?

AC logo

www.academia.cz

Vladimír Macura: Znamení zrodu a české sny
Vydala: Academia, Praha 2015. 660 stran.
Hodnocení: 100 %
http://academia.cz/znameni-zrodu-a-ceske-sny.html 

Milena Bartlová: Pravda zvítězila. Výtvarné umění a husitství 1380-1490
Vydala: Academia, Praha 2015. 360 stran
Hodnocení: 100 %
http://academia.cz/pravda-zvitezila.html 

Foto: Academia


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

HVĚZDY POPU které jsme milovali podruhé

hevzdy popu ktere jsme milovali 2Umělecké i životní příběhy československých pěveckých hvězd 70. a 80. let minulého století. Druhý díl úspěšné knihy Hvězdy popu, které jsme milovali vydává Nakladatelství Prc...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Doreen Virtue: Andělské vedení

andelskevedeni perexHm, tak co říci o této knize jednou větou? Bůh a náš mimosmyslový svět nás neustále vede a autorka se nás naučí nebát se božského vedení. Věru, zajímavá kniha, která se svým způsobem dá číst i jako beletrie.

Divadlo

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace

Film

Zákruty filmové kolektivizace

altKdyž se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...