Koncert, který mne nadchl

Koncert, který mne nadchl

Email Tisk

altSvátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté. Tento pražský festival komorní hudby založil v roce 1990 Václav Hudeček a již dvacet let si na pódium Kostela svatých Šimona a Judy v Praze zve nejen známé hudebníky, ale i mladé talenty. V rámci letošního jubilejního XX. ročníku Václav Hudeček představil milovníkům hudby mimo jiné klavíristy Jaroslavu Pěchočovou a Lukáše Klánského, violoncellistu Jiřího Bártu, flétnistu Jiřího Stivína, hornistu Radka Baboráka, harfistku Janu Bouškovou nebo houslisty Josefa Špačka a Jana Mráčka. Tradiční série večerů s Václavem Hudečkem, jeho hosty a komorní hudbou v Kostele sv. Šimona a Judy v Praze vyvrcholí závěrečným koncertem 11. dubna 2012.

 

Včera jsem navštívila předposlední koncert festivalu. Jedinečný zážitek. Jako první mne ochromil prostor kostela, okamžitě jsem pocítila v duši klid a pohodu. Pak se rozezněly tóny a katedrálou se nesla Suita pro violoncello Johanna Sebastian Bacha v podání Jiřího Bárty. Přestala jsem vnímat prostor a čas, kolem mne byla jen hudba. Uvědomila jsem si, že kvůli pracovnímu vytížení nestíhám vůbec nic a jak moc mi návštěva takových představení chybí. Jiří Bárta byl jedinečný. Po první skladbě vstoupila na pódium Jana Boušková a spolu s violoncellistou nás zavedli do světa not Jana Ladislava Dusíka (Sonáta pro harfu a violoncello Es dur. Op. 34) a Arvo Pärta (Fratres pro violoncello a klavír/harfu/). Po přestávce jsme ještě slyšeli Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Maxe Brucha. Koncert vyvrcholil variacemi na Rossiniho téma z opery Mojžíš od Niccolo Paganiniho.

alt

Nemůžu hodnotit výkony, jsem hudební analfabet. Mohu hodnotit jen své pocity, které jsem si z koncertu odnášela – výkony hudebníků úžasné, oblečení některých posluchačů – nepřijatelné. Nevím jak vy, ale já si prostě nezvyknu na to, že se na koncerty chodí ve svetru a džínách. Prostě mi to nejde kk sobě. Asi jsem z jiného světa. Ale tento malý kaz nepokazil můj dojem a s klidem a pokorou jsem opouštěla majestátní kostel a dlouho mi v uších zněly tóny violoncella a harfy. Příští ročník festivalu nesmím propást!

alt


Zdroj foto: svatkyhudbyvpraze.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

O výstavách v Asii i exotickém jídle s Tomášem Řízkem

rizek deti perexVýtvarník Tomáš Řízek se vloni na podzim téměř odstěhoval do Asie. Vystavoval tam své obrazy a ilustrace, podnikl několik výtvarných dílen a přenášek. Tak jsme se ho zeptali, jak jeho asijské putování dopadlo. 

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (29)


Literatura

Dobrodružná výprava po stopách matriarchálních společností

kde zeny vladnou200Cestovat je v dnešní době velmi jednoduché. Ráno se probudíte doma a odpoledne už se můžete procházet kolem Seiny, projíždět se na kole kolem kanálů v Amsterdamu nebo si prohlížet laponské rukodělné výrobky na Kauppatori v Helsinkác...

Divadlo

Slam poetry: Básníci do ringu!

slam poetry plakatek200Již ve čtvrtek 7. února se po osmé v pražském klubu Rock Café uskuteční exhibice českého slamu. První letošní velká akce přivítá mistra loňského roku i zahraničního hosta. Startuje se úderem...

Film

Divoké Včely jsou jako ze staré české vesnice

divoke vcely plakat 200Film Divoké Včely (2001) je nadčasový a oblíbený český snímek o životu lidí kdesi na vesnici. Protože se v něm dost přehání, je vždycky čemu se zasmát. I když hlavní příběh ani tak zaj...