Banner

Nahlédneme pod pokličku herectví

Email Tisk

Herectvi 200S herci se setkáváme všude, na divadle, v kinech i při pohledu na televizi. Někdy nás uchvátí bezprostředností i uvěřitelností své práce, jindy jen kroutíme hlavou, neschopni přijmout nabídnutý produkt. Někdy se kolem herectví vytváří převtělovací mystika, jindy se prosazuje rozumový odstup. Herec Robert Jašków se v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas nedávno svěřil, že má co dělat, aby odříkal všechen předepsaný text, natož aby se ještě nořil do postavy. A cituje odpověď kterési kolegyně, které se ptal, nač myslí při emočně vypjatém výstupu - prý zda večer koupí rohlíky nebo chleba. Nejnověji se hereckou tvorbou zabývá Jaroslav Vostrý v knize O hercích a herectví.

Od časů Diderotových se herectvím zabýval kdekdo, umělci i teoretici. Z novějších upozorním aspoň na Jana Hyvnara, jehož kniha Herec v moderním divadle přehledně rozebrala jednotlivé koncepce od Stanislavského a Strasberga přes Mejercholdovy a Brechtovy avantgardní pojetí až k Brookovi či Grotowskému. Vostrý zvolil odlišný postup: dívá se jakoby očima diváka, který se pokouší pochopit, co vlastně na jevišti spatřuje.

Hned v úvodní kapitole nazvané Umění vystupovat se zabývá hereckými styly, zkoumá, co obnáší tzv. civilní herectví (zajisté snáze dosažitelné před kamerou nežli na divadle). Ostatně souběžné sledování různých hereckých poloh, jak celistvého uchopení postavy na jevišti, tak "rozkouskovanou" a na přeskáčku vytvářenou prezentaci před kamerou, se stává důležitým průběžným znakem celé knihy.

A připojené obrázky přibližují nejen divadelní kreace, ale upozorňují rovněž na bezpočet filmových hvězd a jejich role. A dále: zatímco divadelní práce už okamžikem svého zrodu zaniká (a připusťme, že kdysi, třeba před stoletím uchvacující herectví by dnes mohlo působit směšně!), filmové či televizní (eventuálně rozhlasové) je zaznamenáno navždy, takže dovoluje domýšlet, jak se mění herecké konvence nejen v pojetí herce a režiséra, ale také v očekávání publika.

Hned v následné kapitole se Vostrý dotýká zásadního problému - být či hrát? Někteří herci zůstávají stále jakoby sami sebou, ať ztvárňují jakoukoli roli (například Jean Gabin, Rudolf Hrušínský), jiní se dokáží od jedné postavy k druhé změnit k nepoznání. Vostrý tvrdí, že herec je postavou do té míry, do jaké si ji sám vytváří.

Herectvi Landovsky

V další kapitole se věnuje odvěkému sporu mezi přirozeností na jedné straně a stylizaci na straně druhé, přičemž i tyto kategorii podléhaly změnám vkusu i vnímání. Ocitá se výrazová autenticita Vladimíra Pucholta nebo Pavla Landovského v jeho počátcích na pomezí neherectví nebo se naopak jedná o promyšlenou stylizaci? V krajním případě dokonce mohlo docházet k diváckému ztotožňování herce s postavou, jak se přihodilo Miloši Kopeckému v souvislosti s Nemocnicí na kraji města. Ostatně herci, případně jejich postavy, odjakživa poskytovali často napodobované modely chování.

V kapitole Maska a tvář se Vostrý rozepisuje o míře hercovy vnější proměny, zabývá se hercovým ztotožněním či naopak odstupem při vnímání i vytváření postavy. Vrací se až do starořeckého divadla, aby poukázal na "převtělovací" roli nasazované masky, ať již myšleno doslova nebo obrazně. Dále se dotýká protikladu mezi prožíváním a představováním, což se zajisté vine i tuzemským divadelnictvím. V kapitolách Od výrazu k jednání a Hra a výpověď dumá nad vznikem sdělení skrze herecký projev, nad imaginativním zrozením jevištní i filmové postavy.

Poslední dvě kapitoly pak směřují ven mimo uzavřený herecký prostor. Jedna se dotýká vztahu mezi hercem a klaunem (potažmo bláznem či šaškem, kdysi často prostořekými nositeli "normálně" sotva vyřknutelných mouder), druhá popisuje součinnost herce a jeho režiséra - od pojetí herce jako pouhého dekorativního prvku v režisérově koncepci až k jeho rozhodujícímu postavení v rámci celého divadelního představení.

Herectvi Hrzan

Vostrého kniha vyniká jednou mimořádnou předností. Nepředkládá jen suchopárné úvahy či vývody, naopak si vypomáhá bezpočtem příkladů z herecké praxe jak divadelní, tak filmové. Nalezneme nápadité, leckdy objevné črty o významných hercích jak zdejších, tak zahraničních. Jistě zaujmou postřehy, jak se ke svým postavám propracovávali  - z těch tuzemských - takoví mistři jako Ladislav Pešek, Jiřina Třebická, Josef Somr, Jiří Hrzán, Josef Abrhám, již zmínění Pucholt a Landovský, ale také Libuše Šafránková, Jiří Hálek atd.

Každopádně se vynořila informačně cenná kniha, která znale provádí čtenáře jednotlivými aspekty herectví a pomáhá bořit leckteré mýty. Ostatně není se čemu divit: Jaroslav Vostrý psal jak hry (Tři v tom) a režíroval (např. v pražském Činoherním klubu), tak učil na DAMU a vydával odborná pojednání. Herectví poznal z nejrůznějších stran a mohl vycházet z vlastních zkušeností...

Herectvi Abrham


Jaroslav Vostrý: O hercích a herectví (2. rozšířené vydání).
Vydalo nakladatelství Kant, Praha 2014, 288 stran.

Hodnocení: 100%

Foto: kniha, Česká televize

www.kant-books.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
  • Exkurze
    do Památníku Karla Čapka Před...
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 6

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Boj na život a na smrt znovu v NoD: One Step Before The Fall

Boj zivot smrt 200Od 26. 11. se zase budeme potkávat v ringu. Markéta Vacovská v roli boxera Muhammada Aliho a zpěvačka Lenka Dusilová mají energii, která bourá NoD. Příběh, který společně vypráví, představuje síl...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Šetři se, Einsteine!

Setri se Einsteine 200Kniha amerického žurnalisty Joshui Foera Šetři se, Einsteine! má podtitul Jak si zapamatovat úplně cokoli a redaktory webu Amazon.com byla zařazena mezi nejlepších 20 knih roku 2011. Jedná se i...

Divadlo

Martha Issová je po mateřské zpět v Nahniličku: „Jako bych se vracela mezi spolužáky.“

nahnilicko perexPo dvouroční pauze, kterou si vyžádala mateřská dovolená herečky Marthy Issové, se vrací na jeviště Divadla Kalich komedie Jana Krause v režii Jiřího Ornesta Nahniličko aneb Poněkud dojatý. První dvě předs...

Film

SIGNÁL – solidní, trochu pohodlná komedie
ImageProměny, PIKO, Czech Made Man jsou první tvůrčí počiny mladého režiséra Tomáše Řehořka. V 25 letech, kdy takový Stanley Kubrick teprve s režírováním začínal, přichází Řehořek již se čtvrtým celovečerním snímkem, tentokrát s vesnicko...