Pochází z hudební rodiny a již v dětském věku chtěla být herečkou a zpěvačkou, nakonec vystudovala teritoriální studia na Fakultě sociálních věd, kde dnes přednáší dějiny USA a Základy akademické práce. Povolání pedagoga ji baví. Od roku 2022 se s Viktorií Mertovou můžeme setkávat na TV obrazovce v pořadech Na lovu, kde vystupuje jako lovkyně pod jménem Belladonna. Divadlu ale úplně neunikla a příležitostně se mu věnuje na amatérské úrovni.

V dětském věku jste chodila do hudebky a chtěla být po vzoru maminky herečkou a zpěvačkou, protože, jak jste jednou řekla, nic jiného jste neznala, jelikož jste vyrůstala v hudební rodině. Nejraději jste si ale četla, a to od doby, co jste se ve třech letech naučila písmenka. Začalo to Pipi dlouhou punčochou. Měla jste ráda encyklopedie zvířat, publikace o vesmíru a atlasy světa. Jak vzpomínáte na své dětství prožité v Mníšku pod Brdy?

Moje dětství nebylo nějak fixované na jedno místo, protože mě rodiče často brali s sebou, když cestovali za prací. Myslím, že to se mnou měli docela lehké, protože mě opravdu stačilo posadit někam s knížkou a za pár hodin si mě tam zase vyzvednout. Já navíc k místům, kde strávím nějaký čas, hrozně snadno přilnu, takže se cítím doma nejen v Praze a v Mníšku, ale taky třeba v Brně, kde jsem s rodiči často byla v divadle, když zkoušeli a hráli. Bylo to asi trochu nevšední dětství, ale neměnila bych.

Původně jste chtěla studovat na přírodovědecké fakultě, protože máte ráda zvířata a přírodu, zajímá vás také dějepis a zeměpis a tak jste se dala na studium politologie a mezinárodních teritoriálních studií zaměřených na Ameriku na Fakultě sociálních věd na UK v Praze. Nelitovala jste, že jste si nevybrala právě přírodní vědy?

Můj obor, tedy teritoriální studia, mi hrozně vyhovuje v tom, že má hodně široký záběr. Má díky tomu i větší uplatnitelnost. Kromě dějepisu se dotýká ekonomie, sociologie, filozofie, literatury, médií… a ve velké míře taky zeměpisu. V řadě věcí tak mám podobný profil jako třeba kolegové lovci, kteří vystudovali přírodovědeckou fakultu. Jen k té zoologii jsem se tedy bohužel ve škole nedostala. Já bych ale asi potřebovala několik životů na to, abych porozuměla všemu, co mě zajímá.

K diplomacii vás to, jak jste jednou přiznala, vůbec neláká, ale ráda organizujete a zařizujete a na Fakultě sociálních věd přednášíte dějiny USA a Základy akademické práce. Co vás na práci pedagoga naplňuje?

Mě hrozně baví už jen to, že můžu předávat informace – existuje tolik zajímavých věcí, co já vím a někdo třeba ne, tak by byla škoda se nepodělit! Ale samozřejmě jsem ráda, když výsledky svojí práce i vidím. Nejlíp je to poznat u studentů prvního ročníku, kteří k nám často přijdou opravdu nepolíbení – nevědí, jak připravit dobrý referát, napsat seminárku, číst odborný text. My je během prvního semestru necháme, aby si to vyzkoušeli, dáme jim zpětnou vazbu a ukážeme jim různé vychytávky, jak si usnadnit práci. Je potom vidět, že ti studenti nejen líp píšou a rozumí textům, ale začnou se taky nad věcmi víc zamýšlet. A to každého učitele potěší.

V roce 2022 jste se stala jedním z lovců TV pořadu Na lovu. Do pořadu jste se původně hlásila jako soutěžící, nakonec jste se přes konkurs stala lovcem a vybrala jste si nevšední jméno Belladonna, což je latinsky krásná jedovatá květina rulík zlomocný nebo také „krásná žena. Jak se cítíte před kamerou a v roli lovce?

Po roce natáčení už se cítím o dost jistější než na začátku. Občas znervózním, hlavně tehdy, když třeba udělám hloupou chybu a rozhodím se tím. Ale jako lovkyně se obecně cítím fakt výborně, jako ryba ve vodě. Jako by ta role pro mě byla vymyšlená.

V soukromí máte ráda vědomostní hry, jako soutěžící jste se již zúčastnila TV pořadu AZ kvíz. Vaším velkým koníčkem je týmová hra „hospodský kvíz“. Co vás na těchto hrách nejvíce baví?

Myslím, že každého přirozeně baví to, co mu jde. Různé vědomostní hry jsem hrála vždycky, ale hospodský kvíz jsem si poprvé zkusila až loni a hned mě to nadchlo. Má to v sobě ještě něco „navíc“ – je to fakt napínavé, jsou v tom často dost silné emoce, má to prvky sportovního soutěžení. Do svého dlouholetého týmu si mě navíc přibral kolega lovec – pan Lišák – a je to hrozně fajn parta lidí, se kterou je radost trávit čas.

O sobě přiznáváte, že jste nadšená kuchařka. Máte oblíbená jídla, nebo raději vymýšlíte a experimentujete? Neuvažuje o napsání kuchařky?

Neexperimentuju, vařím podle receptů. Mám trochu takovou posedlost, že jakmile vidím nové zajímavé jídlo, tak si ho chci zkusit uvařit. Za tímhle účelem jsem si postupem času nastřádala spoustu receptů, řádově tisíce, a to ani nemluvím o plné poličce kuchařských knih. Takže sama o napsání kuchařky neuvažuju. Po zbytek života budu plně vytížená vařením všeho, co jsem si naplánovala. (směje se)

Herečkou jste se nestala, ale úplně jste divadlu neunikla a příležitostně hrajete v amatérském divadle Teritoriální tyjátr. Vede jej váš manžel Jiří Volák, který pro soubor píše také divadelní hry. Jak se vám hraje v jeho hrách?

Je to pro mě velká čest, že v nich můžu hrát! Já byla nejdřív fanynka, pak rekvizitářka a pokladní a až časem jsem se osmělila a zaskočila za kolegyni, co se odstěhovala do zahraničí. Hodně doma o divadle mluvíme. Mít doma autora her a režiséra je praktické, protože vím, jak hra vznikala nebo jak jsou některé repliky míněné, a můžu se kdykoli zeptat, když mi něco není jasné.

V soukromí jste maminkou dcerky Magdalény. Taky ji to táhne ke knížkám, jako v dětství vás, nebo po prarodičích k umění?

Myslím, že zatím je to úplně otevřené. Což je dobře. Má čas, ať si najde, co ji baví.

Jak ráda trávíte chvíle volna? Stále si ráda přečtete něco zajímavého, nového?

Kdybych ty chvíle volna měla, tak bych si klidně něco přečetla. Ale volný čas věnuju hlavně natáčení – což je super, protože mě to hodně baví. Pokud se poštěstí volný večer, tak si s manželem zahrajeme třeba společenskou nebo i počítačovou hru.

Viktorie Mertová:

• Narodila se v roce 1991. Její otec je úspěšný hudebník Zdenek Merta, maminka herečka a zpěvačka Zora Jandová, sestra Esther Mertová je členkou souboru Městského divadla v Brně. Její praprastrýc prof. Jiří Janda (1865–1938) byl zakladatelem a prvním ředitelem pražské ZOO.
• Vystudovala Fakultu sociálních věd UK v Praze, kde přednáší Dějiny USA a Základy akademické práce.
• V TV vystupuje v pořadech Na lovu a Superlov jako Belladonna.
• S manželem Jiřím mají dceru Magdalenu.

Foto: archiv Viktorie Mertové

< Předchozí		Další >