Co nás utváří? Co stojí na počátku i na konci: rodičovství, partnerské vztahy, přátelství, vztah člověka k sobě samému, nesmrtelné ideály, ale také křehké iluze. Lidská důstojnost, svoboda rozhodování a ďábel závislost.

 

Nová kniha Cecílie Jílkové, autobiografický román Otec Bůh a matka Láska, vyšla v nakladatelství SPM Media koncem listopadu, právě na vánoční trh. A nepíšu to náhodou. Tahle kniha má potenciál, že se o ni členové rodiny na Štědrý den poperou. Starší generace ocení informace z předrevolučního disidentského prostředí, střední generace zavzpomíná na nespoutaná 90. léta a pro nejmladší generaci může být kniha varováním, že alkohol a drogy nejsou řešením, protože každá závislost připravuje člověka o jeho svobodu. Sama autorka však varuje, že kniha by měla být "mládeži nepřístupná".

Lenka Procházková, Ludvík Vaculík, Eda Kriseová, Olbram Zoubek, Jitka Vodňanská, Václav Havel, Anna Šabatová, Ivan Havel, Iva Kotrlá, Zdeněk Kotrlý. Obrozenecký ples na Žofíně 1985

Cecílie Jílková (*1981), dcera dvou spisovatelů, Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové, a vnučka třetího spisovatele, Jana Procházky, není profesionální dcerou, je jedinečnou originální spisovatelkou, scénáristkou a komentátorkou, se svými tématy, vlastním stylem, humorem, nadhledem i lehkou depresí, maskovanou ironií. A zděděným talentem. Všichni tři její jmenovaní předci patřili za minulého režimu ke známým disidentům. Autorka má rebelství také v krvi. Celou knihou odpovídá na tuto tezi: "Svobodný člověk by měl žít s pocitem: Můžu si dělat, cokoli chci. Ale co vlastně chci?“

Bůh a Láska

V knize se prolínají dvě roviny. Základní příběh tvoří dětství za časů totality a divoké dospívání v letech po sametové revoluci. Hledání lásky, přátelství, uznání. Ale také ambivalentní vztah k přísnému a chladnému otci, který měl dvě různé rodiny, dva domovy a dvoje potomstvo: "Nenapravitelný hříšník... můj soucit měl. Neměl ale mou důvěru. Nepovažovala jsem za dobrý nápad mu říkat mnoho a mnoho věcí, které se v mém životě a mé hlavě děly. "Otec "Bůh", spíš trestající, než soucitný. Opravdu "je bolest jen stav mysli"? ... "Kromě soucitu nic necítím. Můžeme tisíckrát odpustit, ale dokážeme jednou zapomenout?"

Ludvík Vaculík, Lenka Procházková a jejich dcera Cecílie, Strážnice, okolo 1984, foto: Miroslav Zikmund

Lásku a bezvýhradnou podporu v rodině poskytovala autorce, protagonistce, její matka. Matka "Láska", chápající a milující, podobně jako babička a prababička. Ženy, matky, dárkyně života. Základ, který autorka později vrátí své dceři.

Disidenti a svoboda slova

Druhá rovina se časově vrací do období reálného socialismu, do doby, kterou autorka zažila jen jako dítě, ale i před ni. Je dokumentována převážně texty Ludvíka Vaculíka, Lenky Procházkové a v jednom případě textem Jana Procházky. Ukazuje svět disidentů, kteří se nezpronevěřili svému přesvědčení a i v těžké době si zachovali svoji lidskou důstojnost. I to je vklad, který má autorka v genech. Dokazuje to i nedávné ocenění, které autorka získala, když se jako nezávislá publicistka stala laureátkou ceny Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) za svobodu projevu. Na svém weblogu Reportéři online se dlouhodobě zaměřuje na téma svobody projevu a digitálního obsahu. Jako česká dopisovatelka webu PUBLIC, vydávaného americkým novinářem Michaelem Shellenbergerem, iniciovala a spolupořádala jeho přednášku v Praze. A dlouhodobě varuje před novodobými digitálními technologiemi, které se mají stát nástrojem ovládání svobodného občana.

Spisovatelky Lenka a Iva Procházkovy se svými dětmi u portrétu spisovatele Jana Procházky, foto: Ludvík Vaculík, 1983

Věčné hledání, zkušenost, strach

Autobiografie, která se čte jako román, je vyprávěním o věčném hledání lásky a touze po sebe-uzdravení. Poskytuje náhled pod slupku rozvoje nejrůznějších závislostí, rozkrývá jejich kořeny a nabízí rady, poučení a motivaci skrze vlastní otevřeně popsanou zkušenost. Posuďte sami:

"Buďme vděčni za každou zkušenost, kterou nám život přinesl. I z temných zkušeností lze nakonec vytvořit něco zářivého."

"Za chvíli se někde tam v té hlubině najdu. Když se mi podaří prožít znovu všechnu tu bolest, možná konečně obnovím to spojení. Nebo se možná z toho utrpení narodím znovu. Zdravá. Silnější."

"Je třeba přestat se neustále bát. Toho, co s vámi bude, bát se samoty, bolesti, nemoci, chudoby, smrti, pravdy, neúspěchu, bát se ostatních lidí a bát se sám sebe ‒ toho, co v nás je. Tělo a duch jsou spojené nádoby. Ať začnete očistou jednoho, či druhého, nakonec se dostanete zpět na světlo."

"Nejhorší je začít. Adaptace, to lpění těla na stereotypech, nás vede ke strachu ze změn. Udělat první krok se zdá nemožným. Po tom prvním kroku už nic není tak těžké. Postupně jsem se naučila, že je možné si strachu přestat všímat. Nebojovat s ním, prostě ho ignorovat."

Kniha obsahuje 74 archivních černobílých fotografií z období Charty 77 a devadesátých let, které přiblíží čtenáři nejen postavy z knihy, ale i atmosféru dané doby.

Otec Bůh a matka Láska patří k těm knihám, které když jednou otevřete, tak od nich vstanete, až když je dočtete. Cecílie Jílková si nehraje na experimenty se stylem, ke čtenáři se obrací jasným, srozumitelným a přesto vytříbeným jazykem. Čtenář má pocit, že čte vyprávění, a až po chvíli si uvědomí hloubku myšlenek a filozofických úvah, které autorka "jen tak mimoděk" servíruje jako zákusek. Tak dobrou chuť.

 

Otec Bůh a matka Láska

Autor: Cecílie Jílková

Žánr: Autobiografický román

Nakladatelství: SPM Media a.s.

Rok vydání: 2024

Počet stran: 352

Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: nakladatelství a archiv autorky

www.kosmas.cz/knihy/548176/otec-buh-a-matka-laska/

ISBN 978-80-11-00171-1

< Předchozí		Další >