Nebe v kleci - jak tenká je hranice mezi láskou a závislostí?

Tisk

Nebe v kleci perexJohannes je malý chlapec, který žije se svými rodiči a babičkou ve Vídni. Je zrovna rok 1938, Hitler se svou propagandou se pomalu začíná dostávat k moci. Začíná se mluvit o nadřazené rase, Německé říši a válce. S těmito názory se Johaness setká poprvé ve škole, kde se učí o tom, že Německo bylo vždy nadřazené a brzy si zase podrobí svět. Jemu se to jako malému chlapci velmi líbí, všechno vidí jako úžasné dobrodružství a sní o tom, že vstoupí do armády a bude bojovat. Závidí starším klukům, že mohou jít do války a chce být „hrdina“ jako oni. Chce, aby byl na něj vůdce hrdý a on pomohl své zemi.

 

Tak jako se dozvídá o tom, že německá rasa je nadřazená všem ostatním, dozvídá se i o té druhé, na opačné straně spektra. A to o rase židovské, která ani není považována za rasu, protože Židé jsou pro nacisty méně než lidé. Dokonce méně než psi. Všechno, co se z této propagandy dozvídá, bere za pravdivé a nepodrobuje to žádné kritice. Proto je velmi rozčarovaný, že jeho nadšení a lásku k říši ani v nejmenším nesdílejí jeho rodiče. Hlavně otec. Hned ze začátku ho upozorňuje na nesmyslnost a krutost války, na to, že nic z propagandy není pravda a všechno je uměle vytvořené a poskládané tak, aby to vyhovovalo režimu. Snaží se Johannesovi oponovat, ale brzy zjistí, že to smysl nemá.

IMG 20200419 180806

Jednoho dne si Johannes povšimne, že se matka začne chovat podivně a taky má pocit, že v pokoji nad ním někdo je. Slyší tam zvuky, ačkoliv je sám doma. Když potom objeví tajnou příčku a za ní se ukrývající židovskou dívku Elsu, dost to s ním otřese. Bere totiž Židy jako úhlavní nepřátele říše a nechápe, proč jí jeho rodiče pomáhají místo toho, aby ji vydali. Po nějaké době ovšem jeho odpor přeroste ve zvědavost a nakonec v lásku. Jak se vyrovná s citem, který naprosto popírá to, čemu doposud věřil???

O autorce:

Christine Leunens se narodila v Hartfordu v Connecticutu italské matce a belgickému otci. Financovala svou studii a rané psaní modelováním v Evropě a stala se tváří Givenchy, Paco Rabanne, Niny Ricci, Pierra Balmaina a Sonie Rykiel, působících v televizních reklamách jako Mercedes Benz, Suzuki a House of Fraser. V roce 2005 získala titul Master of Liberal Arts v angličtině a americké literatuře a jazyce na Harvardově univerzitě a v roce 2012 PhD na Victoria University ve Wellingtonu. Její debutový román Primordial Soup, publikovaná ve Velké Británii v roce 1999, byla kritickým úspěchem a získala chválu The Times, The Sunday Times, The Independent a Publishers Weekly. Jejím nejznámějším románem se stal román Nebe v kleci, který se od svého prvního vydání v roce 2004 byl mezinárodním bestsellerem, přeloženým do více než dvaceti jazyků.

Nebe v kleci 450

Postupem času byl upraven pro jeviště a film. Herní adaptace, kterou napsal Desirée Gezentzvey a režíroval Andrew Foster, měla světovou premiéru v divadle Circa, Wellington v roce 2017. Režisér Taika Waititi udělal filmovou adaptaci, film Jojo Rabbit , která vyhrála cenu People's Choice Award na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu v roce 2019, byl v roce 2020 nominován na dva Zlaté glóby, šest Baftas a šest Oscarů, včetně Best Film. Nakonec vyhrál cenu WGA Award, cenu BAFTA a Oscara za nejlépe adaptovaný scénář.
Christine v současné době žije se svou rodinou na Novém Zélandu a právě dokončila historický román.

Ukázka z knihy:

Devatenáctého dubna, den před narozeninami Adolfa Hitlera, mě přijali do Jungvolk, což byla obdoba, nebo spíš součást, mládežnické organizace Hitlerjungend, určená mladším dětem. Rodiče o tom nerozhodovali, členství bylo povinné. Máma se snažila otce uklidňovat například tím, že když jsem jedináček, tak mi jen prospěje dostat se častěji ven a mezi jiné děti. Připomínala mu, že v katolických spolcích se mládež taky učí používat zbraně a střílet na terč, a že to přece není jako za světové války a že mě neposílají k Verdunu. Viděl jsem jí ve tváři, že se jí v nové uniformě líbím, i když nahlas to nepřiznala. Trošku mi upravila límec hnědé košile a šátek a láskyplně mě popotáhla za uši. Táta sotva zvedl hlavu od kávy a letmo pokývl, a já se nemohl ubránit pocitu, že i kdybych právě odcházel do největší války všech válek, asi by ho to nedojalo o nic víc.

Nebe v kleci

Nebe v kleci

Autor: Christine Leunens

Překlad: Ina Leckie

Žánr: beletrie

Vydáno: 2020

Stran: 318

Vydalo nakladatelství: JOTA s.r.o.

Hodnocení: 90 %


 

Zobrazit další články autora >>>