Spielbergův Lincoln: inspirace mramorovým prezidentem

Tisk

lincoln 200Americká režisérská legenda Steven Spielberg vystřídala ve své filmařské kariéře nespočet poloh. Šestašedesátiletý tvůrce začal jako inovátor neetablovaných žánrů: v roce 1975 filmem Čelisti zkultivoval thriller o krvežíznivých potvorách, o dva roky později natočil jeden z nejlepších sci-fi snímků Blízká setkání třetího druhu. Největší uznání získal v roce 1993 se životopisným dramatem Schindlerův seznam, v němž skrze příběh německého podnikatele Oskara Schindlera - podle všeho velmi kontroverzní postavy druhé světové války - účtoval s tématem židovské genocidy. Hledat paralelu mezi Schindlerovou biografií a novým Spielbergovým dramatem Lincoln nominovaným na 12 Oscarů je samozřejmě neobhajitelný úkol. Historicky důležité téma a technicky precizní zpracovaní řadí Lincolna nesporně mezi nadprůměrné životopisné snímky a před oscarovým ceremoniálem jej favorizuje už to, že příběh o klíčových okolnostech hlasování o 13. dodatku americké ústavy vyhlíží jako takřka výkladní skříň hodnotových základů americké demokracie. Současně potvrzuje, že šestnáctý prezident USA je jednou z nejméně problematických postav americké historie.

Nejen v učebnicích dějepisu je Abraham Lincoln vykreslován jako prototyp ctnostného politika, tím méně se pak objevuje důvod k tomu, aby režisér, který rád oslavuje patriotický heroismus (viz Zachraňte vojína Ryana), s Lincolnovým kultem zásadně polemizoval. Scénárista Tony Kushner se pokusil podstatu Lincolnovy osobnosti vystihnout s pomocí knihy Doris Kearns Goodwinové „Team of Rivals: The Political Genius of Lincoln“, která popisuje detaily Lincolnova působení v politice na 800 stranách. Pod slibem definitivního zrušení otroctví se znovuzvolený prezident (Daniel Day-Lewis - další adept na Oscara) musí v posledních měsících před kapitulací konfederačních armád rozhodnout, zda vyjednávat o ukončení pro obě strany vyčerpávající války, nebo veškerou energii vložit do boje za rovnoprávnost. Odmítaje kompromisní řešení pověří svého ministra zahraničí Williama Sewarda (David Strathairn), aby za pomoci tří kumpánů uplatil pár bezpáteřních poslanců úřady a funkcemi za jejich „ano“ pro dodatek rušící otroctví. Vedlejší příběhová linka přibližuje Lincolna jako člověka, který se vyrovnává s rodinnou ztrátou a hasí entuziasmus svého syna (Joseph Gordon-Levitt), jenž si chce tváří v tvář válečným kataklyzmatům připadat užitečný a narukovat do armády. Tlak na prezidenta, aby zanechal emancipačního úsilí a pokusil se s Konfederací vyjednat příměří, se dál stupňuje. Moudrý muž s laskavou tváří ovšem věří ve správnost svého konání a my nemáme důvod pochybovat, že má na rozdíl od tisíců padlých srdce i ostatní orgány na pravém místě. Čas ukáže, že to bylo správné rozhodnutí, že jo…

lincoln film3

Řada hlavně českých diváků si z Lincolna nejspíš odnese překvapující zjištění, že celé hlasování Kongresu o zrušení otroctví nebylo ničím jiným než výsledkem „koňského handlu“, neboť nemalému počtu zákonodárců byla před hlasováním nabídnuta protislužba. Možná znepokojení a vtírající se podezření (jak si teď máme být jistí, že celá slavná americká historie není jeden velký podfuk?!) odráží Spielberg jednak pomocí postavy úctyhodného prezidenta, jednak komediálním laděním těch scén, v nichž trio šedých eminencí „lobbuje“ mezi kongresmany a shání dostatečný počet hlasů na přijetí dodatku. Další „záchrannou brzdou“ je, že snímek, který většinu ze svých 150 minut mapuje politické zákulisí, se vůbec nesnaží působit aktuálně. Chce být národním eposem, jehož postavy, gesta, data, interiéry a kostýmy jsou pevně zapuštěny v blahořečené minulosti, a to, co přetrvává, jsou Lincolnem hlásané ideály a Lincolnovy mnohokrát citované výroky. Jeden z jeho nejslavnějších – demokracie je „vládou lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ – zazní hned v úvodu, ale kupodivu ne z Lincolnových úst, ale z úst černošského vojáka v uniformě. (Některé zdroje hovoří o tom, že celá myšlenka o demokracii vyřčená v Gettysburgu roku 1863 pravděpodobně pochází z hlavy abolicionistického kazatele Theodora Parkera, jehož projevy a kázání Lincoln nejspíš znal.)

lincoln film

Je dobré, že drama tu a tam balancuje mezi vážností a nevážností, že se Spielberg občas jakoby připravuje pokořit některá tabu a že i ve scéně vztyčování americké vlajky dokáže ubrat na majestátnosti. Protežuje ale takový pohled na americkou politiku, jejíž nečisté praktiky odehrávající se v zákulisí pokojně odvane duch minulosti, leč její zásadní ikony (Lincoln, národ, spravedlnost, Boží prozřetelnost) zůstanou věčně nepokaňkány. A nemusím snad dodávat, že nejčastěji nabývají podoby politických hesel, jimiž demagogové a „tribunové lidu“ dekorují domnělou ušlechtilost svých úmyslů. Vedle do minulosti propadlého a mramorově nehybného Lincolna totiž mezi americkými prezidenty figuruje ještě pár mužů, jejichž osudy vyhlíží mnohem dramatičtěji; ovšem když „mramorový“ Lincoln pošle do Sněmovny vzkaz založený na mystifikaci, je to přece pořád méně skandální, než když prezident dvacátého století o aféře mlčí (Nixon) nebo (chraň bůh!) zalže pod přísahou (Clinton). A Lincoln, poctivě zahraný Britem Danielem Day-Lewisem, je přesně takový, jakého si většina Američanů přeje: jeho dobrosrdečnost, odhodlanost a zralý úsudek kontrastují s problematickými vlastnostmi „prezidentových mužů“ - technokratů, co rádi kompromisy, ignorujíce slib, s jakým byl prezident opakovaně zvolen.

lincoln film2

K oněm dvanácti nominacím přidám jen dovětek, že většina z nich včetně nejlepšího adaptovaného scénáře má své opodstatnění: když už nic jiného, pak Lincoln působí aspoň jako zručně nasnímaná, po „hollywoodsku“ zhudebněná, v pečlivě nažehlených kostýmech nastrojená historická freska s několika výtečnými poslaneckými bonmoty Tommyho Lee Jonese. Spielbergovy šance na další oscarový triumf zvyšuje i věkový průměr členů Americké filmové akademie, neboť se dá předpokládat, že většina z nich volí republikány, pro něž je Lincoln nehynoucí legendou. A připomenutí loňské vítězky ceny pro hlavní ženskou roli Meryl Streepové v úloze Margaret Thatcherové v Železné lady a letošního favorita Daniela Day-Lewise v Lincolnovi potvrzuje, že neústupní konzervativní politici jsou u akademiků obzvlášť v kurzu. V souvislosti s kdysi progresivním a vizionářským Spielbergem navíc životopisné drama ještě jasněji krystalizuje jako vhodný žánr pro filmové veterány, kteří svůj talent pro stylistické inovace již vyčerpali.

Lincoln
Drama / Historický / Životopisný
USA / 2012
Režie: Steven Spielberg
Scénář: Tony Kushner, Doris Kearns Goodwin
Hrají: Daniel Day-Lewis, Sally Field, David Strathairn, Joseph Gordon-Levitt, James Spader, Hal Holbrook, Tommy Lee Jones, John Hawkes
Stopáž: 150 minut
Premiéra v ČR: 24. 1. 2013
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 60 %

lincoln plakat

Zdroj foto: Bontonfilm


 

Zobrazit další články autora >>>